Když staré houbařské atlasy lžou…

Přechováváme je doslova jako oko v hlavě. Nedáme dopustit na jejich nádherné ilustrace ani na vůni časem prověřených stránek. Ovšem jinak než k potěšení oka bychom je používat neměli. Ne vždy jsou totiž údaje uváděné v nich zcela aktuální.

I u nás najdete houby, které byly ještě poměrně nedávno považovány za jedlé a chutné. Ovšem moderní věda v nich objevila zákeřné toxiny, které vás mohou ohrozit na životě. Působí však obvykle tak pomalu, že si výskyt příznaků s konzumací otráveného pokrmu ani nespojíme. A navíc se v organismu hromadí. A o jakých houbách je řeč? Nejčastěji je v této souvislosti uváděn ucháč obecný (Gyromitra esculenta) a pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus).

Chutný ano, jedlý ne

V případě ucháče obecného může znalce latiny zmást právě jeho druhové jméno, které se ani po prokázaném opaku nezměnilo. Gyromitra esculenta, přičemž esculenta znamená jedlý. A aby to bylo ještě horší, tuto houbu opravdu můžete v některých zemích dosud jako jedlou koupit. Typické je to zejména pro Finsko nebo Švédsko. I když u hub najdeme obvykle výstražné piktogramy, stejně k omylům dochází. A to zejména u neznalých turistů.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org

Pokud si totiž dáte pozor na její zkonzumované množství a doporučenou dlouhou tepelnou úpravu, sníží se možné zdravotní riziko na minimum. Rozhodně však nejde o houbu pro amatérské kuchaře. A aby to byl ještě komplikovanější, jiné druhy ucháčů, které u nás běžně rostou, jsou jedlé. Jde například o ucháč obrovský (Gyromitra gigas).

Houba, která vás otráví třeba až po třech týdnech

Z trochu jiného soudku je pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus). Vypadá neškodně a neprozradí se ani nepříjemnou chutí. Otrava se běžně projevuje průjmem a zvracením, ovšem může dojít i ke zcela náhlému selhání ledvin a dalších orgánů. Stačí, abyste pavučinec konzumovali častěji a v menších dávkách (třeba miska polévky tři dny po sobě).

U nás je relativně vzácný (je veden v Červeném seznamu hub České republiky jako ohrožený druh) a otravy jsou téměř neznámé. Faktem však zůstává, že se přítomnost orellaninu z pavučince běžně netestuje, odborníci tak upozorňují na to, že k mnoha pozvolným otravám může dojít zcela nepozorovaně, aby následně byly připsány na vrub náhodným nespecifikovaným selháním ledvin. Opatrnost se tedy rozhodně vyplatí.

Měli byste vědět: Orellanin je vlastně komplex asi deseti sloučenin pyridinových alkaloidů. A je dokonce ještě toxičtější, než obávaná muchomůrka zelená. Největší otrava pavučincem se odehrávala v roce 1952 v Polsku. Tehdy se pokrmem z něj otrávilo 102 osob, přičemž 11 z nich se nepodařilo zachránit.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org