Rez hrušňová

Rez hrušňová: Poradíte si s ní?

Máte sad, případně jen pěstujete ovocné stromy? Pak jste se s největší pravděpodobností setkali už s mnoha chorobami. Mezi ty tradiční patří především rez hrušňová. Právě ona představuje velké nebezpečí pro každý ovocný strom. Jakost plodů nijak tento typ choroby neohrozí, nicméně stromy trpí, a to především úbytkem listů. Ten logicky vede k následnému oslabení stromů a u těch starších k postupnému úhynu.

Jaký je původce této choroby?

Za původce rzi hrušňové se považuje houba Gymnosporangium sabinae. Ta ke svému fungování potřebuje prakticky dva základní hostitele. Tím známějším je samozřejmě hrušeň označovaná latinsky jako Pyrus communis. Své působení ovšem houba začíná úplně jinde, a to na jalovci čínském označovaném jako Juniperus chinensis nebo jalovci klášterském – Juniperus sabina L. Až po pobytu na těchto stromech ji vítr odvane na hrušně, kdy působí zkázonosně. Mnohem podrobněji přenos popíšeme v následujícím odstavci.Rez hrušňová

Jak je to s přenosem spór?

V jarním období se setkáme na kůře jalovců s menšími rosolovitými útvary majícími charakteristickou oranžovožlutou barvu. Právě z nich dochází k uvolnění takzvaných teliospor, jež míří směrem k hrušním. První příznaky se na těchto stromech, respektive listech, objeví již zhruba na konci května. Prvně se setkáme se skvrnami a později s výrůstky. V těch vznikají spóry, které se vrací směrem k jalovcům. Mimo jiné, na nich je také patrné napadení odpadáváním jehličí. Následně samozřejmě odumírají také větvičky.

Vzdálenost hrušně a jalovce v hlavní roli

Hodně důležitou roli hraje především vzdálenost obou dvou dřevin. Optimální je, když budou co nejdál. Dle některých zdrojů byl zaznamenán přenos do vzdálenosti 1 km. Jinak je riziková vzdálenost cca okolo 200 m. Důležitou roli hraje také samozřejmě teplota. Optimální k přenosu se pohybuje kolem 18 °C v době, kdy hrušně nasazují do květů. Přenos je ideální při teplotě kolem 12 °C. Co se týká boje protí ní, optimální je samozřejmě prevence z hlediska vysazování zmiňovaných dřevin. Jinak fungují postřiky jako Baycor 50 WP, Dithane DG či Discus.

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

12 komentářů

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Díky za info, já také ne, opravoval jsem to hned po vydání článku, ale ještě se to propsalo…

  1. vaclavicekvelichov@seznam.cz'Jiří Václavíček Odpovědět

    Se rzí hrušňovou se potýkám mnoho let. Dokud byl na trhu přípravek Baycor, tak jsem byl bez rzi hrušňové, od té doby co se tento přípravek přestal dovážet, tak se rzi nemohu zbavit. Žádné přípravky dostupné na trhu nepomáhají a to ani naposledy doporučovaný ZATO 50 WG.

  2. zdenka.kvetonova@seznam.cz'Zdenka Květoňová Odpovědět

    O rzi hrušňové toho už bylo opravdu mnoho napsáno, ale ještě nikdo nepředložil obrázek toho JALOVCE !!!
    Latinský název 80 % LIDÍ NIC NEŘÍKÁ !!!

  3. petr.bacavcik@seznam.cz'Petr Odpovědět

    Rez se neodrazí na plodech? A proč jsem asi vykácel všechny hrušně, ze kterých se plody nedaly použít ani na hruškovici?

    1. prokes.jh@seznam.cz'Vladimír Prokeš Odpovědět

      Přesně tak, plody hrušní napadených rzí se nedaly konzumovat, tak jsem hrušně ze zahrádky odstranil a hrušky přestal pěstovat. Uváděný postřik, když přesně nenačasujete, je neúčinný.

  4. napade@email.cz'Eduard Kabil Odpovědět

    Vážený pane, již mnoho zkušených sadařů jsem přivedl mou teorií ohledně rzi do úzkých.. Tvrdím, že rez není krajánek aby si dala raneček na hůlčičku vydala se do světa. Při trvalém západním proudění v mém případě je nesmysl, aby takzvaně putovala zpět.

  5. janousek.fr@seznam.cz'Franta Odpovědět

    Takže shrňme si to. Hostitelem je jalovec. V současné době se to všude okrasnými zahradami jen hemží a tudíž i různými jalovci. Vyskytla – li se rez i 1 km od jalovce a jakékoli chemické svinstvo odmítám na svou zahradu stříkat (a to odmítám), pak boj proti ní by byl bojem víceméně marným ….. nebo to bude chtít přesvědčit všechny sousedy do 1 km, aby jalovce vykáceli 🙂 což není možné. Proto hrušky v zájmu zachování vlastního duševního zdraví raději nepěstuji, ač je mám ze všeho ovoce nejraději.

  6. elen66@email.cz'ELEN SÝKOROVÁ Odpovědět

    Vážení. Také znám problém rez hrušňová. Nejsem zastáncem používat chemii, máme přírodu už poničenou až dost. Takže, napíši svou zkušenost. Vysadila jsem různě pod ovocné stromy trvalku řimbabu, časem se vysemeňuje sama,říká se že lékařem zahrady. Dál jsem pod hrušně vysadila vratič, také vylučuje silně své silice, další opatření- podle možností jsem vysadila různě borovice menšího vzrůstu , nebo kleče ,ty vylučují silice, které dezinfikují a chrání ,tedy čistí vzduch. Po asi dvou letech se nápadně rez na hrušních umenšila. No a ještě dodoatek,rez pokud je jí hodně má neblahý vliv na kvalitu ovoce a ten jalovec? Mám jalovce vysoké a nikdy na nich jako na mezihostiteli nebyla ta rosolovitá houba zato jsem jí našla na jalovci nízkém, má takřka kruhový tvar , ve stáří vypadá jako obrácený talíř. Tak to je vše, co vím jsem předala. Ať se Vám všem daří pěstování a raději bez chemie, jo a proti kadeřavosti to do jisté míry taky pomáhá, mám kleč pod okrasnou broskvoní a její stav se zlepšil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *