Domácí zabíjačka: Který panovník protěžoval řeznický cech a proč se vše odehrává v zimě?

Domácí zabíjačka představuje starou tradici. Kdo měl to štěstí zažít pravou venkovskou zabijačku, má vzpomínky na celý život. Zabijačka je nejen o porážce čuníka a přípravě dobrot z něj, je to také společenská událost, jako třeba svatba nebo oslava významného jubilea, na kterou se sjedou příbuzní a známí (pozvaní a někdy i nepozvaní). Staré české pořekadlo, že nejvíc příbuzných má prase, nevzniklo jistě nadarmo. K zabijačce se také váže množství rituálů a zvyklostí, které se liší kraj od kraje a někdy i vesnice od vesnice.

Bez řezníka se neobejdete

Na zabijačce je nejhlavnější a nejváženější osobou řezník, dříve mistr řezník. Na něm závisí vše. Od porážky prasete až po zpracování masa beze zbytku, jak se říká, od čumáčku po ocásek. Řídí celý proces, přiděluje úkoly pomocníkům, ale také odvede sám nejvíc těžké práce. Na něm také závisí konečná chuť produktů. Dobrý řezník je osobou velice váženou a termíny na zabijačku je u něj nutné zamluvit si dlouho dopředu.

Trocha historie

Řeznické řemeslo vzniklo už ve starém Římě a patrně i dříve, protože od dob, kdy se člověk usadil na jednom místě a ze sběrače a lovce se stal zemědělcem a chovatelem domácích zvířat, bylo nutné je porážet a zpracovávat. V Římě však vznikl první řeznický cech. U nás v Čechách se jeho vznik datuje do 13. století. Tehdy také vznikly první masné krámy. To, že Karel IV. stavěl cech řeznický na první místo v hierarchii cechů, ukazuje, jak vážené toto řemeslo bylo.

Foto: Pixabay

Zvyky a rituály

Rituál oslavy hojnosti jídla trvá už od pravěku, kdy člověk skolil prvního kance. Tehdy se najedla celá tlupa, protože maso nebylo jak uchovávat a vše se muselo zpracovat a sníst během krátké doby. Tento zvyk trval mnohá staletí i na vesnicích, kdy v zimě každý týden někdo pořádal zabijačku a najedli se všichni v okolí. V době, kdy nebyly mrazničky, to jinak nešlo. Přestože dnes již je mraznička v každé domácnosti, rituál sezvání příbuzných a známých na zabijačku a podělení všech výslužkou se zachovává dodnes.

Ze stejného důvodu – snadnějšího uchování masa – se tradiční zabijačka konala vždy v zimních měsících, kdy bylo chladno alespoň natolik, aby nelétaly mouchy. Ty by do masa nakladly vajíčka a znehodnotily jej. Její období začínalo v prosinci, trvalo přes celý masopust až do Popeleční středy, kdy začínal půst. Bylo zvykem, že se zároveň pořádaly i svatby, protože bylo dostatek jídla pro všechny.

Zdroj: https://www.toprecepty.cz/clanky/2662-tradicni-zabijacka-ma-svuj-rad-a-pravidla-vite-kdo-micha-krev-a-proc-maji-svobodne-divky-sbirat-kosti/, https://region.rozhlas.cz/reznik-tomas-cerny-udrzuje-behem-zabijacky-staroceske-tradice-8150816, https://cs.wikipedia.org/wiki/Zabija%C4%8Dka

Náhledové foto: Pixabay