pixabay drozdi

Co byste měli vědět o hnojení kvasnicemi aneb jak rostlinám nechtěně neublížit

Hnojení kvasnicemi je v poslední době velmi oblíbené. Není divu – jde o levné a rychle připravené hnojivo. A nezáleží přitom na tom, zda použijte droždí čerstvé nebo sušené. Ovšem jak už to tak bývá, není všechno zlato, co se třpytí.

Kvasnice našim rostlinám opravdu prospívají, navíc dokáží upravit žádoucím způsobem i půdní mikroflóru. Leckdy proto máme tendenci používat je nadměrně, navíc také zapomínáme na jedno důležité pravidlo.

Jak na přípravu kvasnicového hnojiva

Nejdříve se podívejme na to, jak se vlastně takové hnojivo z kvasnic připravuje. Opravdu na tom není vůbec nic těžkého. Stačí jen vzít půl kila kvasnic a rozmíchat je v deseti litrech vody. Jakmile budete tohle hnojivo chtít použít, nařeďte ho v poměru 1:10.

Okurky

Foto: Pixabay

Použít lze i suché kvasnice

Že doma právě čerstvé droždí nemáte? Nevadí. Jednoduše použijte sušené. Potřebovat budete 10 gramů droždí, pár lžic cukru a 10 litrů vody. Nechte dvě hodiny dostát, aby se kvasinky aktivovaly. Zřeďte v poměru 1:5 a zalévejte. Voda pro aktivaci droždí musí být v obou případech teplá, jedině tak se kvasinky dostatečně rozvinou.

Jaká jsou úskalí hnojení droždím

Za tuto výživovou bombu vám budou vděčné opravdu všechny rostliny na zahradě, ovšem jen 3x za sezónu. Častější hnojení by jim spíše ublížilo než pomohlo. A nezapomeňte na to, že kvasnice vytahují z půdy draslík, takže ho tam musíte opět dodat, a to nejlépe zase přírodním způsobem. Skvěle vám poslouží dřevěný popel a to přibližně týden po aplikaci hnojiva z droždí.

Pokud tyto zásady dodržíte, pak bude kvasnicové hnojivo vaší zahradě jen a jen prospívat. Ale jak jsme už řekli – dejte si pozor na to, jak často ho používáte. Mohlo by vám totiž spíš uškodit než pomoci.

Náhledové foto: Pixabay

Zdroj: https://tojenapad.dobrenoviny.sk/potraviny-uzitocne-v-zahrade/

Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)

2 komentáře

  1. Vera Odpovědět

    To je dobře, že nám to někdo vysvětlí víc a nenechá na nás, abychom se kvůli neodpovědným pisálkům učili pokusem a omylem. Např. někteří rozumbradové si něco někde nepořádně přečtou, navíc dobře to neumějí pochopit, mnohdy jim něco google špatně přeloží odjinud a oni celí chtiví pár korun honem uveřejňují hovadinky, aniž by si sami něco vyzkoušeli. A na na konci se vychvalují, a jak se s námi o svoje veliké znalosti rádi podělí!
    Tak jsem si na rady jednoho takového brouka pytlíka, co se cítí být rádcem i ve financích, v politice atd., zničila záhon mrkve lógrem od kafe, a hnojivem z kvasnic totálně okurky, protože jsem je tím hnojila opravdu pilně. Kdyby ten blb napsal, že maximálně 3x za léto, nemusela jsem kupovat 10kg zavařovaček v Kauflandu. Jak občas vidím tu jeho rozšklebenou tla.u, tak bych vraždila. Nemám ráda tupé, neodpovědné a k tomu samolibé a vychloubačné …
    Za tento článek děkuji, je tam vše, co potřebuji.

  2. Pavel Pecák Odpovědět

    Sázení rajčat : dolík vystlat kopřivany dno zalít vsadit rajčata- zalévat kopřivovým výluhem 1 hrst kopřiv na 1 litr vody za tři dny zalévat ke kořenům. 1 x za 3 neděle zalít kořeny rajčat kravským nepasterovaným mlékem, jednou za 14 dnů rozvařený starý chleba s vodou zalít kořeny, 1 x za 3 týdny rozdrcené skořápky zahrabat ke kořenům.
    Při prvním růstu sazenice otrhat spodní listy 20 – 30 cm vysoko. Aby rostlina měla výšku tak 80 cm nejméně.
    V 1 metru rozdvojit sazenici na dvě větve. Dobrou chuť a kupte si na sklizeň pilku. Zdrávy došli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *