Křoví

Nové nebezpečí pro přírodu: Svět zarůstá křovinami

Otevřené krajiny ve světě hodně zarůstají nejrůznějšími křovinami. Nové nebezpečí je poměrně markantní a vědci si s ním nevědí příliš rady. Problém je to globální a v podstatě se přímo dotýká oblastí na celé naší planetě, a to i těch málo osídlených. „Zarůstání oblastí nesouvisí pouze s útlumem nebo zvýšením intenzity zemědělství,“ říká Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Velký nárůst křovin

Zajímavé jsou výsledky dlouhých časových analýz mnohých satelitních snímků. Došlo u nich k odhalení toho, že třeba ve východoafrických savanách a arktické tundře narostla pokryvnost dřevin v 80. letech 20. století až o 30 %. Nejednalo se přitom o stromy, ale o křoviny.

„Nemusí se to zdát hodně, ale vzhledem k rychlosti procesu jde o závažnou změnu těchto biomů tvořených otevřenými přírodními stanovišti, na která je vázána celá jejich fauna a flóra. Co zaroste, je pro druhy otevřených biotopů neobyvatelné. Zajímavé přitom je, že nelze mluvit o expanzi lesů. Mimo vyloženě vlhké oblasti totiž expandují hlavně křoviny. I v dlouhodobém měřítku stromy v suchých oblastech za křovinami zaostávají a vznikají tak křovinaté, nikoliv stromové porosty,“ doplnil Miloslav Jirků.

Křoví

Foto: Pixabay

Co tento trend způsobuje?

Odborníci v podstatě netuší. „Jedním z faktorů, o kterém se uvažuje, může být vyhubení velkých savců člověkem. Právě zvířata velikosti slonů a nosorožců kvůli tlaku člověka zmizela z celého světa kromě subsaharské Afriky a jižní Asie,“ navázal Miloslav Jirků. V mnohých oblastech ovšem býložravci chybí dlouhodobě. Expanze křovin souvisí ovšem s několika posledními desetiletími.

Negativní vlivy člověka na životní prostředí

 „Uvažuje se zejména o změnách klimatu. Nejzásadnější jsou pravděpodobně zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v důsledku masivního spalování fosilních paliv lidskou civilizací během posledních dvou století. Nejenže oxid uhličitý podporuje změny klimatu, stimuluje také růst dřevin, které jeho vysokých koncentrací umějí využít lépe než trávy, které jsou normálně v otevřených biotopech důležitými konkurenty dřevin a brzdí jejich šíření. Vysoké atmosférické koncentrace uhlíku a všudypřítomný spad dusíkatých látek, které se do atmosféry rovněž dostávají spalováním fosilních paliv včetně dopravy, nebo produkcí umělých hnojiv, fungují jako nepřetržité hnojení ze vzduchu,“ konstatoval Miloslav Jirků.

Menší množství požárů

Také to může stát za zarůstáním křovinami. Ve všech osídlených oblastech docházelo k vypalování půdy člověkem po dlouhá léta. Klimatické změny také dokázaly prodloužit vegetační sezonu. Z rychlejšího růstu vegetace křoviny těží mimo jiné také. Jsou navíc značně odolné i vůči dlouhodobějšímu suchu.

Špatná zpráva pro přírodu

Nepochybně.

„Mezi nejohroženější typy přírodních prostředí současnosti, pro někoho možná překvapivě, nepatří tropické lesy, ale různé typy stepí, savan a otevřených parkovitých lesů mírného pásu. V minulosti jich člověk většinu přeměnil na pole, jejich poslední zbytky nyní kvůli průmyslovým emisím atmosférického uhlíku a dusíku ohrožuje zarůstání,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Křoví

Foto: Pixabay

Velká výzva pro ochranu přírody

„I v nejpřísněji chráněných bezzásahových oblastech je třeba tento faktor sledovat. V případě expanze křovin může být nutné udělat výjimku a zasáhnout. Změny, které člověk způsobil v atmosféře, jsou sice neviditelným, ale velmi významným vlivem, který se projevuje i na místech, která jsou zdánlivě ponechána jen přírodnímu vývoji. Posledním zbytkům otevřené krajiny musíme pomáhat přežít, abychom o ně nepřišli úplně,“ vysvětlil Dalibor Dostál a navázal: „Zároveň s tím, jak se otevřená krajina stává stále ohroženější, je o to více třeba chránit její poslední ostrůvky.“

Zhoršení vysušování krajiny

Kritická je situace v suchých oblastech, mimo jiné i ve střední Evropě včetně Česka. Rozrůstání keřů totiž způsobuje závažné změny ve vodní bilanci krajiny. Křoviny vytlačují byliny a v podstatě spotřebují veškerou vodu v místech, kde rostou. Oblasti vypadají na první pohled zeleně, nicméně vysychají. Když mizí bylinné patro, mizí také býložravci a na ně napojení predátoři.

„Jediný obor, který se v Evropě s expanzí křovin intenzivně potýká je ochrana přírody pečující o zbytky otevřených biotopů. Dramaticky odlišná je však situace v regionech bytostně závislých na živočišné výrobě na obrovských plochách, které plošně kultivovat nelze. Zarůstání křovinami proto již několik desetiletí trápí zejména suché oblasti Ameriky, Afriky, Austrálie, Asie, ale také jižní Evropy. Přes velké úsilí se dosud nikde nepodařilo vymyslet účinné postupy, jak zarůstání křovinami čelit. To je zdrojem narůstajících ekonomických ztrát,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Zdroj info: http://zpravodajstvi.ecn.cz

Náhledové foto: Pixabay

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

16 komentářů

  1. Ludmila Odpovědět

    Jako, tomu zcela nerozumím. Je velký nárůst oxidu uhličitého v atmosféře. Ekologové bijí na poplach, stanovují se kvóty, atd. Keře vyrostou do dospělosti za kratší čas než stromy. Daří se jim tedy logicky více. Oxid uhličitý pro fotosyntézu mají, teplo, vláhu taky. A zase je to špatně? Že tedy příroda reaguje na změny? Co je na keřích špatně? Jsou to invazivní druhy nebo místní? Jako mít step taky nelze všude stejně jako smrkový les. Mě tedy přijde, že příroda na oteplování reaguje právě zvýšeným růstem keřů, jsou to pionýři v osidlování. Stačí mrknout na opuštěná pole, sady. Okamžitě je zarostou trnky, šípky, chmely… jsou to pionýři v osidlování.

    1. FRANTIŠEK Odpovědět

      Paní Ludmilo máte pravdu, ale nechápu proč vědci a ochrana přírody tvrdí něco jiného. O těch smrčinách máte pravdu, kdysi jsem četl od jednoho lesníka a ten to napsal někdy v 30 letech a napsal, že ,,Německá šedá politika nám vnutila SM jako hlavní dřevinu a objevila se i na místech, kde být nemá“. Staří lesníci říkali, v té době hynula jedle a potřebovali ji rychle nahradit a po mnišce v 20a 30 letech se dávalo do lesa co bylo. Tehdy se objevily i cizokrajné dřeviny, ale prym měla stejně bříza. Keře byly jako spodní patro a nepřekážely, nebo , že by tehdy již začalo globální oteplení…..

  2. FRANTIŠEK Odpovědět

    To je blbost, naopak křoviny zadržují vodu tak jako les, jaký je zde rozdíl? Vynikající kryt právě pro veškerou zvěř, kořeny drží půdu před splavováním a co ještě dál? Vspomínám na Krkonoše likvidaci kleče, ale ta zde byla kvůli splavení a sesuvům půdy, voda zde byla, co byla chyba, bylinky zde nebyly vidět. Ale ty tu byly protože dobytek lividovall tyto dřeviny, pak se všichni divili, že se sesula zem. Nrchcete se probrat?

  3. FRANTIŠEK Odpovědět

    Ještě bych dodal. Podle tohoto článku bylo dobře, že zemědělci likvidují remízky, jednotlivé keře. Není to hloupost? Naopak drží vodu, nevím co to má být, ale nejspíš další příprava na dotace k likvidaci zbytku přírody,
    Prosím proberte se. Ty rostliny si vytvoří dost svého humusu, nesvádějte vše na globalizaci, ano likvidace přírody bylo globální.. Příklad lesů v ČR, kůrovec.
    Vše se nechalo zachránit, ale dělat to podle našich dědků ne to nechat schválně rozjed a opět za to může globální oteplení, ne stát a LČR. Mimochodem možná řeknete a co mniška za první repunliky. Ano byl to stejný průšvih jako dnes, ale uvědomme si, že tehdy v lesích dělali sedláci a v době kalamity byli na polích. Na tom opět vidělali jen překupníci.
    Prosim proberte se.

  4. AngusR Odpovědět

    A kde je prosím to nebezpečí pro přírodu? Že někde něco roste je dílem přírody, tudíž nebezpečím pro přírodu je příroda sama? Vždyť to je její základní vlastnost. Příroda nestojí, nekouká, nearchivuje a nikdy nerozlišuje dobré nebo špatné. Prostě se přizpůsobí a když tam roste keř, tak tam roste keř. Ochránci Dostálova typu předstírají, že to je špatně a budují jurské parky s všelijakou exotickou zvěří a tváří se, že umělý chov je ochrana přírody. Nedejbože, když se přírodě extrémě daří a prosperuje navzdory ochráncům. To se označuje jako invazivní druh.

  5. Aster Odpovědět

    Každý normální les měl vždycky tzv. podrost. Nenormální je tyto keře ničit. Hloupí zelení mozci, kteří vyrostli v paneláku a les viděli snad jen na obrázku v přírodopise už neví, co by ještě vymysleli a vy jim to žerete. Byliny v lese? Ty jsou tam pořád – i pod těmi keři – stačí se sehnout. Taky záleží na tom, o jaký typ lesa se jedná – v umělé smrkové monokultuře nejsou ani keře, ani byliny – kromě okraje lesa. Lesní zvěři (hlavně té drobné) určitě keře „strašně vadí“… a že keřové patro les vysušuje? To těžko – to právě tu vlhkost drží.
    A bavím se tady o evropském lese – v Africe to může být jinak.

  6. František Odpovědět

    zelen jen ochlazuje přírodu co dělá člověk ničí úmyslně zelen tím že dělá parkoviště betonuje dává zámkovku nikomu se nechce uklízet lisií raději betonuje a potom se diví že je matička země nestabilní dělejme více tím že budeme vysazovat stromy i ovocné a jinou zelen to je přirozená nádrž vody atím že se odpařuje tím se ochlazuje naše matička země

  7. Jan Křovák Odpovědět

    Autor je asi typický pisatel okurkové sezony. Že to nemá žádný smysl nevadí, hlavně že je článek na světě a za něj nějaké ty penízky domů.

  8. FRANTIŠEK Odpovědět

    Paní Ludmila se zmínila o smrčinách. Zmínka o smrku, mě zvedá ze židle. Víte ještě za komunistů se hospodařilo tak, že pokud někde byla jakákoli kalamita, okamžitě se skončilo z těžbou a zdělala se tato kalamita, každé kůrovcové kolo se ihned zlikvidovalo. Proce 89 vznikly LČR a společnosti které mají zajišťovat výrobu v lesích. Rozprodaly se hájenky, byty, to byl bonus na ktérý jsme přilákali pracovníky do lesa. Dnes hlavně Ukrajince.
    Jinak kůrovce LČR chová již zhruba 15 let, občas se to zastavilo hlavně zásluhou přírody. Vše začalo na Opavsku, Šumavu vynechám. Takže mi na Opavsko jezdily na výpomoc, nevím jak s tim mohli taky lesníci žít. Když jsem střídal kolegu, tak mi bylo řečeno ať si ničeho nevšímám. Brzy jsem pochopil, směli se zdělávat pouze již suché stromy, ty které měli zelené větve a brouk z nich lítal, loupala se kůra ty se zdělat nesměly. Na tyto místa jsem přijel ještě na podzim a zděsil jsem se, tam gde bylo 40 stromů bylo nyní tisíce kubíků, hrůza.
    Stále jsem doufal, že se naše orgány tj. zřizovatel Min. zemědělství a lesy české republiky vspmatují vspamatují, ale zmílil jsem se. Když to bylo na Vysočině Moravské, stále jsem doufal. U nás se objevil kůrovec v r. 2016 jenže LČR reagovali tak, že čekaly, pak daly výpověď firmám co tu dělali a udělali výběrové řízení. Nyní uvedu od našich soukromích a obecních lesů jsme vyděli kola kůrovce, firmi se odvolávaly a kůrovec se šířil, pak dali na skládky část dřeva a z toho vylítal brouk a bylo hotovo. Já měl u lesa pouze přez dolík min 2000 m3 dřeva, to byl náš hrob. Pak se stalo, že místní firmy přestali od nás brát dřevo, jel jsem na pily a to jsem koukal, dřevo od nás od 10 do 50 km nebraly, ale z opavska obrovský spousty, plné brouka.
    Ekologové se těšily, že bude po smrku a neuvědomili si, že tady budou stromy chybět po 50 let, nebudou zde do roka jak nám to ukazují v televizi. Zapomělo se na to, že se postupně v lesích zački sázet i jiné druhy, taky se zapomělo, že všechny stromy mají nepřítele, pamatuji si jilmy, nyní jasany, duby a jiné.
    LČR začli stříkat chemicky dřevo, ale účinost je minimální, to si dovolim říci, brouk si musí kousnout aby uhynul, př. klikoroh borový okusuje sazenice, aby uhynul musel okousat 3 až 5 mm aby uhynul, ale kůrovec leze zevnitř a kousne si moc málo. Ale vyděl jsem jak ptáci lítají a brouka likvidují, nadzvedávají kůru a právě oni hynou, bylo to vydět na ubytku datla černýho, strakapoda, střízlíka a ochrana zas mlčí, začli dávat otrávené sítě. Viděl jsem jak při skládání sítě z vagonu se chlap popálil, když se nedopatřením dotkl. Takže ptáci kteří zde nedopatřením sednou hynou hroznou smrtí, o ostatní zvěři nemluvě. A co brouci kteří pomáhají proti broku, ty se parádně ničí.
    Takže závěrem, tento stát způsobil přez svojí firmu obrovskou škodu a hlavně ekologickou katstrofu a všichni se tváří, že je to změnou klimatu, ne tím, že se tento škůdce namnožil jejich zásluhou. Ano bylo tu hodně smrku, ale měly jsme zde lesy. Když jste vešly do lesa, dal nám klid, stín a byl to chrám, co se stalo s touto společností?

    1. Aster Odpovědět

      Na oteplování se dneska svádí snad všechno – bohužel málokdo si dá práci najít na internetu články, které se zabývají množstvím CO2 v dávné minulosti – pak by zjistili, že třeba v době ledové bylo množství CO2 mnohem vyšší než dnes a kupodivu se oteplení jaksi nekonalo…

      Nemám přehled, co se děje v lesnictví – mně stačí, co se děje na soukromých zahradách. Lidé dnes chtějí „bezúdržbové zahrady“ – bojí se práce, jakoby je mohla poskvrnit, nechtějí na svých zahradách stromy, protože z nich padá listí, jehličí, ovoce což se musí uklízet – to v jejich očích představuje kosti lámající práci – a neuvědomují si, že mnohem víc práce jim dá údržba bezchybného trávníčku, ve kterém trčí jen pár drahých pokřivených mutantů a samozřejmě bazén. Nehledě na to, že takovým „prázdným“ zahradám se ptáci vyhýbají – nemají tady úkryt před dravci, potravu ani místo k hnízdění – pokud už totiž mají nějaký živý plot, řežou ho od jara do podzimu jako šílení.
      Les berou lidé jako samozřejmost a nechápou, že i o les je třeba se starat. Do toho banda ekoteroristů strká rypáky všude a většinou jim chybí i základní znalosti – bohužel mají možnost ničit a také to dělají a další hlupáci je v tom ještě podporují. Nedávno jsem zjistila, že u nás vysekali všechny „plevelné“ keře podél cest i polí – všechny šípky, hlohy, dříny atd – zůstaly jen jeřabiny – asi to byl jediný strom, který mamlas, který toto nařídil, znal…

  9. amigo007 Odpovědět

    Nesúhlas.V Afrike sa realizujú veľké projekty,ako zastaviť zväčšovanie púští.Čo by tam oni za tie kríky dali.Naproti tomu obyvatelia bušu na okrajoch púští nosia drevo z prírody do svojich príbytkov a chovajú stáda kôz,ktoré tiež sa podieľajú na úbytku kríkov-asi jedinej zelene a sami rozširujú púšť.Keď slon vytrhne akáciu z koreňov a strom zničí,tak jeho to omlúva lebo je zviera.
    Pani Aster (17.54)mimo iné spomenula,že i o les je třeba se starat.A mne sa raz v TV páčil ceľkom logický koment jedného odborníka cez prírodu,že poriadok v lese ako si ho my predstavujeme nie je pre obyvateľov lesa to najlepšie,že keď sú v lese húštiny,poválané stromy a všeliaké zákutia,tak aj v lese je ďaleko viac druhov žijúcich zvierat.Prajem všetkým pekný dovolenkový víkend.

    1. FRANTIŠEK Odpovědět

      Dobrý den
      děkuji za Váš pěkný komentář a bohužel pravdivý. Jsem lesník a souhlasím, že les má být různorodý, ale co se dnes děje nemá obdoby.
      Náš stát záměrně udělal ekologickou katastrofu, keře se objevili opravdu všude, nejsou lidi na ožínání, jenže právě ty keře chrání půdu před únikem vody aď splavením a s ní i zem a nebo odpaření. Právě keře jsou nejlepší ochrana pro zvěř a co dají ptákům, nejen potravu , ale hnízdiště.
      Ten kdo tento článek napsal nebyl při smyslech anebo zas záměr finanční pro někoho…
      Nedávno vyšel nový článek na seznamu o škodlivosti keřú, již bez komentářů. Takto se lidem pomalu vnucuje co se chce, za chvíli tomu uvěříte, viz globální oteplení. Teploty stoupli o 2 stupně, jenže od dob kdy se začli měřit teploty se vše zněnilo. Třeba plochy betonu a asfaltky, dnes i v polích, min o 80%, auta vífuky. Víte dříve jsme se i z vesnice dostali pomalu kdykoli do města za prací, za nákupi, dnes ne. Navazoval vlak na autobus, dnes ne. Záměrná likvidace podniků po revoluci, to vše přizpívá k oteplení.
      Chodil jsem do Písku do školy, zde pan profesor, ač byl komunista, tak nám říkal, počasí se je v ciklech, již v BIBLI je psáno, sedm let chudých a sedm let bohatých. Za další mění se i po třeba 75 letech, ne jen po těch sedmi. Loňský rok, ač nikdo nehnul ani prstem a dále se voda odvádí, viz u nás v r. 2019 až 2020 obnovili meliorace, jsou v trubkách, takře voda se ani neodpaří a neochladí vzduch. Je z toho smutno. Podél cest byly vždy keře a tohle patro zde chybí, podél těch asfaltek nasázeli stromy, je to hezké, ale pro faunu tedy zvířeta, hmyz to nemá žádný význam. Zemědělci mají ,,Vlaky“ a né zemědělské stroje, a nevejdou se sem, oni by museli vylízt z traktoru a položit zrcátko, tak radši na jaře přijedou a vyřežou to co nejvíš a keře ty by tu opravdu překážely. Pamatuji si podél cest, byli v keřích schovaný různý druhy zvěře, zajíc, bažant, koroptev a ptáci. Dnes nenajdete hnízdo… To vše souvisí. Zapoměl sem, že pole vsakuje vodu minimálně, je tak ubitá a umačkaná zem. Ten pán co to napsal, je opravdu ekolog za všechny peníze, spíš píše pro vyšší zájmy!!!!!

  10. FRANTIŠEK Odpovědět

    Skláním se před Aster a plně souhlasím, kdysi u nás při digitalisaci dělali nové cesty, hlavně asfalt, ale o té co níchci mluvit, tak ta je zpévněná. V době když jí zde vyměřovali, jsem tam přijel, bylo to již v květnu, byla zde řada keřů, požádal jsem je ať odjedou a nechají tyto keře, vůbec nepřekážely a našel jsem v nich několik hnízd a jelikož povolení vydávala obec, tak porušila zákon, toto musela schválit státní správa. Podal jsem to na Inspektorát živ. prostředí. Samozřejmě nikoho nic nezajímalo a udělali to jednoduše, ty nejnišší keře vytrhali před kontrolou a ty hnízda a že to bylo v době, kdy nesmí. Likvidace proběhla, ale i moje, chtěl jsem dělat v této obcI ODBORNÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘE, tak jsem neměl šanci, já jednal za myslivce, i jejich zájem to je a všichni se lekli a nezastali se mě. Horší než za komunistů. Tam jsem měl problém se soudruhy, ale když jsem dělal hajnýho nikdo to nedával dohromady. Dnes hnus. Mimochodem ta cesta nikam nevede, po její dostavě zjistili,že končí v říčce Sázavka a nad ní jepešunek s tratí. Nejlepší je když jsem se jich ptal kam ta cesta vede, tak řekli, že říčku přemostí, dnes tam mohou udělat přívoz.
    Ještě jedna věc, někdy v r. 2015 když bylo sucho, viděl jsem odkryté skruže na louce, kde je meliorace, tekla zde voda i v tom such, kde byla 60 cm a utíkala voda kolem 40 cm. Dole pod silnicí ovšem již několik let vyvěrala ven a byl zde ostrůvek mokřad mezi dvěmi remízi. Prý dokonce dávají dotaci na zřízení novích mokřadů, na kraji mi řekli, že je to za pět minut dvanáct. Chyba, když mne zlomil les, který mi umíral před očima, ta na přelomu roku 2019 a 2020, jsem zjistil, že proběhla meliorace a ten remíz co byl, klasický s těch nenáviděnejch keřů, bohužel ochránci přírody, tak tento remíz zmenšily cca na polovinu. Ptal jsem se na to jak to a bylo mi řečeno, meliorace je investice a musí se obnovit, prý to řekli na ministerstvu.
    Tak romu říkám ochrana přírody.
    Škoda, že tu není víc takových Aster.
    Proběhli i nové meliorace a likvidaci keřů. překáží zemědělcům….

  11. Hana Zámecká Odpovědět

    Dobrý den, potřebovala bych poradit s pěstováním maracuji, sice vykvete, opylím ji jiným květem, ale stejně opadne a tudíž neplodí. Jak na to, poradí mně někdo?? Dva různé keříky nepomohly. Děkuji za radu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *