Dřevo

Topení dřevem: Na co všechno je třeba dát pozor

Vytápění tuhými palivy se opět vrací do módy a spousta domácností si doslova libuje v tom, když se zatopí v krbu nebo krbových kamnech. Teplo jdoucí od tohoto zdroje je mnohem příjemnější než vytápění plynem. K tomu, aby bylo vytápění dřevem efektivní, potřebujete opravdu kvalitní dřevo. Na co všechno je zapotřebí dát pozor při jeho výběru a následném uskladnění? To vám prozradíme v následujících řádcích.

Tvrdé, či měkké dřevo?

Velmi důležitá otázka, kterou byte si měli položit prakticky vždy. Optimální je mít doma samozřejmě obojí. Měkké dřevo rychleji hoří, nicméně na podpal jde o zcela ideální záležitost. Především smrkové dřevo je aktuálně kvůli kůrovcové kalamitě k dostání za minimální cenu. Jinak samozřejmě mnohem déle hoří tvrdé dřeviny typu dubu či buku. Za ně si už ale připlatíte, a to mnohdy solidně. Klidně můžete volit i kompromis v podobě břízy, lísky či jasanu a jiných vcelku rychle rostoucích dřevin. Alternativ je hodně.

Dřevo

Kladovka, sypané, nebo skládané dřevo?

Tady je zapotřebí se rozhodnout, jestli ušetříte peníze, nebo své vlastní fyzické síly. U kladovky počítejte s poměrně solidní námahou a delším úklidem celé zahrady. Cenově ovšem budete nejníže. Jestliže naopak zvolíte sypané dřevo, nakupujete do jisté míry vzduch. Nebudete ale muset řezat, a mnohdy dokonce ani štípat. Za dřevo naskládané přímo na paletách sice zaplatíte nejvíce, nicméně kupujete kusy přímo na míru a jen si je poskládáte na místo, kde budou schnout.

Dřevo

Vyschnutí dřeva jako základ

Palivové dřevo je zapotřebí nechat dokonale vyschnout. Hned po poražení obsahuje dřevo stromů zhruba 40 až 50% vlhkost. Tu bychom měli snížit na 20 %. Optimální je tedy dřevo sušit po dobu 2 let. Místo musí být dokonale vzdušné a měly by na něj dopadat sluneční paprsky. Horní část naskládaného dřeva se vyplatí zakrýt, nicméně nesmíte zamezit proudění vzduchu. Nařezané a naštípané dřevo bude schnout jedna báseň. Změřit si pak vlhkost můžete speciálním přístrojem, který je na trhu.

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

20 komentářů

    1. milpod@atlas.cz'Milan Odpovědět

      Nedá se dýchat z jednoho důvodu, protože lidé neumí topit ani uhlím, ani dřevem. Každý nenechá kotle rozpálit na provozní teplotu, a hned to zavře, aby ušetřil co nejvíce paliva. Pak z komína lezou jedovaté rakovinotvorné smrady. A pak to asi bude tím, že hodně lidí spaluje dřevo v kotlích na uhlí. A tam je dost velký rozdíl ve spalování, jak říkali dědečkové. protože uhlí hoří dolů, ale dřevo nahoru. A pokud k tomu přidají nějaký plast, je to jak říkáte. Pokud ovšem používáte moderní kotle na dřevo, ať už kusové, nebo štěpku, nebo krbové vložky s duální nebo terciálním spalováním, nepoznáte, že se topí. Účinnost je 85 procent, stejně jako u plynových kotlů. Ovšem jinak rady autora jsou k nezaplacení, to se musí nechat.

  1. rybenskahelena@seznam.cz'Helena Rybenská Odpovědět

    V našem domě jsme ponechali i nadále „kachlová kamna“, která využíváme víc na podzim, tedy konkrétně do doby,než začne silněji mrznout. Když začne mrznout, tak topím plynovým kotlíkem. Kachlová kamna jsou umístěna v obývacím pokoji, který je uprostřed bytu. Tím se zahřívají další místnosti a to ložnice, dětský pokoj a předsíň.
    V kachlových kamnech topím výlučně dřevem, většinou jde o takový „mix“ a teplo z tohoto topení je úplně jiné, tak nějak i „voňavé!“
    Jinak, když začne mrznout, zapnu plynový kotlík, který je instalován v koupelně a vytápím kuchyň, ložnici, obývací pokoj, WC,dětský pokoj a předsíň. Vytápění plynem si řídím termostatem, podle své potřeby.

    1. milpod@atlas.cz'milan Odpovědět

      Ja fajnové, jak se dospěláci neumí vyjadřovat slovy, která odpovídají významu. Ještě jsem neviděl plynový kotlík. Plynový kotel ano. Asi jste to vzala z názvu neméně přiblblé akce „Kotlíková dotace.“ Tohle spojení slov vymyslel jistě koukám, který vyšel ve čtvrté třídě. takže pokud si zapnete plynový kotlím, moc se neohřejete, leda guláš vněm, jak naši kočovní soukmenovci.

  2. va.kadlec@seznam.cz'Kadlec Odpovědět

    Pan Štěpán píše své rady asi pro úplné blby,protože to co píše jsou samořejmosti které zná každý

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Hezký den,
      prosím neurážejte čtenáře a raději přidejte lepší méně známější radu, máte-li nějakou.

    2. jirkasatra@seznam.cz'Jirka Odpovědět

      Pan Kadlec praštil hřebík na hlavičku. Pisálci podobných článků se mi zdá umí maximálně otočit termostatickou hlavicí a to ještě pokud v ní není zarážka. Beztak proč taky vyrábět obsahově zajímavé články když stačí nadpis, fotka a hodně „blbů“ co na to klikne.
      Blbů kterých kdyby nebylo, tak by tito pisálci neměli co jíst a nejspíš by pošli hlady.

      1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

        Jak jsem již psal, urážky čtenářů mě mrzí. Pokud se vám zdá obsah banální, máte prostor v diskusi. Bohužel ji využíváte pouze k urážkám, což bych mohl dělat u x článků všude na netu, ale nemám naštěstí tu potřebu. Termostatickou hlavici zvládnu a myslím, že mnohem více. Mějte se hezky

  3. ra@seznam.cz'Raf Odpovědět

    Dřevo, učinili nás ve škole již v roce 1986, dle Římského klubu, má být do roku 2025 strategická surovina. Schválně na to od té doby čekám. Myslíte, že to stihnou ?

    Bude moudré cpát strategickou surovinu, degradovanou na palivo, do kotle ?

  4. nnee@seznam.cz'rudla Odpovědět

    zatopíme dřevem v krbových kamnech ,máme příjemné teplo a když kouknu na komín nepoznáte jestli topíme či nikoliv.

  5. mikal@tiscali.cz'Michal Odpovědět

    Nechci nikoho urážet, ale s kamarády jsem se u článku také dost pobavil.
    Ale abych nebyl jen ten špatný. Poradím, že pokud se dřevo uskladňuje, je důležité, aby pod ním bylo stále sucho a když to jde, je dobré, aby i pod ním proudil vzduch.
    A jak je suché? také poznáme podle váhy…Ti trošku zkušenější.
    Apropo…s vyschnutím nám také teď dost pomáhá kůrovec. Takže není problém přivést už suché dřevo.
    Ale jak píše pan Kadlec, pro nás je to samozřejmost.

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Děkuji za upřímnost a za radu. Nevím, já dávam bukové sušit dva roky, takže mám jistotu. Za tu dobu akorát spálím to suché. Mám krbovky jen jako doplňkové vytápění. Jinak topím plynem. Přiznám se, že vzhledem k minimu času jsem v tomto lenošnější. Dva až tři měsíce v roce mě to ale hodně baví. Ono, víte, je to tak, že někdy článek vyzní hodně banálně, jindy se podaří víc, je to jako se vším. Ať se daří.

  6. mikal@tiscali.cz'Michal Odpovědět

    🙂 ano, bukové (tedy tvrdé) schne déle než měké, ale už i na něm se objevuje sem tam nějaký parazit co to uspíší. Zapoměl jsem upřesnit, že zmiňovaný kůrovec je pouze na smrkovém, tedy měkém dřevu. A protože ho je v současnosti dost, i dřeva je dost a jeho cena je malinko menší (né zase o moc) a je dostupnější.
    Přeji všem krásné podzimní dny.

    1. R.U.R@centrum.cz'Anonym Odpovědět

      U nás je tepelná elektrárna, která spaluje štěpku. Denně potřebuje víc než 20 kamionů štěpky. Ta se vyrábí už nejen z větví, ale i z dobrých stromů. Cena dřeva a i smrkového je u nás pořád vysoká, nepocítil jsem nějaké snížení. Okolí našeho města už začíná být vydrancováno.

  7. seda.poustka@seznam.cz'Jaroslav Odpovědět

    Vážení čtenáři v článku nejsou uvedeny i další formy dřeva.Dřevěné brikety nebo pelety nemusíte sušit ,jsou zabaleny ve folii a můžete jimi topit všude tam kde,dřevem.Doporučuji mít více zdrojů tepla a používat je podle jejich ceny.Nenechte místnosti prochladnout,ze stěn pak cítíte chlad.Další výhoda je, že topíte i když je porucha plynu,elektřiny.j

  8. kejmarovi71@seznam.cz'mirek Odpovědět

    je nas v okoli nekolik kteri maji dakon na uhli o necoudime topime uhli drevem ale musi byt spodni dvirka zcela zavrena argulovat vzduch prikladacimi dvirky bud rucne ale nejlepe regulatoremje to potom vlastne primitivni zplinovaci kotel zkuste to a podivete se na komin

  9. prokop.bohumil@seznam.cz'Jiří Odpovědět

    Drobná poznámka k uskladňování dřeva v objektech. Hlavně dřevo neskladujte, z důvodu aby bylo po ruce, třeba na půdě RD nebo chaty, případně delší dobu v dřevěné chatě. Vzhledem k tomu, že může obsahovat larvy tesaříka, případně jiného dřevokazného škůdce, je to velmi nebezpečné. Takto si jej pak „zatáhnete“ do krovů a dřevěných konstrukcí a pak „potěš Pánbůh“. Z larev vylezou brouci, nasadí do konstrukcí vajíčka z nichž se vylíhnou larvy, které jsou parádně žravé a máte zaděláno na velký problém.
    Toto se podařilo i mé tchýni před cca 50-ti lety v našem RD a likvidace byla sice částečně, ve větším rozsahu, účinná, ale není snad do dnes úplná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *