Sníh 1

Technický sníh na sjezdovkách jako problém pro přírodu – tyto aspekty zmiňují média jen málokdy

O umělém zasněžování se v poslední době často mluví. Obvykle v souvislosti s tím, jak moc který areál investoval do komfortu a pohodlí svých návštěvníků.

Zasněžuje se dokonce i teď, kdy musí být vleky ve skiareálech oficiálně uzavřené a lyžaři se tak na vrchol svahu musí dostat po svých – případně v závěsu za rychlým skútrem. Ovšem o technickém sněhu by se mělo mnohem hlasitěji mluvit i z hlediska ekologického.

Zdroj vody jako častý problém

Jen málokterý areál si nechává vodu na zasněžování dovážet (čest výjimkám). Mnohem oblíbenější praktikou je čerpání vody z jakéhokoliv zdroje, který se zrovna namane. Argument zasněžovatelů je jasný – jakmile sníh na jaře roztaje, voda se do půdy zase vrátí. Zapomínají ovšem na to, že svahy bývají tak promrzlé, že o žádném vsaku odtáté vody často nelze mluvit až do poloviny jara (leckde podle podmínek i déle). Vše, co roztaje, tedy jednoduše odteče do nížin.

Sníh

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Není zdroj jako zdroj

Problémem mohou být také ony místní zdroje. Není tak neobvyklé, že jako zdroj vody pro sněhová děla poslouží místní malý potůček, který má i tak během každé zimy problém s tím, aby si udržel dostatečný průtok a množství vody. Pokud ho totiž nemá, většina jeho obyvatel v zimě zmrzne.

Přemrzlý sníh rostlinám neprospívá, spíše naopak

Bylo by také chybou myslet si, že umělý sníh poskytuje trávníku pod sebou onu hřejivou peřinu, jako to umí starý dobrý prašan. Místo toho je de facto vymražuje, takže do jara přečkají jen ty nejodolnější. Udusaný sníh navíc taje jen pomalu, což ještě více zpomaluje klíčení a celkový vývoj lučních rostlin. Sjezdovky jsou tedy z toho hlediska víceméně mrtvou zónou. Pokud se na nich navíc lokálně nacházejí místa „vydřená až na hlínu“ a neustále přibývající technické stavby, musí být negativní dopad na ekologii jasný úplně každému.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

 

Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)

12 komentářů

  1. Jan Odpovědět

    Promiňte ale větší snůšku nesmyslů jsem už dlouho nečetl. Bylo by dobré, kdyby se paní autorka občas zašla podívat do zimní a jarní přírody, aby se poučila, jak vypadá skutečnost.

    1. promrzlé svahy – v současných teplých zimách a zvláště na jaře nemůže být o promrzlých svazích ani řeč. Rád autorku pozvu na výlet na hory, aby se přesvědčila, že jarní svahy jsou spíše měkké, vodou nasáklé bahno, které má k promrznutí velmi daleko.
    2. voda odteče do nížin – je to přesně naopak. Voda ze sněhu, jak umělého, tak přírodního odtává velice pomalu a oproti dešťovým srážkám se dlouho ale opravdu dlouho a rovnoměrně vsakuje do půdy.
    3. místní malý potůček – to je další perla. Autorka si myslí, že z místního malého potůčku by bylo možno zasněžit sjezdovky. Na horách jsem často a ještě nikdy za 50 let jsem si nevšiml, že by potoky nebo řeky vyschly proto, že se z nich čerpá voda na zasněžování. Navíc malé potůčky obvykle v zimě celé zamrznou a jejich obyvatelé (pokud tam nějací jsou), jsou na tento stav přírodou velmi dobře vybaveni.
    4. perla na závěr „umělý sníh neposkytuje trávníku pod sebou onu hřejivou peřinu, jako to umí starý dobrý prašan“. Tento výrok autorky jen podtrhuje fakt, že dotyčná hory zná jen z televize a fotografií. Jinak by věděla, že „starý dobrý prašan“ se na jaře na horách nevyskytuje, a že se v celých horských masivech vyskytuje jen mnoho vrstev udusaného, tvrdého a zmrzlého sněhu, který se tam nakumuloval za celou zimu. A chtěl bych upozornit, že je ho mimo sjezdovky mnohdy několikrát více než na sjezdovkách.
    5. mrtvá zóna – opět bych rád autorku pozval na výlet na hory, aby se přesvědčila, že jarní sjezdovky jsou plné života, květin a rostlin.

    Článek je opravdu neuvěřitelný důkaz diletantismu autorky, která by si měla z očí sundat zelené brýle a zkusit se na svět podívat v jeho skutečných barvách.

    1. Pán z Kvítkova Odpovědět

      Dutá hlava hovoří skutečné nesmysly. Hlavní je, že je kde lyžovat. Kde se bere ta voda pro zasněžování? K tomu, aby se vytvořila sněhová vločka potřebuje kondenzační jádro, proto se do vody přidávají různá aditiva! Stačí se podívat jak vypadají lyžařské svahy v létě. Umělý sníh taje při vyšších teplotách a rychle odteče. Nyní když toto píši uvědomil jsem si přísloví mého mládí: „Bav se s volem o sobotě, když jde v pátek na porážku“. Takže konzumní společnost má plná ústa ekologie, jen potud když se jí to přímo nedotýká! Zdraví Pán z Kvítkova.

      1. josefina Odpovědět

        ..lépe bych to nenapsala-homo konzumus debilus opravdu kecá o lásce k přídodě,ale jen do té chvíle,než ho někdo omezí jeho pochybných zábavách.ničíme přídodu ve jménu zlatého telete a omezenosti svého ega…Jsme součásti planety a místo,abychom si ji chránili,ničíme ji ..nevím,ale je to něco jako podřezávání si větve,na které sedíme..

    2. Aster Odpovědět

      Jestli chcete o horách něco vědět, zeptejte se těch, kteří tam žijí, Vy jste turista, který se jezdí na hory jen bavit – a podle toho taky vypadá váš příspěvek.
      Sjezdovky se udržují i v létě, takže do louky plné květin mají daleko – a to i na jaře.

  2. Laco Odpovědět

    Jednoznačně souhlasím s komentářem pana Jana. Po přečtení článku se mi chtělo konstatovat, že autorka článku hory v zimě viděla asi jen v televizi. A to v žádném případě, coby běžkař, nepatřím mezi skalní příznivce umělého zasněžování. Takže musím konstatovat, že poslední věta článku „musí být negativní dopad na ekologii jasný úplně každému“, se mne netýká.

  3. Jan Vávra Odpovědět

    Kristova noho , kdo tuten článek zplodil je celkem dost mimo mísu.Už vidím místního žabyčkáře jak stojí u vyschlého místního potůčku a pláče nad tím že do Hamburku doteče méně vody , nebo dokonce žádná😄. Zasněžuje se se tak brzo , že zem nestihne promrznout a tisíce kubíků sněhu odtávají tak pomalu , že zem vsákne víc , než by za normálních okolností dokázala pobrat . Jediná ekologická katastrofa je asi spotřeba elektrické energie a pohyb lidí na horách . Nejsem lyžař ani zpřízněnec provozovatele sjezdovek , ale tuten článek je celkem o hovínku a to by si měl uvědomit hlavně vydavatel tohoto webplátku 😁

    1. josefina Odpovědět

      ..je nás 8,brzy 9 miliard na planetě,žádnou jinou v okolí nemáme,ale děláme jako bychom nměli-co,až bude zničená,přejdeme na jinou,ne..tak jako to dělají těžaři,zemědělci,rybáři na oceánech,pěstitélé palmy olejnaté,po nás potopa-vyhledejte si ,jak vypadá krajina po těžbě zlata,ropy,jak vypadá příroda kolem zemědělských velkolánů všude na světě……..-jsme rakovinou,která tuto planetu zničí..a vaše kecy jsou krátkozraké jako váš život..příští generace lidí budou mít kvůli naší nenažranosti a pochybné zábavě problém,to je neoddiskutovatelné…

  4. Antonín Havránek Odpovědět

    Souhlasím s obsahem, bydlím u vleku a vidím mrtvý potok a v létě pěnu v něm (že by nějaká aditiva).
    Na sjezdovce nic moc nekvete, celkově velký úbytek hmyzáků. Taky mě v noci štve ten hluk z děl, je to slyšet na kilometry. Takže zvířata v okolí, v noci nemají klid. Musím více zametat cestu, ometat auto a řešit sníh. Existuje něco jako průmyslové sněžení. Prostě sněží více kolem sjezdovek (za určitých podmínek). A to se nebavím, že to dost zničilo ráz krajiny, vlekem rozdělili les a při stavbě tatrovky úplně zničili okolí a za sjezdovkou, tam nejde vidět, je úplně měsíční krajina. Však se přijeďte podívat……Vlek v Hlubočkách u Olomouce…

    1. josefina Odpovědět

      Přesně tak,u nás také rozšířili sjezdovku o druhou a vypadá to jako jizva na jinak krásném okolí města,..stali se z nás konzumem uplně vypatlaní jedinci..bohužel,bezcitnost lidí má vzestupnou tendenci..doufám,že si s námi příroda na planetě poradí,jinak ji čeká pomalé umírání jako člověka napadeného rakovinou…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *