Máte doma udírnu? Pak jistě víte, že se v ní topí zásadně dřevem z listnatých stromů. Malou výjimku může tvořit snad jen jalovec. Důležité je mít dřevo pořádně vysušené bez jakýchkoli známek plísně. Rozhodně se vyplatí sušit jej klidně i po dobu nějakých třech až 4 let. Pozor také na napadení dřeva houbami. Samozřejmě nemusí být ošetřené nijak chemicky, to je ale vcelku jasné. Pozor si dejte i na zbytky a odřezky, ty do udírny nepatří. My se v následujících řádcích podíváme na specifika jednotlivých dřevin mnohem podrobněji.
Buk jako nejpoužívanější varianta
Jednoznačně nejpoužívanějším dřevem na uzení je bukové. Jde v podstatě o jakousi univerzální dřevinu, která je velmi dobře dostupná. Bohužel má toto dřevo tendenci hořet vcelku rychle, nicméně jeho výhřevnost je maximální. V udírně je tak třeba velmi bedlivě hlídat teplotu, a to především tehdy, když je topeniště hodně blízko komory pro uzení.
Dub jako klasika
Udí se i na dubu. Přesto tato dřevina najde spousty odpůrců. Jejich nejčastějším argumentem bývá to, že maso a jiné pochutiny bývají po vyuzení poněkud nakyslé či nahořklé. Tradičně je dubové dřevo doporučováno pro uzení hovězího, na klobásy a také sýr. Dub musí být naprosto precizně vysušený, jinak to ani nezkoušejte.
Javor pro jemné zauzení
Pokud potřebujete pouze jemné zauzení, zvolte javorové dřevo. Aroma, které dává, je skutečně velmi decentní. Kouřová chuť ve finále nepřebíjí chuť samotného masa, což je z pohledu chuti optimální. Udit lze prakticky všechno od drůbeže po vepřové a jiné maso.
Ovocné dřeviny pro skutečné fajnšmekry
Pokud potkáte skutečně gurmány v oblasti uzenářství, pak budou nejspíše preferovat švestku. Toto tmavší dřevo je opravdu unikátní pro zauzení šunky, uzení drůbeže či polotvrdých sýrů. Pozor jen na meruňky a broskvoně, které mají vysoký obsah pryskyřice.
Ořešák proti hořkosti
Výborný je také ořešák, který se přidá k dubovému dřevu pro eliminaci hořkosti. Výborný je pro uzení žeber, případně červeného masa.
Břízu lze využít i nedokonale vysušenou
V podstatě jde o jediné dřevo, které nemusí být precizně vysušené. Hodí se pro uzení jakéhokoli masa, jeho chuť bud ovlivňovat minimálně.
Olše pro nasládlou chuť
Pokud máte rádi spíše nasládlou chuť jídla, nebojte se olše. Sladké aroma bude skutečně patrné. Výborné je pro uzení lososa.
Univerzální akát
Dobrou volbou je také akát, který se hodí prakticky pro všechny druhy mas. Optimální je na uzení drůbeže a hovězího.
Nahrávání ...
My jsme obvykle udili olší a bylo to vynikající. Občas jsme pro zpestření přidali jalovec, ale s tím se musí opatrně.
nejlepší volba
Nekvalitnější uzený je uzené bukem a prokládat švestkou. Lze udit i dubem, ale je nutné oloupat kúru.
Louhovanim dubu nebo ořechu, se dříve vyráběl čpavek. Takže na uzení nepřípustné. Je to učivo prvního ročníku na obor truhlář.
A nezapoměl autor článku na akát???
Hezký večer,
děkuji, může být, doplnil jsem, ač na něm osobně neudím.
Na akátu udit nelze, maso je hořské
Je to rukama na agátu udíme a nemá to chybu. musí se odstranit kúra a to platí u všech dřevin na uzení
Dobrý den .Pan Radek Štěpán má velké mezery ve znalostech ale velkou chuť se neustále zviditelňovat. Jeho příspěvky je nutno brát s velkou reservou a nejlépe si je ještě ověřit.
Hezký den,
zkuste prosím věcnou kritiku, nikoli jen narážky na mé mezery ve vzdělání. Skutečně nejsem vševěd ani odborník. Nikde to netvrdím. Myslím navíc, že čtenář si v současné době informace automaticky ověřuje i jinde.
Ať se daří!
Dobrý den,to byl opravdu hodně tvrdý odsudek. Tedy dovolím si jen doplnit.Vyschly dub i akát jsou ok, ovšem bez kůry.Ta obsahuje množství tříslovin.A na souzeni klobás je 1A planá trnka.Pekny den,nenechte se otrávit.
Nejlepší je buk a vlhké piliny z něj.Mužete přidat i trošku jalovce.Dobrou chut.
Správně. To tu nikdo z odborníků neuvedl. Bukové piliny, pěkně v kyblíku, namočené chvíli dopředu tak akorát. Když se rozhoří dřevo, přiměřeně, tak přidám „buchty“ z bukových pilin. Nabírám do staré naběračky, vymačkat přebytečnou vodu a vyklopím do topeniště. Uzení chce klid, hlídat to a nikam nespěchat. U článku je velmi jednoduchá a praktická udírna, výběr autortovi chválím. Podle mě je nejlepší tento systém „kanál“…
Švestka se dává jen na konec uzení pro barvu masa. Nedovedu si představit, udit jen švestkou. Takže, ke konci. Právě tak se ke konci uzení dává snítka jalovce, kvůli vůni. Olší se udí ryby a akátem úhoř, ten má nádech angreštu. I když se v uzenářství udí nejvíce dubem a není problém, já raději kvůli tříslovinám ho nepoužívám. Břízou se nic nezkazí. Jinak ale článek pro prvouditele je dostačující.
Pro Josefa : Je pravda, že někdy čtu rozumy a nevěřím, že to pisatel myslí vážně. Nejlepší je, když žena píše o motorových pilách.
No vidíte, u nás jedině jen švestkou nebo prohodit meruňkou.
Děda udil na buku a švestce – ořešákové dřevo smrdí a akátové taky nic moc – ale někomu to může chutnat.
Jinak nechápu, proč by žena nemohla rozumět motorovým pilám – je spousta mužů, kteří jim nerozumí, ale tváří se, jako by je vynalezli…
Pardon,douzeni
Svatá prostoto, ořešák a akát nikdy!!! To bys to pěkně pohnojil. Dub jedině bez kůry, ale ani tak nelze zaručit kvalitní výsledek. Nejlepší jsou peckoviny a buk.
Nenašel jsem nikde třešni. Já na ni udím kapra a zdá se mi velice chutný. I každému kdo dostal. Dokonce i kamarádovi, který ryby nejí.
Celý svuj dlouhý život udím pouze švestkou.Ostatní jmenovaná dřeva jsem vyřadil.
Udím dubem,přidávám švestku a maso je luxusní.Jedině bez kůry a nečistot na dřevě.
Viděl jsem udit na lakované dřevotřísce makrely a přesto, že materiál tam ležel vedle uzáku, lidi to kupovali a za své peníze se trávili.
Udili jsme ve starém domě po Němcích na severu.Dole ohniště, nad tím rošt a nahoře tyče na zavěšení.Celá vesnice tam udila. Lejšpánky a prohodit pilinami. Akát je prý jedovatý, tedy olše, švestka, jabloně,třešně. Stromů tam bylo hafo. každý má svou vyzkoušenou metodu a pokud je spokojen, tak v pohodě. Prakticky jde o kouř a ostatní je na každém dle zkušeností.
Dotaz. Prý se dá udit i jehličnanem a to Kanadskou Dagleskou. Nejlépe silnější očištěné větve průměru cca 6-8 cm.
Každé dřevo má svou vůni. Udí se tím co je v dané lokalitě dostupné. Určitě ne žádnou borovicí ani modřínem jelikož mají spousty pryskyřice , smrk pouze v malém množství a prokládat jiným dřevem. Samozřejmě nejpoužívanější je buk, švestka, olše, bříza. Důležité je mít dřevo čisté bez kůry a hniloby a dostatečně suché minimálně dva roky uložené. Lidé často řeší teplotu v udírně a snížení hoření tím, že máčí piliny, polijí dřevo a nebo dávají do ohniště sníh. Není to na závadu je to volná voda. Lepší je zamezit přísunu vzduchu do udírny a tím snížit teplotu a hoření. Viděl jsem spousty udíren, ale jedna mne zaujala. Vypadala jako latrína a ohniště bylo uvnitř přímo pod masem v kovové nádobě asi cca 180cm pod masem. Takto se udilo dříve v komínech . Bohužel nejdůležitější je však to jak je maso vyzrálé¨, staré a dobře naložené.
nejraději udím třešní,maso krásně červené a ne černé jak od buku
Udit na ořešáku je zvěrstvo – maso pak páchne jako když jej pokálely kočky.
Jednoduše řečeno,“peckoviny“. Skrátka dle chuti. Čístou švestkou také neudím.
Zná vůbec někdo rozměry na ideální a postavenou udírnu? Pár metráků masa ročně jsem udil a asi 25 let. Nejsem odborník,ale něco málo o tomto vím. Někdo zde opakuje mé názory. Nikomu nic nevnucuji. Ať si každý udí,jak uzná za vhodné. Hlavně pozor na otravu z některých dřevin.
Jako řemeslník od dřeva když jsem řezal ořech nebo akát,tak tato dřeva pěkně smrdí a nikdy bych sněma neudil.Ořech je pěkné dřevo na nábytek,s akátu se dělali hlavně topora do seker atd.
Udím několik let a často.Po různých experimentech používám teď pouze olši.
Udím již 40 let ze začátku žádná sláva ale dalo se to sníst s léty přibývá i praxe a už je to výborné udím veškerým zmíněným dřevem od každého pár kousku. Udiči přeji vám dobrou chutˇ.
Švestkou NEUDIT!!! Není to ono. Spíš je uzené pokažené. Já sem to zkoušel dva roky, ale potom sem přešel na buk a uzený je mooc dobrý.