Lišejník

Několik rad pro odstranění lišejníků

Pěstování ovocných i okrasných stromů má svá specifika a jedno z nepříjemných úskalí představují v této oblasti zcela jistě lišejníky. Víte, jak moc ohrožují dřeviny a do jaké míry jim dokážou uškodit? Pokud ne, jste na správné adrese. My se v následujících řádcích podíváme na to, jak vznikají, kde se tvoř nejčastěji, jak stromům škodí a samozřejmě nezapomeneme ani na způsoby jejich odstranění. Existuje jich hned několik.

Co tvoří lišejníky?

V podstatě se jedná o směs hub a řas. Vzájemně si pomáhají a poskytují si to, co neumí vytvořit svépomocí. Houbová vlákna potřebují cukr, jejž jim obstarají řasy díky chlorofylu. Houby zase umí dostat živiny prakticky z jakéhokoli druhu substrátu. Chrání řasy před tím, že by mohly vyschnout. Rozlišujeme fakticky tři typy lišejníků, a to:

  • korovité,
  • lupenité,
  • keříčkovité.

Lišejník

Kde rostou nejčastěji?

Především v podhorských lokalitách. Obalují větve jak okrasných, tak i volně rostoucích a samozřejmě ovocných stromů. Nejčastěji se k ovocným stromům dostávají na místech v blízkosti jehličnatých stromů. V posledních letech se jim vcelku daří i díky relativně čistějšímu ovzduší.

Škodí vůbec lišejníky stromům?

Přímé poškození ovocných stromů lišejníky nebylo doposud prokázáno. Jednoleté přírůstky ovocných stromů nicméně bývají kvůli lišejníkům o něco kratší. Navíc dochází k vzniku falešných výrůstků. Kůra stromů se stává poněkud drsnější a šupinatější. Tím pádem se stává skvělým příbytkem pro nejrůznější druhy hmyzu. Výsledkem velkého množství lišejníků je také předčasné odumírání stromů v důsledku rychlého stárnutí.

Lišejník

Proti lišejníkům už v minulosti bojovali naši předkové

V minulosti se drhly kmeny a větve stromů drátěnými kartáči a odstraněné lišejníky dopadaly na zem, kde se sbalily do plachty a následně vyhazovaly pryč, optimálně pálily. V minulosti se také doporučovalo důkladné prosvětlení stromů prořezávkou, což ostatně není od věci i dnes. Dnes se používá směs 15% roztoku kainitu a stejné množství vápenného mléka. Zajímavý je i výluh z popela a vápna. Dohromady se míchá 1 díl popela ze dřeva, 1 díl nehašeného vápna a celkem 8 dílů vody.

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

4 komentáře

  1. Jiří Semrád Odpovědět

    Chtěl bych se zeptat do to kainit a kde to seženu a co se myslí žíravým vápnem. Hašené nebo nehašené vápno. Žíravé neznám. Děkuji předem za stručnou odpověď. J. Semrád

  2. Marie Přibylová Odpovědět

    Dobrý den.
    Mám na chalupě za plotem lesní ostružiny.Jak je ostříhat aby nebyly tak dlouhé a plodily?
    Děkuji za odpověď.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *