Hořec žlutý – léčivka i okrasa vaší skalky

Když se řekne hořec, vybavíme si obvykle nebesky modré květy, pomrkávající na nás ze skalních škvír. Ovšem hořec žlutý (Gentiana lutea) je v tomto ohledu čestnou výjimkou. Nejde o drobného krasavce z horských úbočí – pochlubit se může až dva metry vysokou lodyhou, zdobící horské louky a pláně.

Jde o rostlinku dlouhověkou – v přírodě lze potkat i šedesát let staré rostliny, ovšem lidem začíná být užitečný už mnohem dřív. Když poprvé vykvete, což se děje asi ve čtvrtém nebo pátém roce věku, je již dostatečně silný na to, abychom mohli sbírat jeho kořeny. Ovšem ve volné přírodě je hořec žlutý přísně chráněný, proto chceme-li ho využít, musíme si ho vypěstovat.

Měli byste vědět: pokud chcete spatřit tyhle vysoké krasavce ve volné přírodě, vyrazte do Krkonoš nebo na Šumavu

Hořec žlutý – pěstování a léčivé účinky

Jak jsme již předeslali, sbíranou částí hořce je kořen. Obsahuje množství cenných látek, zejména pak hořčiny, alkaloidy, pektiny, inuliny apod. Uplatní se proto zejména při léčbě poruch trávicího traktu i jako tonikum, např. po při rekonvalescenci. Není divu, že ho některé herbáře nazývají dokonce evropským ženšenem.

Pokud ho budete chtít vypěstovat, určitě vás potěší, že se nejlépe množí semeny (byť k dostání bývají i sazenice). Stačí je na jaře vysít do hlinité půdy (nevadí mu ale ani ta kamenitá), která obsahuje dostatek vápníku. Poroste i na skalkách nebo na suchých zídkách, tady však bude plnit spíše okrasnou funkci.

Jak používat hořec žlutý

Chcete-li upravit svoje trávení, podpořit činnosti slinivky břišní apod, stačí kořen usušit a rozemlít ho na prášek. Stačí poté užít asi na špetku nože zhruba půl hodiny před jídlem.

Hodit se může také tinktura, která kromě trávení pomůže i s léčbou zimničnatých onemocnění a při rekonvalescenci. Kořen hořce zalijeme alkoholem. Totéž provedeme se skořicí a chininovou kůrou (v samostatných sklenicích), nebo tyto tinktury koupíme již hotové. Po třech týdnech je smícháme v poměru 3:2:1 a podáváme po lžičkách 2-3 x denně.

Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *