Partenokarpie: Bezsemenné plody jsou dnes in

Znáte to. Přijdete s dětmi do supermarketu a chcete jim koupit nějaké dobré ovoce. Třeba takové hrozny nebo meloun. Víte, jaká bude jejich první otázka? Pochopitelně bude směřovat k tomu, jestli mají hrozny nebo meloun pecky. V dobách minulých by tento dotaz nejspíše nevzešel, a to z toho důvodu, že plody bez semen u nás zkrátka v tak znatelném množství k dispozici nebyly. Navíc to nikomu až tolik nevadilo. Semínka hroznů i melounů se dají pozřít, projdou trávicím traktem a následně vyjdou ven. Dnes je ale poněkud odlišná doba. Co vlastně za absencí semínek v daných plodech stojí?

Partenokarpie čili bezsemennost

Za absencí semínek stojí partenokarpie. Jedná se v podstatě o označení bezsemennosti. Termín pochází z řeckých výrazů parthenos a karpos. Do češtiny se překládají jako panna a plod. V botanice se o partenokarpii hovoří jako o procesu vytvoření samotného plodu bez toho, aby došlo k oplození vaječné buňky. Následně se pochopitelně nevyvíjí zárodek. Semena buď v plodech neklíčí, nebo je tam fakticky nenajdeme. Jak se tedy takové rostliny rozmnožují? Vegetativně.

Jak se partenokarpie dělí?

Partenokarpie se rozděluje podle svého charakteru. Tradičně se může jednat o partenokarpii vyvolanou nějakým vnějším podrážděním. Jednat se může třeba o aplikaci fytohormonů nebo podráždění plodolistu. Spontánním způsobem vzniká takzvaná vegetativní partenokarpie. Typická je pro spoustu ovoce, jako jsou hrušky, jablka, vinná réva a podobně. Samosprašný je třeba ananas. Jinak existuje i partenokarpie zdánlivá. V tomto případě semena odumírají po oplození.

Význam partenokarpie

Je vcelku jednoduchý. Spotřebitel preferuje plody bez semen, tak by je měl dostat. Jinak se ale určitě nejedná o nějak extra převratnou novinku. Vždyť už před nějakými 11 000 lety byly nalezeny fíky bez semen, které se takto v dobách minulých běžně pěstovaly.