Několik rad pro odstranění lišejníků

Pěstování ovocných i okrasných stromů má svá specifika a jedno z nepříjemných úskalí představují v této oblasti zcela jistě lišejníky. Víte, jak moc ohrožují dřeviny a do jaké míry jim dokážou uškodit? Pokud ne, jste na správné adrese. My se v následujících řádcích podíváme na to, jak vznikají, kde se tvoř nejčastěji, jak stromům škodí a samozřejmě nezapomeneme ani na způsoby jejich odstranění. Existuje jich hned několik.

Co tvoří lišejníky?

V podstatě se jedná o směs hub a řas. Vzájemně si pomáhají a poskytují si to, co neumí vytvořit svépomocí. Houbová vlákna potřebují cukr, jejž jim obstarají řasy díky chlorofylu. Houby zase umí dostat živiny prakticky z jakéhokoli druhu substrátu. Chrání řasy před tím, že by mohly vyschnout. Rozlišujeme fakticky tři typy lišejníků, a to:

• korovité,
• lupenité,
• keříčkovité.

Foto: Pixabay

Kde rostou nejčastěji?

Především v podhorských lokalitách. Obalují větve jak okrasných, tak i volně rostoucích a samozřejmě ovocných stromů. Nejčastěji se k ovocným stromům dostávají na místech v blízkosti jehličnatých stromů. V posledních letech se jim vcelku daří i díky relativně čistějšímu ovzduší.

Škodí vůbec lišejníky stromům?

Přímé poškození ovocných stromů lišejníky nebylo doposud prokázáno. Jednoleté přírůstky ovocných stromů nicméně bývají kvůli lišejníkům o něco kratší. Navíc dochází k vzniku falešných výrůstků. Kůra stromů se stává poněkud drsnější a šupinatější. Tím pádem se stává skvělým příbytkem pro nejrůznější druhy hmyzu. Výsledkem velkého množství lišejníků je také předčasné odumírání stromů v důsledku rychlého stárnutí.

Foto: Pixabay

Proti lišejníkům už v minulosti bojovali naši předkové

V minulosti se drhly kmeny a větve stromů drátěnými kartáči a odstraněné lišejníky dopadaly na zem, kde se sbalily do plachty a následně vyhazovaly pryč, optimálně pálily. V minulosti se také doporučovalo důkladné prosvětlení stromů prořezávkou, což ostatně není od věci i dnes. Dnes se používá směs 15% roztoku kainitu a stejné množství vápenného mléka. Zajímavý je i výluh z popela a vápna. Dohromady se míchá 1 díl popela ze dřeva, 1 díl nehašeného vápna a celkem 8 dílů vody.

Náhledové foto: Pixabay