Do láku, nebo na sucho? Nejvyšší čas na naložení masa k uzení

Sychravé listopadové dny jsou pro některé z nás poměrně chmurné a plné šedi. I na tomto počasí se ale dá najít něco příjemného. Především milovníci uzení se aktuálně zaradují, protože přišel jejich čas. Ne, že by se v létě nějak zahálelo, to nikoliv, nicméně přece jenom, uzení je doménou spíše chladnějších dnů. Maso se dá bez problémů po vyuzení pouze pověsit na trám a nemusíte ho zmrazovat. To samé platí i při výrobě láku, ten není nezbytné mít po celou dobu v chladničce. Právě proto se vyplatí vybrat maso na uzení a pustit se do nakládání.

Jak vybrat správné maso?

V každém případě musí být přímo od řezníka. Je jen na vás, jestli budete udit ryby, kuře či vepřové. My se zaměříme právě na posledně jmenované. Tady se asi nejčastěji volí klasický bok bez kosti. Obsahuje dostatek tuku, který je nositelem chuti. Jestliže chcete vyloženě libové maso, dá se udit i pečeně, nicméně ta je poměrně suchá. Někdo udí také plec, případně krkovičku. U té je zapotřebí počítat s tím, že bude lehce šlachovitější. Vadit by to ale nemělo.

Maso v láku: Zdroj náhledového obrázku vlastní archiv Radka Štěpána 

Maso patří do láku!

Přesně tento názor mnozí milovníci uznávají a nedají na něj dopustit. Lák je totiž schopen maso mnohem více prostoupit a dát mu tu správnou chuť. Jeho vytvoření je přitom jednoduché. Osolíte si jen vodu, převaříte ji a necháte vychladnout. Poté do ní načesnekované maso naložíte a máte vyhráno. Důležitý je jen poměrně soli a vody. Na 1 litr vody by mělo přijít cca 70 g soli. A jak dlouho by mělo maso v láku být? Optimálně cca 3 týdny. Někdo už ale udí pouze po týdnu.

Zajímavé publikace o uzení: Zdroj obrázku Heureka.cz

Když lák není zapotřebí

Chcete udit co možná nejrychleji? Pak maso jednoduše oplácejte rozmačkaným česnekem a solí. Uležet může klidně pouze několik hodin a následně se po umytí zavěšuje do udírny. Nic složitého. První alternativa je ale poněkud oblíbenější. Máte nějakou jinou? Pak nám ji klidně napiště do komentářů.

Maso v láku: Zdroj náhledového obrázku vlastní archiv Radka Štěpána