Čínské zelí

Pletete si čínské a pekingské zelí? Už nebudete!

Podzimní říjnové týdny jsou ještě stále ve znamení sklízení různých plodin. Samozřejmě se chystáme na zazimování okrasných rostlin a staráme se o stromy, jež potřebují mnohdy po sezoně ořezat. Přesto na zahradě zbývají ještě nějaké plodiny, které je třeba operovávat, ale nechat být a nesklízet. Jednou z typických posledních plodin, které zůstávají venku až do mrazů, je pekingské nebo čínské zelí. Jeho pěstování určitě stojí za to, protože do jisté míry dokáže přečkat mrazíky a vy získáte ze zahrádky jeden z posledních zdrojů vitamínů. Samozřejmě obojí zelí můžete zakoupit v supermarketech. Pěstování obou rostlin se příliš věnovat nebudeme, jelikož není nijak složité. Spíše se soustředíme na rozdíly mezi oběma rostlinami.

Vztah mezi čínským a pekingským zelím

Když půjdete do supermarketu, nejspíše si zakoupíte pekingské zelí, nicméně zjistíte to až později. V obchodě se totiž standardně označuje jako čínské. Vztah mezi oběma typy zelí spočívá v tom, že čínské je fakticky prapředek toho pekingského. Obsah lidskému organismu prospěšných látek je u obou přibližně totožný. Pekingské zelí má ovšem pevnou hlávku, což se u čínského říct nedá.

Pekingské zelí pochází z Číny

Domovinou pekingského zelí je Čína. V místních podmínkách ho zemědělci pěstovali již ve 3 st. před Kristem. Mezi naším zelím a pekingským lze existuje jistý příbuzenský vztah. Jedná se fakticky o křížence mezi vodnicí a čínským zelím. Pekingské zelí se řadí mezi jednoleté rostliny. Vyznačuje se listy mající velmi silné bílé žebrování. Když budete této zelí vybírat či sklízet, důležitá bude barva listů. Čím jsou světlejší, tím je konkrétní rostlina jemnější. Pekingské zelí obsahuje mraky vitamínů. Především jde o vitamin C, nicméně pojme i kompletní vitaminy z řady B, a to B1, B2 i B3. Z minerálních látek je bohaté na vápník, draslík, železo či hořčík. Často bývá doporučováno při redukčních režimech a dietách. Stráví se lehce a energetický obsah u něj činí pouhých 51 kJ na 100 g. Pro zažívací trakt se údajně jedná o balzám.

Odrůdy pekingského zelí

Jinak je zapotřebí upozornit i na odrůdy pekingského zelí. Hodně oblíbená je především Manoko F1 mající hlávku vejčitého charakteru. Typická je ranou sklizní. Mezi středně rané kultivary patří Nozaki a z pozdních vybíráme Concord F1.

Pekingské zelíPekingské zelí

Čínskému zelí chybí pevná hlávka

Původ čínského zelí je pochopitelně také v oblastech jihovýchodní Asie. Konkrétně se jedná o střední a jižní Čínu či Japonsko. Místo hlávky tvoří tento druh zelí tolik typickou hlávkovou růžici. Typické jsou pro čínské zelí také listy mající po svých okrajích sytou tmavou barvu. Řapíky jsou také bílé podobně jako u předchozího jmenovaného druhu. Velkou výhodou pekingského zelí je fakt, že sklizeň může probíhat postupným způsobem. Zkrátka si lze odlamovat jednotlivé listy postupně. Pěstování je mnohem jednodušší, jelikož toto zelí vám vyroste bez jakékoli větší starostlivosti. Potřebujete pouze dostatečně bonitní půdní podklad a zálivku.

Nejznámější odrůdy čínského zelí

Odrůdy uvedeme tři. Nejznámější jsou Ogi, Sobia Bokken.

Čínské zelíČínské zelí

Pozor na škůdce

Co vám může rostliny na zahradě zlikvidovat. Především dřepčíci, kteří pořádají nálety v hodně suchém období, což by na podzim hrozit nemělo. Nepříjemné mohou být ale i mšice a květilky.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *