Mrkev

Několik triků pro úspěšné pěstování mrkve

Sklizeň mrkve: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com

Patříte k lidem, kterým vyroste všechno samo a nemusí fakticky vůbec nic řešit? Pak můžete být šťastní a spokojení. Ne vždy tomu tak ovšem je. Především v případě mrkve rostoucí v relativně chudších podmínkách bývá pravidlem, že ve finále za moc nestojí. Často se deformuje a větví se jí kořeny. My se v následujících řádcích podíváme na několik tipů, které povedou k tomu, že vypěstuje mrkev nejen vzhledově hezkou, ale především maximálně chutnou.

Základem je výběr vhodné odrůdy

Daucus carota, jak zní latinský název mrkve obecné, je dvouletou rostlinou, jež se sklízí hned v prvním roce. V první řadě je zapotřebí vybrat tu správnou odrůdu. V odrůdové knize jich lze najít celkem 55! Hodně u mrkve záleží na délce vegetační doby. Dělení dle ní je následující:

  • velmi rané odrůdy – cca 90 dnů,
  • rané odrůdy – cca od 112 do 125 dnů,
  • polorané odrůdy – cca od 100 do 120 dnů,
  • pozdní odrůdy – 160 až 180 dnů.

Jinak se pěstují mrkve pro krátkodobé, dlouhodobé skladování a pro přímý konzum.

Sklizeň mrkveSklizeň mrkve: Zdroj obrázku Pixabay.com

Kam umístit mrkev?

Mrkev se řadí mezi rostliny druhé trati. Miluje zeminu, která je prosycená humusem a spoustou živin. Pozor ale na hnojení čerstvou chlévskou mrvou. Mrkev si doslova vyžaduje hnojení organickou hmotou. Optimální je pochopitelně kompost. Optimální pro výsev je březen, nicméně pro pěstování na přímé konzumování je třeba vysévat pravidelně. Nejpozději dochází k výsevu na konci června. Jinak je zapotřebí dát pozor na to, aby se mrkev nepěstovala na stejných záhonech jako jiné miříkovité rostliny typu třeba ještě celeru, kopru nebo kerblíku, fenyklu a ostatních. Ideální je rozestup cca 4 let, než se začne n stejné ploše pěstovat znovu. V opačném případě se můžete obávat černé hniloby kořenů, háďátka nebo pochmurnatky.

Na těžké půdy vyzrajete pomocí hrůbků

Velmi důležité je včasné vyjednocení mrkve. Pozor na silně kamenité a také přemokřené půdy. Optimální je středně těžká půda, z níž se odstraní kameny. Ideální je v tomto případě pěstování mrkve na hrůbcích. Hrůbky je zapotřebí vytvořit cca 3 dny před výsevem mrkve. Půda pak dostatečně slehne. Hrůbky připomínají nahrnutou zeminu podobně jako u brambor. Hrůbky se vytvářejí hráběmi poté, co se půda smíchá s kompostem. Výška hrůbků by se měla pohybovat kolem 10 cm a šířka 50 cm. Horní část hrůbků by měla být plošší, nikoli do špičky. Do jednoho hrůbku se vysévají dva až tři řádky mrkve. Počítejte potom se snazší sklizní a také s lepším prouděním vzduchu. Jednodušší je také údržba záhonků.

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

1 komentář

  1. Cocot Odpovědět

    DODAL BYCH JEN TO, ŽE JE DOBRÉ SMÍCHAT SEMENO MRKVE S ŘEDKVIČKOU, KTERÁ UZRAJE DŘÍV, SKLIDÍ SE A VZNIKNOU MEZERY MÍSTO JEDNOCENÍ. JAKO DALŠÍ TECHNIKA SE DÁ POUŽÍT PŘEDKLÍČENÍ SEMENE A JEJÍ VÝSADBU USKUTEČNIT U MRKVE, PETRŽELE A POMALU KLÍČÍCÍCH ROSTLIN POMOCÍ SOLAMYLU, KDE TÍM, ŽE SE NAKLÍČENÁ SEMENA VZNÁŠÍ V TOMTO HUSTÉM ROZTOKU, JSOU UŽ OD SEBE ODDĚLENA. JEJICH NALITÍM DO ŘÁDKU ZÍSKÁME JEŠTĚ JEDNU VÝHODU: PO USCHNUTÍ SOLAMYLU, JE SEMÍNKO V TOMTO „ROSŮLKU“ KRÁSNĚ VLHKÉ A NESMÍ SE ASI PO DOBU TÝDNE ZALÉVAT, NEŽ SE Z TOHO VYKLUBE A SAMO SI NAJDE V ZEMI VLÁHU!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *