Hřib žlučník

Jaká je nejčastěji zaměňovaná houba? Hřib žlučník

Jdete to lesa a přinesete si plný koš hub. Nejen v současné době, kdy počasí houbám přeje, nic zvláštního. Pokud se ale do vašeho košíku podívá zkušený houbař, možná v něm najde houby, které tam úplně nemají co dělat. Tedy v lepším případě. V tom horším to zjistíte až při konzumaci daného pokrmu. V ještě horší situaci se ocitnete, když si nějaký takový hřib nasušíte. Překvapení může klidně přijít až o Vánocích u štědrovečerní tabule. Ne, muchomůrkovité houby zřejmě mít v košíku nebudete, ale nějaký ten hořčák se tam objevit může…

Hořčák dokonale klame zevnějškem

Hřib žlučník, lidově označovaný jako hořčák či žlučák, umí dokonale oklamat spousty lidí. Proč? Především z toho důvodu, že se velmi podobá hřibu dubovému. Právě na něj má většina houbařů spadeno a těší se, až krásné buclaté hříbky najdou. Hořčák se mu do značné míry podobá. Může mít klidně i silný třen a krásně kulatou hlavu. Na první pohled se rozeznává od hřibu dubového složitě. Pokud je navíc plodnice malá, bude nutné houbu zřejmě ochutnat.

Hřib žlučník

Rozdíly přece jenom existují

A jsou vcelku markantní! Samozřejmě můžete houbu ochutnávat, což ale není žádný gastronomický festival. Je velmi hořká a přebít její ostře hořkou chuť není pak jen tak jednoduché. Markantním znakem jsou růžovějící rourky. S těmi se i praváka, tedy hřibu dubového nesetkáte. U vyzrálých plodnic žlučníku je růžová barva ještě více sytější. Jinak se také hořčák pozná podle poměrně výrazné síťoviny na třeni. Ta má také mnohem silnější oka než je tomu u hřibu dubového či smrkového.

Hřib žlučník

Určitě žlučáka nezatracujte

Přesně tak. Už pohled na tuto houbu je velmi příjemné. Jinak se tato houba také používá při žaludečních obtížích. Jsou houbaři, kteří si několik kousků vždy nasuší a následně používají v době, kdy je jim nevolno a mají problémy se žaludkem. Jinak u této houby byly údajně prokázány u účinky proti některým druhům nádorů.

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

6 komentářů

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Hezký den,
      nešijte do Pražáků, jsem Moravák. Fotografie je stará 2 dny, kdy jsem byl v lese.
      Zkuste ho někdy ochutnat a uvidíte.
      Mějte se!

    2. halatova.v@seznam.cz'vera Odpovědět

      Vy, který si říkáte „Já“ – asi podle té filmové pohádky s Janem Werichem. Hřib žlučový existuje, najděte si ho v některém houbařském katalogu anebo si ten název vyhledejte na internetu. Autor příspěvku má naprostou pravdu. Stačí jeden malý „žlučník“ nebo „žlučák“ nebo také se říká „hořčák“ a hrnec omáčky i se smetanou můžete vyhodit. A pak, až zjistíte, že v hromadě dobrých hub máte rozkrájený jeden hořčák, tak můžete vyhodit všechny.

  1. romansedlacek18@seznam.cz'Roman Odpovědět

    Mate pravdu 😉 prinesl jsem si krasny kousky z lesa a bylo mi divne ze nejsou cervive tak jsem ochutnal 😀 nikdy vice 😉

  2. josefjakubu@centrum.cz'Josef Odpovědět

    Dávno tomu, dávno, co jsme s kolegou narazili v šumavském lese na tyto hřiby, které jsme předtím nikdy neviděli a o nich neslyšeli. Bylo jich tam tolik, že jsme brali jen ty akurátní, ne malé, ne moc velké, ale i tak jsme je nepobrali. Radost nám vydržela cca 2 hodiny, než nám ji jiný kolega, znalý místních hub, úplně zkazil. Nevěřili jsme, úlovek byl příliš krásný. Tak ochutnejte, hoši. No, jo, no. Samé hořčáky. Další znak, který autor neuvádí, je měkčí noha, u větších kusů bývá i trochu dutá. A mám tušení, že ani jeden nebyl červavý, ale to bez záruky. Je to moc a moc let nazpátek. Ostatní znaky sedí. Od té doby jsem hořčáka nespatřil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *