Stínka obecná

Tajemní členovci pod kameny: Přátelé zahrady, kteří mohou i škodit

Když na zahradě zvednete ze země kámen, dlažební kostku, dřevo nebo cokoli jiného, co leželo dlouho na stejném místě, nesetkáte se s žádným velkým překvapením. Mimo tradičních žížal a jiných živočichů tady jistě budou také stínky. Tito relativně drobní živočichové nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí, navíc se rychle uklidí do děr. Na zahradě naopak dokážou odvést kus práce. V interiéru tomu už bývá trochu jinak. Pojďme se na ně tedy podívat trochu podrobněji.

Šedé placky s článkovitým krunýřem

Stínky označované též jako Porcellio se řadí mezi členovce a patří do řádu stejnonožců. Typické je pro ně sytě šedé a černošedé placaté tělo, jehož délka se pohybuje kolem 1,5 cm. Tvoří ho článkovitý krunýř mající 9 článků. Právě z něj vyrůstá celkem 7 párů končetin a tykadel. Zadeček se sestává ze 6 článků. Povrch těla stínky bývá hladký, případně je jen velmi jemně zrnitý.

StínkyStínky: Zdroj obrázku commons.wikimedia.org

Když je cítit čpavek

Stínky žijí v poměrně vlhkém prostředí, což jim nevadí, jelikož dýchají prostřednictvím žaberních destiček ukrytých ze spodní strany zadečku. Vylučují odpadní dusíkaté látky mající podobu čpavku. Tradiční zápach je tedy logický. Jinak stínky žijí za tmy, jsou světloplaché. Někdy se objevují se svinkami. U nás žije nejčastěji stínka obecná Porcellio scaber, setkat se lze ale i s druhy Porcellio dilalatus a Porcellio laevis.   Stínka obecná

Stínka obecná: Zdroj obrázku commons.wikimedia.org

Dospějí cca po měsíci

Zajímavé je také rozmnožování stínek. Samice dokáže naklást jednou až dvakrát ročně okolo 50 vajíček. Nosí je ze spodní části těla. Vylíhnou se bíložlutá mláďata a ihned poté se schovají do půdy. Něco málo více než po měsíci se z nich stávají dospělí jedinci. Žijí zhruba 2 roky.   

Stínka obecná

Stínka obecná: Zdroj obrázku commons.wikimedia.org

Nepohrnou i výkaly

Stínky se tradičně živí rostlinnými materiály. Dát si ale mohou také klidně i výkaly. Mění krunýř, a tak se často živí i zbytky omítky i zdiva. Tyto látky potřebují ke vzniku krunýře nového. I proto by se neměly dostat do interiéru. Prostory je třeba pravidelně sušit a samozřejmě utěsnit. Praskliny ve zdech je lákají. Jinak mohou být také přenašeči různých onemocnění či plísní. V případě potřeby se likvidují postřikem, nebo dýmovnicí proti hmyzu.

Stínka obecná: Zdroj náhledového obrázku commons.wikimedia.org

 

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

5 komentářů

  1. Jana Odpovědět

    Vaše stránka se mi líbí, ale přečtěte si, prosím, vždy po sobě, co jste právě napsal, určitě ty překlepy najdete a opravíte.

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Děkuji, byly tam dva. Občas tam prostě zůstanou, i když to po sobě čtu dvakrát.

  2. Marie Odpovědět

    Hezké čtení o stínkách – svinkách. Potřebovala bych se jich zbavit ve skleníku. Už mi sežraly 4 vzrostlé sazenice okurky a dýni. Dokonce i afrikány. Nevím jak na ně. Asi jsou to svinky, protože se stáčejí do kuličky. Suchem to ve skleníku nepůjde. Je nějaká zaručená rada????

    1. ferda Odpovědět

      Svinky ani stínky Vám rostliny ve skleníku žrát nebudou. Hledejte jiného „pachatele“, kterému se tam dobře daří. Slimák…

      1. Marie Odpovědět

        žerou ! Okoušou dole sazeničku, když upadne sežerou, do rána je pryč. Slimáci tam nejsou. Trvalo mi déle, než jsem zjistila co sazeničky likviduje. Kolem rostlinky byly desítky malinkých svinek. Jen na místě sazeniček – dále už ne. Večer jsem přesadila asi 7 cm afrikán do záhonu, jen abych zjistila jestli ho sežerou – ráno byl pryč, zůstal jen kořínek – ani lísteček. Na rajčata nejdou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *