Šimon Břeský

Šimon Břeský: Skleníky s technologií NFT jsou budoucností pěstování zeleniny

Pěstování ovoce a zeleniny v současné době nabírá z technologického hlediska úplně jiné obrátky. Mění se počasí a mnohé startupy se snaží najít ideální způsob, jak pěstovat ovoce a zeleninu v průběhu celého roku. S minimálními náklady a samozřejmě také s maximální efektivitou. Nás zaujal projekt společnosti GardeniX. Ta aktuálně spustila první hydroponický skleník s technologií NFT v obci Zápy u Prahy. My jsme se proto na samotnou technologii a skleníky zeptali CEO společnosti GardeniX, Šimona Břeského.

Dívám se na váš skleník s otevřenými ústy? Než ale přejdu k otázkám týkajícím se technologie. Jak vás vůbec napadla první myšlenka týkající se tohoto druhu pěstování?

Děkuji. K tomu jsem se dostal tak nějak v proudu života. Celé to začalo tím, že v prváku na vysoké škole jsem začal řešit, jak si přivydělat peníze. A protože jsem od základu člověk podnikavý a individualista, našel jsem si v živnostenském rejstříku volnou živnost „výroba hnojiv“. Ačkoliv jsem studoval klinickou biochemii, jal jsem se své znalosti z chemie rozvíjet i v oboru zemědělství. No a potom co jsem přešel studovat biotechnologii léčiv na VŠCHT v Praze, kde jsem ve školní laboratoři kultivoval nejrůznější bakterie a kvasinky, začal jsem to zkoušet i s rostlinami. To mě nakonec bavilo víc, protože rostliny jsou hezčí a voňavější než kvasinky.

Saláty

Saláty v hydroponickém skleníku: Zdroj obrázku vlastní archiv Šimona Břeského

Skleníky fungují na technologii NFT, můžete nám ji přiblížit?

NFT je zkratka pro Nutrient Film Technique. Do češtiny bych to přeložil jako technika výživného filmu. Zjednodušeně to znamená, že rostliny přijímají živiny z tenkého filmu roztoku, který protéká kolem jejich kořenů. Jde o to, že část kořenů přijímá bočním vlásněním živiny z vody a část přijímá vzdušný kyslík ze vzduchu. Rostliny totiž pro svůj správný rozvoj potřebují nejen oxid uhličitý, který spotřebují v procesu fotosyntézy, ale také kyslík. Buňky kořenů pro svůj energetický metabolismus spotřebovávají pouze kyslík, a proto je jeho dostatečný přísun nezbytný pro rychlý a zdravý růst rostliny.

Roztok, ze kterého rostliny přijímají živiny, je uchováván v zásobním rezervoáru pod konstrukcí hydroponického systému. Ten je čerpán ke kořenům rostlin, odkud je zase gravitací odváděn zpět. Voda, kterou rostliny buněčnou transpirací spotřebují, je průběžně doplňována, aby byl v rezervoárů udržován stálý objem. V živném roztoku je elektrochemicky sledována stálá koncentrace živin a ideální pH.

Saláty

Saláty v hydroponickém skleníku: Zdroj obrázku vlastní archiv Šimona Břeského

Takže jde o absolutně ekologickou záležitost…

Znáte to, absolutní nula v našem světě existuje jenom v matematických formulacích. Hlavně jde o to, že se zefektivňuje využití potřebných zdrojů – vody, živin, světla i půdy.

Vodu a živiny rostlinám dodáváme tak, aby z nich využily každou molekulu. Optimalizujeme pěstební prostor a umožňujeme rostlinám přijmout co nejvíc fotonů. Intenzivní produkcí nezatěžujeme okolní půdu ani neohrožujeme říční organismy. Rostlinám dodáváme jen tolik světla, kolik jim v zimních měsících chybí a používáme při tom ty nejúčinnější LED moduly, které jsou v současné době k dostání. To vše za nejpřísnějších požadavků na kvalitu a nutriční hodnotu produkce.

Saláty

Saláty v hydroponickém skleníku: Zdroj obrázku vlastní archiv Šimona Břeského

Jak je možné, že spotřeba vody je o 95 % nižší než u standardního pěstování?

Přesně tak. Je to především díky cirkulaci vody v uzavřeném systému. V podstatě jediná voda, kterou spotřebujeme je ta, kterou rostliny „vydýchají“ v průběhu svého růstu. Trochu vody se i odpaří a občas nám při sklízení něco ukápne.

Když to porovnám s tím, že v parných měsících se téměř celý den z děl chrlí na pole voda, jejíž značná část se odpaří už ve vzduchu a další odteče spolu se vším čím bylo pole obohaceno do řeky, není tak složité si tu úsporu představit. A to jsem ještě nezmínil retenční schopnosti velké části naší zemědělské půdy, která není dobrá. Ostatně jak o tom hovoří situační a výhledové zprávy ke stavu půdního fondu, které vydává Ministerstvo zemědělství ČR.

Jakým způsobem se do vody dostávají živiny určené pro rostliny?

Koncentraci živin v živném roztoku sledujeme elektrochemicky. V podstatě udržujeme stálou koncentraci všech živin tak, aby rostliny dostávaly přesně tolik, kolik aktuálně potřebují. Tedy aby nebyly limitovány nedostatkem, ale aby ani netrpěly přebytkem. To vše závisí na množství světla, okolní teplotě, vlhkosti a druhu rostlin. Na to všechno máme speciální zařízení, které do vody dávkuje hnojiva tak, jak je potřeba. Hnojiva si vyvíjíme i vyrábíme sami, aby byla speciálně optimalizována pro náš systém. Rostlina z živného roztoku přijímá živiny různými mechanismy a v různé míře a je proto důležité optimalizovat hnojiva tak, aby bylo všeho stále akorát.

Sklizeň salátů

Sklizeň salátů v hydroponickém skleníku: Zdroj obrázku vlastní archiv Šimona Břeského

Skleník se mi libí, chtěl bych ho doma, je to možné?

Určitě to možné je. V brzké době nabídneme menší hydroponické systémy, které lze provozovat i pod širým nebem na zahradě, terase nebo balkóně. Takový systém si pěstitel bude moci umístit i do svého již existujícího skleníku a my mu se vším rádi pomůžeme. K dispozici budou i vertikální systémy pro provoz uvnitř budovy.

Jde o hodně nákladnou záležitost?

Záleží na rozsahu a způsobu provozu. Náš hydroponický systém lze provozovat i na zahradě pod širým nebem, kde jsou provozní náklady minimální. Pokud chce pěstitel sklízet i v zimě, musí více investovat do osvětlení a technologie, a tím se náklady zvýší. Zároveň však produkuje lokální zeleninu v době, kdy se k nám čerstvá dováží nejblíže z nejjižnějších částí Evropy. Pokud zvolí cestu vertikální indoor farmy, investiční náklady budou vyšší, ale zase eliminuje nepředvídatelné náklady s nepřízní počasí. Návratnost celého technologického řešení se pohybuje v rozmezí 1 – 6 let, což je podle mě velmi dobré.

Hydroponický skleník

Hydroponický skleník: Zdroj obrázku vlastní archiv Šimona Břeského

Zapojit jen musí profesionálové, předpokládám…

V brzké době budou k dispozici menší hydroponické systémy, které si pěstitel sestaví sám dle návodu. Pokud jde o profesionální produkční jednotky, je důležité, aby vše sedělo přesně tak, jak to bylo vymyšleno. Proto si instalaci radši vezmeme kompletně na své triko.

Jak je využito odpadní teplo?

Náš skleník v Zápech postavila firma Infraclima, v jejímž areálu se také nachází. Disponuje jejich technologií kapilárního topení vodou, která využívá tepelného čerpadla v kombinaci s akumulací solárního tepla za využití studniční vody. Skleník má proto dvě stěny zděné, protože jsou spolu s podlahou protkány sítí kapilár, v nichž cirkuluje teplá voda. Díky tomu, že teplo z vody sálá z mnoha stran a směrů o velké ploše, je topná voda vyhřívána na mnohem nižší teplotu než u běžného topení. Proto jsou i náklady na vytápění nižší. Konkrétně tento skleník odpadní teplo přímo nevyužívá. V informaci o možnosti využití odpadního tepla jsme se snažili poskytnout návod potencionálním zájemcům, jejichž průmyslový provoz produkuje odpadní teplo. Ideální je propojení takového skleníku například s bioplynovou stanicí.

Salát

Detail rostliny v hydroponickém skleníku: Zdroj obrázku vlastní archiv Šimona Břeského

Hodně diskutovaná je dnes solární energie. Neuvažoval jste o využití solárních panelů pro vaše skleníky?

Uvažoval, jen zatím nevím, jak to propojit. Nelze stavět solární panely na střechu skleníku, protože v zimě potřebujeme každý paprsek světla. Zároveň mi nepřijde vhodné, stavět solární panely na louce vedle skleníku. Muselo by se tudíž jednat o nějaký specifický projekt, kde skleník stojí třeba v blízkosti dálnice a solární panely jsou podél silnice. Využít solárních panelů by šlo na střeše skladu distributora potravin, který v těchto prostorách provozuje vertikální farmu.

Děkuji moc za rozhovor

Já také moc děkuji za rozhovor a váš zájem. Závěrem bych rád pozval všechny zájemce, kteří by skleník chtěli vidět, ať se u nás zastaví.

Šimon Břeský ve skleníku: Zdroj náhledového obrázku vlastní archiv Šimona Břeského

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *