Konec olověných broků: Myslivci už jimi lovit nemohou, jelikož otrávily miliony ptáků

Zbraň

Olověné broky se staly tradiční municí většiny myslivců. Není se čemu divit, jelikož se dlouhodobě jedná o nejdostupnější a nejspolehlivější střelivo. Přesto nyní dochází k zákazu jeho používání. Nařízení Evropské unie nyní vstupuje v platnost a olověné broky se používat nebudou. Členské země měly dva roky na to, aby dokázaly připravit alternativu. Proč dochází k tomu zákazu a jaké jsou jeho další aspekty? Na to vám odpovíme v následujících řádcích.

Každoroční úhyn zhruba milionu ptáků

Takovéto číslo si vybírají právě olověné broky. Podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka myslivci každý rok vystřílí zhruba 5 000 tun olověných broků. Největší problém je bezesporu s tou částí, která dopadne mimo tělo lovených zvířat. Konkrétně Zdeněk Vermouzek hovoří takto: „Velká část olověných broků mine cíl a dopadne do krajiny. Hrabaví ptáci, jako koroptve nebo bažanti, je mohou spolykat místo kamínků, které potřebují ke správnému trávení, vodní ptáci je většinou spolknou při sběru potravy ze dna. Ročně uhyne v Evropě na otravu olovem zhruba jeden milion vodních ptáků, tj. 7 % všech zimujících, dalším třem milionům způsobuje chronická otrava olovem problémy. Zákaz olověných střel na mokřadech je proto velkým milníkem v ochraně ptactva, a to nejen vodního.“

Omezení je v České republice pouze na papíře

Bohužel. U mnohých evropských zemí opatření nebyla dostatečná. Často se naráželo na odpor mysliveckých organizací. Těm zaleží spíše na ekonomických faktorech než na čemkoli jiném. Namátkou můžeme třeba uvést ustanovení z roku 2001, kdy bylo v novém zákoně ustanovení o tom, že se olověné broky nemohou používat k lovu pernaté zvěře. Jeho platnost byla odložena o 10 let. Slovíčkaření o tom, co jsou mokřady, a v podstatě neustálé lovení olověnými broky.

PosedFoto: Pixabay

Jasná definice mokřadů a jednoduchá pravidla

Nové nařízení Evropské unie je jednoznačné a jasné. Existují v něm tři rozdíly oproti tuzemské nejasné regulaci. Vermouzek vše upřesňuje: „Za prvé jsou mokřady řádně definovány, a omezení tak platí ve všech vodních a mokřadních biotopech, tedy na rybnících, přehradách, u řek atd. Za druhé platí i ve stometrovém ochranném pásmu. A za třetí je zakázáno nejen olověné broky používat, ale také je v mokřadech a v okolním ochranném pásmu jen mít při sobě. To už je něco, co mohou státní orgány kontrolovat.“

Sekundární otravy takřka na denním pořádku

Určitě nejde jen o samotné opeřence. Snížit by se měla mimo jiné také sekundární otrava jak dravců, tak i mrchožroutů a jiných zvířat. Pokud pozře některý tvor zvíře, jež je otrávené, je problém. „Pro orly mořské, luňáky, motáky, krkavcovité, ale třeba i pro některé sovy jsou postřelená nebo otravou oslabená zvířata ideální kořistí. Výsledky rentgenování živých husí odchycených v rámci kroužkování v Česku ukázaly, že celá třetina z nich měla v těle deformované, s největší pravděpodobností olověné broky,“ dodává Vermouzek.

Bezolovnaté broky jsou v nabídce mnoha prodejců

Nepochybně. Diskuse o bezolovnatém střelivu se vedou v Evropě již od devadesátých let minulého století. Konkrétně se o něm hovořilo třeba v Nizozemí v roce 1993 nebo v Dánsku v roce 1996. Nyní je nabídka tohoto střeliva poměrně bohatá.

Zdroje info:

https://www.birdlife.cz/s-olovem-ci-bez-olova/, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A32021R0057

 Náhledové ilustrační foto: Pixabay

Radek Štěpán

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.