S nejotravnější větou v obchodě jsem se vypořádala raz dva. Většinu lidí to vážně trkne

obchod, příběh, nákup, tip, trik

S nejotravnější větou v obchodě jsem se vypořádala raz dva. Většinu lidí to vážně trkne. Jsou hlášky, které u vás kdysi možná vyvolaly úsměv, ale když je slyšíte po sté, člověk by si radši strčil prsty do uší.

Typickým evergreenem je otázka prodavačky „Chcete účtenku?“ načež až příliš často následuje odpověď zákazníka, která je parafrází na: „Ne, stejně mi to nikdo neproplatí.“ Jenže ať už to řeknete jakkoli šarmantně, věřte, že nejste první ani poslední. Prodavačky se smějí spíš z nouze než obdivu – protože co by měly také dělat jiného.

Nejlepší kousek: „Vy tu pracujete?“

Já to ale vidím jinak – jako prodavačka jsem nejvíc alergická na větu: „Vy tu pracujete?“ Paradoxní je, že bývá zásadně položená v situaci, kdy stojím ve firemním tričku (netuším, proč to furt dělají z uměliny), mám jmenovku a zrovna skládám zboží do regálu. Docela by mě zajímalo, proč to lidé stejně vedou k tomu, aby tuhle otázku položili. Možná jen nevědí, jak začít hovor, možná se chtějí ujistit, že nepřistihli někoho na tajné výpravě do skladu. Kdo ví.

S nejotravnější větou v obchodě Když mě personál nahání k samooblužce prodloužená záruka, zákaz klamavých tvrzení, informace o opravitelnosti, greenwashing zákaz, pokuty až 5 mil. Kč

Foto: Pixabay

Ale abych nebyla protivná (protože to už fakt často leze na nervy), mám po ruce elegantní odpověď, ale může zachránit situaci. Říkám jim jednoduše: „Ne, jsem jen velký fanoušek, co potřebujete?“ Úspěch je garantovaný – polovina lidí se zasměje, druhá se zastydí a ti nejtvrdošíjnější si občas postěžují, že bych „mohla odpovídat normálně“. I to ale patří k životu za pokladnou, takže se z toho vážně nezhroutím.

Je to o lidech

Ať už jde o vtípky, nebo o skutečné dotazy, podstatné je, že nákup je pořád lidská interakce. Kruci, když nechcete vycházet s lidmi, odstěhujte se na samotku. Někdo má den lepší, někdo horší, ale podle mě když to obě strany vezmou s trochou humoru a nadhledu, přestane být cesta k pokladně bojištěm a může se z ní stát docela příjemná zastávka v každodenním chaosu. Taková lidská a příjemná. A to i teď v předvánočním čase, kdy se na nás hrne stres ze všech stran. Popřemýšlejte o tom…

 

Zdroj: čtenářský text

Náhledové foto: Pixabay

Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)