Štíři jsou starostliví rodiče a zvládají si po sobě i uklidit

Máme z nich obvykle strach, a to tím spíše, že se s nimi v běžném životě prakticky nesetkáváme. U nás se vyskytoval pouze štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus), jež je dnes kvůli nešetrným stavebním pracím v původní lokalitě výskytu řazen mezi nezvěstné.

Pokud se už se štíry setkáme, bývá to zpravidla v dobrodružných filmech, kde dokáží hlavním protagonistům způsobit pořádné nesnáze. Ve skutečnosti nejsou tak nebezpeční, jak se říká. Na Zemi žije asi 1500 druhů štírů, přičemž skutečně nebezpečných je jen asi 20 z nich.

Když se štír naobědvá, postará se i o odpadky

Pokud byste se sháněli po opravdu slušně stolujícím strávníkovi, byl by pro vás štír tím správným adeptem. Obvykle loví hmyz – sarančata, kobylky apod. Podle naturelu konkrétního druhu kořist buď předem zahubí jedem, nebo se do ní pustí přímo zaživa. Doslova rozlouskne vnější chitinovou vrstvu a rychle se postará o měkký obsah uvnitř. Ovšem tím to nekončí.

Štír po sobě nezanechává cestičku v podobě mrtvého hmyzu (co do množství by to ani nebylo možné, průměrně mu stačí jen větší kus hmyzu jednou týdně). Chová se totiž způsobně. Zbytky chitinové kostry své kořisti úhledně zmačká do kuličky a odhodí ho pryč. Uklizeno.

Zajímavé je také to, jak štír pije. Nepotřebuje k tomu velkou vodní plochu. Bohatě mu stačí vlhkost sražená na listech rostlin nebo na jiných terénních překážkách. V terárium tak budou olizovat třeba svůj úkryt z kamenů nebo z kůry stromů.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Štíří matky jsou velmi starostlivé

Samce od samice rozeznáte na první pohled. Samičky jsou totiž větší, a když se na ně podíváte pozorně, zjistíme, že mají i o něco kulatější bříško. Není divu, samečka totiž využívají doslova jen k páření. Pokud se jim jen trochu poštěstí, hned potom ho zabijí a sežerou. Ale nesmíte se na ně zlobit, potřebují totiž hodně bílkovin. K odchovu mláďat totiž přistupují jinak, než býváme ve hmyzí říši zvyklí.

A to nejenom k vývoji vajíček, ale také k péči o mláďata. Samičky štírů totiž po několik dní nosí své mladé na zádech – jednoduše proto, aby se jim nic nestalo. Malí štíři se samozřejmě rodí živí, a pokud budete mít to štěstí a povede se vám je rozmnožit, jde o opravdu úchvatnou podívanou.

Štír, který svítí

Štíry můžete prakticky bez problémů chovat i doma. Potřebují jen vysokou teplotu (přes den okolo 30°C) a vysokou vzdušnou vlhkost, čehož lze docílit pravidelným rosením terária. K chovu jsou nejvhodnější velcí štíři z rodů Heterometrus nebo Pandinus.

Pokud si pořídíte krasavce z rodu Pandinus, nebojte se mu večer zhasnout a prohlédnout si ho pod UV světlem. Budete překvapeni, jak krásně začne zářit.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

 

Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)