Listopadová procházka lesem: Skvělý březovník roste i v zimě

Když se podíváte z okna, zjistíte, že vloček padá poměrně hodně. Teplé a příjemné dny se staly minulostí. K procházkám lesem už to tolik neláká, nicméně vyrazit se ještě bezesporu dá. Dokonce existuje i vcelku solidní pravděpodobnost, že se vám podaří najít březovník. Tato skvělá houba rostoucí výhradně na bříze rozhodně stojí za to. Důležité je ale bezpečně poznat a sbírat plodnice, které jsou mladé a nezasažené různými plísněmi. Jak takové plodnice poznat a jak březovník zpracovat? To vše vám prozradíme v následujících řádcích.

Březovník poznáte dle několika důležitých znaků

Málo jich není. Prvním typickým znakem je fakt, že březovník najdeme logicky na zetlelých kmenech bříz. Ty fungují pro tuto houbu jako vynikající živná plocha. Barva březovníku je typická jemnými odstíny hnědé barvy. Tedy z horní části. Mladší plodnice jsou spíše béžové. Ze spodní části by měl být březovník čistě bílý. Pozor i na fakt, že vyrůstá přímo ze samotného dřeva, takže s žádnou tření nepočítejte. Hodně důležitým znakem je to, že se březovník z horní strany ošoupe. Stačí po něm přejet jemně prstem a zjistíme, že se drobně drolí. Toto třeba troudnatec kopynatý nebo jiné houby nedělají. Svým povrchem připomíná starší koženou pohovku, která už má to své za sebou.

Kvalitu plodnice určitě hlavně spodní strana

Právě tu byste měli pořádně zkontrolovat. Setkat se s kvalitní plodnicí není vůbec jednoduché. Poznáte ji podle toho, že je ze spodní strany sytě bílá. U starších březovníků jde o tmavší odstíny, případně tmavé skvrny. Ty značí působení plísní a jiných mikroorganismů, jež houbu dokonale zlikvidují. Takovéto plodnice nechte s klidným srdcem v lese. Spíše by vám uškodily, než pomohly. V pozdních zimních měsících už plodnice tak kvalitní nebývají, ale lze najít. Ideální je vyrazit se začínající zimou.

Kvalitní plodnice březovníku: Agnes Monkelbaan https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Berkendoder_(Piptoporus_betulinus)._04-11-2020._(actm.)_03.jpg

Stará plodnice březovníku: Foto Björn S… https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Piptoporus_betulinus_(34685266830).jpg

Sušení, výluh, nebo tinktura

Když bychom hledali v lidovém léčitelství nějakou tradiční a hojně využívanou houbu, zcela jistě bychom na březovník narazili. Mnohé výzkumy popisují tuto houbu jako léčivou. Vynikající je při žaludečních obtížích, často se hovoří i jejich pozitivních účincích při rakovině žaludku. Tak jako tak obsahuje třeba polysacharidy, betulin a mnohé jiné prospěšné látky. Ty lze z březovníku dostat několika různými technikami. Klasiku představuje sušení březovníku. Houba se dokonale usuší a na struhadla nastrouhá na malinkaté součástky. Prach se vám asi nepodaří. Denně můžete konzumovat zhruba jednu čajovou lžičku. Výborný je i výluh z březovníku. Menší kousky se nechají luhovat v teplé vodě ideálně kolem 50 stupňů Celsia. Právě do ní se dostanou ony látky. Konzumovat lze zhruba sklenici denně. Tinktura se vyrábí naložením kousků březovníku do silného minimálně 70% alkoholu. V tom zůstane několik týdnů. Pak se používá třeba v podobě jedné kapky denně. Pokud to v jakékoli podobě s březovníkem přeženete, počítejte s průjmem a zažívacími potížemi. Březovník lze i zavařit v octu podobně jako jiné houby.

Zdroje info: Autor, myko.cz, nahoubach.cz

Březovník: Náhledové foto Dominicus Johannes Bergsma https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Berkenzwam_(Piptoporus_betulinus)_(d.j.b.)_06.jpg