Šalvěj lékařská: oblíbená bylinka, kterou můžete mít doma

Šalvěj lékařská: Zdroj náhledového obrázku commons.wikimedia.org

Šalvěj je oblíbenou bylinkou, kterou používáme, když nás bolí v krku i na hojení ran. Má spoustu jiných zdravotních účinků, využít ji ale můžete nejen na léčbu. Ideální je také do kuchyně. Šalvěj patří do čeledi hluchavkovitých. Výhodou je to, že šalvěj není nijak náročná na pěstování, poté, co se zavede, již nepotřebuje téměř žádnou péči. Proto je mohou pěstovat i zahradníci-začátečníci.

Pěstování ze semínka

Šalvěj můžete pěstovat ze semínka. Ta zasaďte v únoru do substrátu určenému pro výsev do hloubky tří centimetrů. Za několik týdnů je přepícháme do sadbovačů, nejlépe s pomocí kolíku, kdy sazeničky přemístíte i se substrátem. Takto získané rostlinky položte na papír a jemně je od sebe oddělte. Takto připravené sazeničky zasaďte dostatečně hluboko – lístky by měly zůstat nad substrátem. Půdu přihrňte a zpevněte tak, aby rostlinka stála vzpřímeně. Za pět až šest týdnů můžeme přesadit do volné půdy. Ale pozor sazeničky mají často tendenci „natahovat se“ za světlem. To má jako následek vznik sice dlouhých, ale slabých a náchylných sazeniček, které po přesazení často hynou. Proto s přesazením počkejte, až budou rostlinky dostatečně silné.

Šalvěj lékařská: Zdroj obrázku commons.wikimedia.org

Pěstování ze sazenic

Práci si usnadníte tím, když si zakoupíte sazeničky. Ty vybírejte od českých výrobců, aby byly zvyklé na podmínky v českých zahradách. Sazeničky od zahraničních dodavatelů sice mohou být levnější a mnohem dostupnější, rostlinky jsou ale mnohem choulostivější, protože jsou zvyklé na podmínky ve sklenících. Vzhledem k tomu, že šalvěj je víceletá bylina, budete ji chtít pěstovat spíše v zemi než v truhlíku.

Výběr stanoviště je stěžejní

Pokud sazeničkám vyberete vhodné stanoviště, máte vyhráno a o rostlinky se již nemusíte téměř vůbec starat. Rostliny nesnáší kyselou půdu, naopak upřednostňují půdu lehkou a dobře propustnou. Stanoviště musí být suché, dobře chráněné před větrem (například u zdi) a slunné. Na podzim přidejte do půdy draslík a fosfor, na jaře přidejte ledek vápenatý. Před zimou rostliny seřízněte asi 20 cm nad zemí a přikryjte je smrkovými větvemi.

Zahrada je mým dlouhodobým koníčkem. Zkouším nové věci a ráda se s vámi o ně podělím!