Pozor na jedovaté druhy bedel. Jak je bezpečně poznat

Bedla ostrošupinná

Když dnes vyrazíte do lesa, nejspíše se setkáte se spoustou houbařů, ale také s dostatečným množstvím hub. Houbařská sezona aktuálně na mnoha místech kulminuje. Není tak od věci zaměřit se právě na některé nejznámější druhy. My se budeme v následujících řádcích věnovat bedlám. Tyto poměrně vzrostlé houby jsou totiž prakticky každoročně jedním z nejčastěji sbíraných a preferovaných druhů. Není se čemu divit. V přírodě je jen tak nepřehlédneme a takové řízky z bedel se řadí mezi největší houbové delikatesy. Nesmíte ale sbírat jedovaté druhy bedel. O jaké se jedná a jak je poznáte? To se dozvíte v následujících řádcích.

Bedla zahradní jako jakási nepříjemná klasika

Chlorophyllum brunneumm jak je označována latinsky bedla zahradní, se vyznačuje zejména klasickým kulovitým až vejčitým kloboukem v mládí a okrově hnědými šupinami, které jsou poměrně velké. Vysoké lupeny jsou bílé, někdy hnědnou a u třeně jsou volné. Jinak je pro tuto houbu typický i válcovitý třeň, který je v dospělosti dutý. Houba se vyznačuje i bělavým prstenem. Dužina v klobouku připomíná konzistencí vatu a na řezu pomalu oranžoví. Jak chuť, tak i vůně houby jsou nevýrazné. Najdeme ji prakticky v průběhu celé houbařské sezony na zahradách, v parcích či ve sklenících. Podobná je jí bedla červenající, která má ale menší šupina na klobouku, které jsou mnohem méně kontrastní. S bedlou vysokou si ji splést nelze. Ta totiž nemění na řezu barvu.

Bedla zahradní Bedla zahradní: Foto autor Sebastien Basso https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chlorophyllum_brunneum_4.jpg

Bedla ostrošupinná

Tato houba označovaná latinsky jako Echinoderma asperum je poměrně charakteristická svým vzhledem, který se od jedlých bedel liší mnohem více. Vyznačuje se krémovou barvou povrchu klobouku, na němž jsou hnědé šupiny kuželovitého tvaru. V mládí bývá houba ještě pokrytá jemnou plstí. Lupeny jsou husté a vyznačují se ostřím, jež je jemně zvlněné. Jsou bílé. Na třeni této jedovaté bedly se nachází prsten typický hnědým vločkováním. Pach samotné houby je nepříjemný a chuť značně nakyslá. Splést si ji lze snad jen s jedovatou bedlou oježenou, o níž budou následující řádky. Bedla ostrošupinná

Bedla ostrošupinná: Foto Autor Matej Frančeškin https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Echinoderma_asperum_444506068.jpg

Bedla oježená jako spíše vzácnější houba

Echinoderma echinaceum se řadí mezi houby s kloboukem širokým zhruba 20 až 50 mm. Jeho tvar je polokulovitý a později se klene a má oblý okraj. Na okraji klobouku se nachází i bílé zbytky závoje mající vatovitou strukturu. Povrch klobouku se vyznačuje až do rezava zbarvenými šupinami. Ty se nachází i pod kloboukem. Vůně je až velmi nepříjemná. Houba je mírně jedovatá.

Zdroje info: Autor, https://www.myko.cz/myko-atlas/Chlorophyllum-brunneum/, https://www.myko.cz/myko-atlas/Echinoderma-asperum/, https://www.myko.cz/myko-atlas/Echinoderma-echinaceum/,https://www.idnes.cz/hobby/houby/bedla-jedovate-bedly.A080709_113501_houby_MIB   

Bedla oježená

Bedla oježená: Foto Eliška 1915 https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Echinoderma_Kr%C4%8D.jpg

Bedla ostrošupinná: Autor Strobilomyces https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Echinoderma_asperum20061022wa.jpg

Radek Štěpán

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.