Nejčastější chyby při očkování hlívy ústřičné

Dali byste si skvělou dršťkovou polévku z hlívy nebo tradiční hlívovou pomazánku? Aby ne, tyto dobroty rozhodně stojí za to, nicméně mnohem lépe chutnají z hlívy, již si vypěstujete sami. Letos se stále ještě dá stihnout očkování hlívy ústřičné v prosinci, které přinese úrodu již za 10 měsíců. Spousta začátečníků ale dělá chyby, kvůli nimž se bohužel na tu správnou úrodu těšit nemohou. O jaké záležitosti se jedná? To vám prozradíme v následujících řádcích.

Nákup sadby v hobbymarketu a u neprověřených prodejců

Především kolíčkové sadby jsou nabízené ve spoustě různých supermarketů, hobby marketů a o neodborných prodejců. Často se vyznačují velmi elegantním a poutavým designem krabičky. Mnohdy je sadba bohužel vyschlá nebo plesnivá. Počítat je třeba s faktem, že u prodejců nejde o nijak z hlediska byznysu lákavý sortiment. I když se podhoubí uvádí do takzvaného zimního spánku, chladí na teplotní rozhraní do 2 do 6 °C a chrání před přímým slunečním zářením, sadba vydrží cca 1,5 roku. Při nesprávné péči je sadba k ničemu mnohem dříve. Mnohé sadby k nám přicházejí z Polska a jejich jakost je pochybná.

Očkování hlívy ústřičné: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána 

Když se očkuje nesprávné dřevo

Jestliže chcete být v pěstování hlívy zaručeně neúspěšní, vyberte si pro naočkování jehličnan. Mezi optimální dřeviny pro pěstování hlívy se řadí:

• buk,
• bříza,
• topol,
• ořešák.

Pěstovat ji lze i na:

• lípě,
• jabloni,
• třešni,
• jeřabině,
• olši.

Sadba hlívy ústřičné: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána 

Pozor tedy na jehličnany, nedoporučují se také habr, hrušeň, švestka či akát nebo dub. Rozhodně pozor na shnilé peně, které nejsou k pěstování hlívy vhodné.

 

Hlíva ústřičná: Zdroj obrázku Pixabay.com

Nedostatek vody

Houby potřebují ke svému růstu poměrně velké množství vody. Poté, co špalek neočkujete, měli byste ho dát na stinné místo. Mimo jiné je třeba mu dopřát dostatek vlhkosti. Pokud bude stát ve vodě, určitě se nic nestane.

Očkování hlívy ústřičné: Zdroj náhledového obrázku vlastní archiv Radka Štěpána