Ing. Michal Hnízdil: Nepůvodní škůdci a choroby ohrožují zahrady

Každý zahrádkář bojuje s různými škůdci a chorobami rostlin. Jen málokdo se za sezonu nesetká s něčím neobvyklým, co by nějakým způsobem neohrožovalo rostliny. V současné době přibývá různých nepůvodních škůdců a chorob rostlin, jež jsou skutečnou hrozbou pro zahrady. Já jsem si proto na toto téma povídal s Ing. Michalem Hnízdilem, ředitelem Sekce osiv, sadby a zdraví rostlin Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Povídání to bylo více než zajímavé.

Začnu možná trochu netradičně. Jako Husákovo dítě si v souvislosti se škůdci vzpomenu na imperialistického brouka… Taky jde o nepůvodní druh. Je to tak?

Ano, mandelinka bramborová byla do Evropy zavlečena již před mnoha lety. I po letech ovšem patří k obávaným škůdcům brambor, a může sloužit jako příklad, že má smysl se podobným invazím bránit. Pochopitelně nyní existují zavedené a účinné metody ochrany proti ní, nicméně jsou roky, kdy dokáže potrápit zemědělce, ale i zahrádkáře, zejména v nížinách.

Za zmínku stojí, že stále existují v Evropské unii státy, kam se mandelinka bramborová dosud nerozšířila, a kde má statut regulovaného karanténního škůdce, např. ve Finsku nebo v Irsku. Takže i v případě mandelinky byla a je snaha proti jejímu šíření v Evropě stále někde úspěšná.

Když se podívám na tradiční škůdce a choroby v zahrádce, napadají mě molice, různé plísně a podobně? Vás?

Pokud máme na mysli zeleninu, tak ano, ze škůdců převažuje savý hmyz – molice a mšice, z původců chorob rostlin houbové patogeny. Nesmíme zapomenout na plzáka španělského, rovněž invazní druh, který naše zahrádky dokonale „ovládl“. Je v tom trochu paradox – léta jsou stále sušší a srážek méně, ale plzáci jsou schopni si na zahradách najít svůj vlhký koutek. Ochrana proti plzákům je obtížná, na malých zahradách se vyplatí ruční sběr spíše než použití chemie.

Vyšší letní teploty a méně srážek nahrává obecně většině druhů hmyzu, což se u škůdců projevuje zkrácením vývojového cyklu, prodloužením jejich aktivity v době vegetace, zvýšením počtu generací, a tedy vede k významnějším škodám.

Bactrocera dorsalis – fytosanitární inspekcí pravidelně zadržovaný karanténní škůdce ovoce na letišti V. Havla: Foto: Se svolením ÚKZÚZ

Pojďme ale k nepůvodním škůdcům. Jací jsou nejnebezpečnější?

K nebezpečným nepůvodním škůdcům a patogenům rostlin bych řadil zejména druhy, které jsou schopny napadat široký okruh rostlin, od polních a zahradních plodin až po vytrvalé rostliny, zejména stromy a keře. Tyto škodlivé organismy tak nepůsobí škody jen zahrádkářům nebo zemědělcům, ale jsou vysoce rizikové také pro lesníky a pro veřejnou zeleň, jako jsou parky nebo stromořadí.

Aktuálně nám hrozí jeden takový nepůvodní škůdce – listokaz japonský. Brouk podobný chroustu je schopný působit holožíry na listech mnoha druhů listnatých dřevin, ale třeba i na révě vinné nebo rajčeti.  Jeho larvy žijí v půdě a pochutnávají si na koříncích trav, takže dokáží spolehlivě poničit třeba udržovaný golfový trávník. Listokaz japonský se nyní šíří z Itálie na sever Evropy, je již ve Švýcarsku a v Německu, proto jsou naši rostlinolékaři v pohotovosti.

Molice skleníková- častý škůdce zeleniny a pokojových rostlin: Foto se svolením ÚKZÚZ

Hodně nepříjemné jsou některé zásilky ze zahraničí, které obsahují škůdce. Souhlasíte?

Ano, dovoz rostlin ze zemí mimo Evropskou unii patří k významným zdrojům zavlékání nepůvodních škůdců i chorob. Globalizace světového obchodu a oteplování klimatu podporují růst rizik v této oblasti. Největší rizika představují dovážené rostliny určené k výsadbě a k výsevu, tedy osiva a sazenice, řízky a rouby. Kromě této kategorie rostlin se k nám přes pražské letiště dovážejí hodně akvarijní rostliny, tropické a subtropické ovoce a zelenina.

Šlo by je nějak omezit, eliminovat?

Pro dovoz každé rostlinné komodity ze zemí mimo Evropskou unii jsou stanoveny přísné fytokaranténní požadavky na původ rostlin, provedení jejich odborné prohlídky případně i testování na přítomnost škůdců a patogenů ještě před vývozem v zemi původu. Splnění požadavků garantují rostlinolékaři vyvážející země vydáním rostlinolékařského osvědčení na každou konkrétní zásilku.

Z některých třetích zemí je dovoz určitých druhů a kategorií rostlin do Evropské unie zcela zakázán. Rovněž má Unie jednotný seznam tzv. karanténních škůdců a původců chorob rostlin, jejichž zavlékání do Unie a šíření v Unii je zakázáno.

Existuje tedy soubor řady preventivních opatření, které snižují reálné riziko zavlékání živých škůdců a patogenů do Česka a celé Unie.

Snímek listokaze japonského (Popillia japonica) pro potřebu osvěty: Foto se svolením Aline Knoblauch, Swiss Federal Plant Protection Service

Jak proti tomu bojuje ÚKZÚZ?

ÚKZÚZ je podle mezinárodních dohod národní organizací ochrany rostlin v Česku, a jeho povinností je provádět úřední kontroly zásilek rostlin vstupujících do Evropské unie přes naši vnější hranici, tedy letiště. Přes výše zmíněná preventivní opatření tedy naši inspektoři každou zásilku fyzicky kontrolují na přítomnost příznaků napadení škůdci a chorobami a živých stadií škůdců. Při jejich zjištění se vždy odebere úřední vzorek k analýze v naší laboratoři, abychom měli jistotu, o jaký druh organismu se jedná.

Pokud zjistíme výskyt karanténního škůdce nebo patogenu, zásilku přes hranice nepropustíme a musí být pod naším dohledem zničena, případně může být poslána zpět do země vývozu. Pokud jde o dosud v Unii neregulovaný, ale pro Česko či celou Unii nový nepůvodní druh škůdce, provede náš úřad rychlou analýzu rizika jeho možného usídlení a škodlivosti, a dle výsledku je zásilka zničena nebo propuštěna. Pokud s naším výsledkem následně souhlasí Evropská komise a ostatní členské státy, rozšíří se regulace na celou Unii.

Jak na škůdce, jste pro chemické postřiky?

V současné době nelze zcela od použití chemie v ochraně rostlin proti škůdcům a chorobám upustit. Alternativní metody, jako je použití biologické ochrany, tedy přirozených nepřátel škůdců, v kombinaci s vhodnou agrotechnikou a odolnými odrůdami, zatím alespoň při pěstování ve velkém nejsou natolik účinné, aby stabilně zajistily dostatečný výnos. Přesto existují vinohrady, ovocné sady nebo skleníková zelenina, pěstované v integrovaném nebo ekologickém režimu, kdy je použití chemie výrazně omezeno nebo vyloučeno. Dlužno však dodat, že tyto systémy jsou cíleně finančně dotovány.

Na druhou stranu, při pěstování ovoce a zeleniny v soukromých zahrádkách je využití alternativních metod ochrany proti škůdcům a chorobám namísto chemie příhodnou výzvou.

Ing. Michal Hnízdil: Foto se svolením Ing. Michala Hnízdila

Myslíte, že se najdou škůdci, na které nebude postřik fungovat?

Ano, to je již také v Česku bohužel realita. Náš úřad koordinuje monitoring odolnosti škodlivých organismů rostlin proti účinným látkám přípravků na ochranu. Tento monitoring prokázal na našem území stále rostoucí počet populací řady škůdců a původců chorob odolných proti přípravkům, kromě např. blýskáčka řepkového přes zmíněnou mandelinku bramborovou až po řadu druhů plevelných rostlin.

Použití vhodných antirezistentních strategií přitom komplikuje stále nižší počet v Evropské unii povolených účinných látek přípravků.

Najdu někde nějakou osvětu?

Letos již třetím rokem probíhá v Evropě osvětová kampaň pro širokou veřejnost #PlantHealth4Life tedy zdraví rostlin pro život. Organizuje ji Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a v Česku je jejím nositelem náš úřad, jako národní organizace ochrany rostlin. Kampaň zdůrazňuje význam rostlin pro život lidí, a tedy smysl jejich ochrany před škůdci a chorobami. Kampaň varuje veřejnost před dovážením rostlinek jako suvenýrů z exotických dovolených, protože mohou obsahovat ukryté nepůvodní škůdce, zaměřuje se také na zahrádkáře a rodiny s dětmi.

Foto: Se svolením ÚKZÚZ

Náš úřad ÚKZÚZ provozuje již řadu let databázi Rostlinolékařský portál, která obsahuje popisy a fotografie celé řady domácích i nepůvodních škůdců a chorob rostlin, včetně doporučení ochrany proti nim nebo i vhodných odrůd, které jsou vůči nim odolné. Portál rovněž nabízí aktuální informace o sezonních výskytech hospodářsky významných škůdců a chorob na území ČR, včetně signalizace překročení jejich tzv. prahu škodlivosti, a tedy doby vhodné na ochranný zásah.

Co vy a zahradničení?

Jako snad všude, také u nás doma se pěstují rostliny, nejen okrasné, ale i užitkové, hlavně zelenina. Máme malou zahradu, kde kromě zeleninových záhonků jsou i vzrostlé ovocné stromy. Hlavní slovo má při zahradničení moje manželka, rovněž vystudovaná agronomka, a já se snažím jí sekundovat. Zahradu bereme jako radost, nikoliv jako zdroj obživy, nemusíme mít tedy kdovíjaké výnosy. Chemii téměř nepoužíváme, a spíše skromně čekáme, co nám škůdci a choroby ponechají. A vždy se něčeho dočkáme.😊

Děkuji moc za rozhovor!

Zdroje info: Autentický rozhovor s osobností

Ing. Michal Hnízdil: Náhledové foto se svolením Ing. Michala Hnízdila