Pýchavka obecná: Nenápadná, ale chutná a zajímavá houbička

Radek Štěpán 28. 08. 2019 9 723 zobrazení

Kdo by neznal pýchavku. Tato tradiční malá houba roste prakticky kdekoli, a to i při menším dešti. Lycoperdon palatum nebo pýchavka bradavičnatá, jak je tato houba také často označována, se řadí mezi stopkovýtrusé houby a patří co čeledi pýchavkovitých. Mnozí lidé spíše milují pýchavky obrovské, které jsou příbuzné. Přesto je škoda tyto malé houbičky přehlížet. Samotný název nemá nic společného s pýchou. Význam slova pýchat je foukat. Ostatně vzpomeňte si, jaký oblak žlutého kouře se vytvoří při stlačení steré pýchavky! A znáte lidové názvy pýchavky? Jsou jimi třeba zaječí pytlík, muzikantský tabák, babin duch nebo kozí sýr či plešivka.

Charakteristický vzhled pýchavky

Pýchavka je typická už svým unikátním vzhledem. Jedná se o tvar obrácené hrušky. Tedy ve většině případu. Setkat se dá i vejčitými a kulovitými variacemi. Tradičně se plodnice pýchavky dorůstá velikosti od 3 do 9 cm. Povrch je charakteristický přítomností drobounkých ostnů a bradavek. Při doteku či dešti velmi jednoduše odpadnou. V horní části je ukrytá výtrusorodá hmota. Samotné výtrusy v podobě žlutého prachu se používaly v lidovém léčitelství. Jejich vdechováním se mělo zabránit krvácení. Tinktura z pýchavky měla pomoct při kožních problémech.

Foto: Pixabay

Lze si pýchavku s něčím splést?

Možné záměny samozřejmě existují. Jedná se o pýchavky dlabané, palicovité, hruškovité, čokoládové. Veškeré druhy pýchavek jsou jedlé, a tak se většinou ani nijak nerozlišují. Tvarově je podobný pýchavce pestřec, nicméně jeho plodnice jsou mnohem tvrdší a uprostřed černé. Pestřec je jedovatý, takže záměna by byla velmi nepříjemná, leč pravděpodobná není.

Kdy a kde pýchavka roste?

S pýchavkami se můžeme setkat od červa až do listopadu. Postačí silnější deštík a jsou venku. Setkat se s pýchavkami lze prakticky všude. Rostou ve všech druzích lesů a mnohdy i mimo ně na loukách a pastvinách. Klidně ale vyrostou i na okrajích chodníků či cest. Stejně tak se s nimi setkáváme i na tlejícím dřevě, pařezech a podobně.

Foto: Pixabay

Multifunkční kulinářské využití

Chuť pýchavky je jemná a lahodná. Mnohdy dokáže předčít i klasické hříbky a jiné jedlé houby. Musí se ale sbírat pouze mladé plodnice. Jsou tvrdé a uvnitř sytě bílé. Jakýkoli odstín žluté znamená, že se jedná o starší plodnice. Výborné jsou pýchavky smažené. Skvěle poslouží i jako součást směsi hub, kterou zpestří.