Jabloň lesní

Návrat ovocných stromů do lesů: Vědci začnou s lesníky už nyní

Jak vypadaly původní lesy v České republice? Rozhodně byly co do skladby mnohem pestřejší, než je tomu dnes. Převládaly především listnaté lesy a také smíšený porost. Dalo se tady běžně setkat i se dřevinami, které v současném hospodářském porostu úplně chybí. Hovoříme především o původních druzích ovocných stromů a keřů.

Dříny, třešně ptačí a další stromy

Dnes a v nedávné minulosti jsme byli zvyklí především na duby, buky či jedle, případně smrkové monokultury, jež dnes musí v důsledku kůrovcové kalamity na většina území pryč. Na okrajích lesů rostly ale také mnohé jiné tradiční ovocné dřeviny. Hovořit bychom mohli třeba o:

  • jabloni lesní,
  • polničce, tedy plané hrušni,
  • různých druzích jeřábů,
  • dřínu,
  • dříšťalu
  • a mnohých jiných dřevinách.

V České republice tyto stromy prakticky vymizely, a to v důsledku nesprávného hospodaření.

Planá hrušeň

Planá hrušeň: Zdroj obrázku wikimedia.commons.org

Zajeďte si jen pár kilometrů od hranic

Stačí se vydat pouze několik málo kilometrů severně do Polska. Uvidíte stoprocentní rozdíl. Hospodářský les v Polsku je velmi pestrý a často se nedá srovnat ani s porosty v chráněných krajinných územích u nás.Takto hovoří Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Právě on se zabývá mimo jiné také vznikem rezervace velkých kopytníků v Milovicích, kde se nachází bývalý vojenský újezd.

Dřín

Dřín: Zdroj obrázku Pixabay.com

Potravní poušť

Absence oněch divoce rostoucích ovocných stromů vede ke vzniku potravní pouště. Zvěř má mnohem menší množství potravy. Vědci aktuálně spolupracují se Správou městských lesů v Benátkách nad Jizerou. Rezervace velkých kopytníků vznikla v Milovicích již v roce 2015. Zvířata milují nejen plody ovocných dřevin, ale i větvičky, semínek a podobně. V lesích chybí především plodonosné dřeviny produkující bobule a ořechy. Nemusí se nutně jednat jen o ovocné plodiny, jak je chápeme z našeho užitkového pohledu.

Jeřabina

Jeřáb: Zdroj obrázku Pixabay.com

Jabloň lesní: Zdroj náhledového obrázku wikimedia.commons.org

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

6 komentářů

    1. ivan Odpovědět

      ano, podél okresek se sázely stromy, dokonce to nařídila Marie Terezie, aby bylo ovoce. Nerodily nic moc, ale jak je perfektní, když můžete jet na kole a tu si utrhnout švestku, tak jablko, tam hrušku a zbytek si dá zvěř. škoda. to by měli zelení podpořit.

  1. hajnej007 Odpovědět

    Článek mi připadá trochu …, nebo jak to nazvat. Lesníci sázejí v lesích doplňkově různé dřeviny, ale vždy záleží jen na konkrétním osobním zájmu. Problémem totiž je, že dřevozpracující průmysl (i zahraniční) výše uvedené dřeviny nežádá a tedy není předpoklad, že by jejich výsadba byla ekonomicky výhodná. Určitý zájem by mohl být u třešně, ořešáku, kaštanu a oskeruše. Úživnost a tedy i biodiverzita a pestrost naší krajiny byla ale z velké části dána kulturními ovocnými dřevinami, které byly pěstovány pro hospodářský užitek. A je úplně jedno, zda se jednalo o extenzivní sady všemožného ovoce v Českém středohoří, nebo o „jedlá“ stromořadí okolo kdejaké cesta či pěšiny v Polabí. To dnes není a to vidím jako větší problém. Pestrost našich lesů je určitě zapotřebí zlepšit, ale zmíněné dřeviny budou vždy jen jako zajímavý doplněk. Chápu, že někdo chce vytvořit pro koně a další kopytníky u Milovic zajímavější potravní nabídku a zvýšit úživnost dané oblasti, ale tudy cesta opravdu nevede. Se dřevem je to navíc stejné jako s potravinami – v regálu neroste a každý sáhne po tom, co má lepší poměr cena/výkon, tj. po smrkovém řezivu. Naše lesy jsou prostě optimalizovány pro náš dřevozpracující průmysl a potřeby naší civilizace, takže nejprve je třeba změnit ten průmysl a nebo ještě lépe, jeho zákazníky, tedy nás. Dopady podobného navrhovaného „sociálního inženýrství“ si může každý „odborník“ zkusit namodelovat na univerzitním superpočítači. Tyhle „nové“ dřeviny mají navíc ještě jeden zásadní problém a tím je obecně přemnožená zvěř. Nevěříte? Pronajměte si nějakou honitbu s kusem lesa a zkuste tam své nápady zrealizovat. Asi takhle jsem článek pochopil. 🙂 Howg!

    1. Jaroslav Odpovědět

      Za vším hledej prachy,přemnožená zvěř ,tuhle odpověd jsem od Vás stoprocentně očekával. Jedinej tvor kterej je přemnoženej je člověk,kterej devastuje tuhle nádhernou planetu.

  2. radim Odpovědět

    Článek je blábol. Produkční les je na produkci dřeva a proto se nedá zaplnit nějakými dřevinami, které produkují jakousi potravu pro zvěř, ale rostou pomalu a produkují mizerné dřevo. V produkčním lese musí být v první řadě dřeviny produkující kvalitní dřevo. Pro zvěř je v produkčním lese pouze to, „co zbude“, ty niky, které se v ekonomice produkčního lesa nepodaří zaplnit. Všelijaké porosty pod stromy, paloučky, okraje lesa, okraje lesních cest, lesní mokřady, paseky po vykácení a před zalesněním atd.
    Když už se má podporovat zvěř, v článku jsou asi víc myšleni ptáci, tak je to nutno podporovat na pozemcích vyčleněných z produkčních ploch, z lesa i z pole. To jsou okraje lesa, které chrání les proti průniku silného a vysušujícího větru, všelijaké meze porostlé trním, keři a drobnými stromky a jiné drobné krajinné prvky.
    Na druhé straně je podle mne do produkčního lesa dost nedoceněná například třešeň ptačí, protože roste poměrně rychle, má poměrně kvalitní dřevo a dobře snáší i vlhčí půdy. Je taky vhodná na vysazování solitérů a do malých krajinných prvků uprostřed polí, protože její listí má takových charakter, že je při opadu snadno roznášené větrem po okolí a produkuje kvalitní humus, takže hnojí pole v okolí. (podobné vlastnosti listí má například buk)
    Hruška i jabloň má velice kvalitní dřevo, jabloň je ale do lesa méně vhodná, protože má velice chutnou kůru a byla by tak v tvrdších zimách velice ničena okusem zvěře. Je ale třeba najít a vybrat či vyšlechtit velmi vzrůstné odrůdy, ideálně s rovným nepokřiveným kmenem, jinak se do produkčního lesa nehodí. Podobné to bude i s dalšími ovocnými či semennými dřevinami.

  3. Karl Odpovědět

    Tyhle „jiné“ porosty – stromy a keře je vhodné sadit kolem polních cest, do obnovených remízků apod. Je to útočiště pro zvěř i ptactvo a oni si už krmení najdou sami . Mohou se tam vysadit jak tzv. plané ovocné dřeviny, tak šlechtěné. Proč by na některých místech nemohl být třeba kaštan ? Dříve se vysazoval do alejí na polích, v lesích. Perspektivní prý je i dub (ad žaludy). Slyšel jsem také o původních – starých lesích s tisy. Jistě, smrk to je to vhodné komerční dřevo, byznys. Takže otázka – z čeho se stavělo a vyrábělo dříve, když nepřevládaly hlavně ty smrkové monokultury ?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *