Čirůvka fialová: Opomíjený podzimní houbový poklad

Hub je v lese jako máku. V mnohých lokalitách o nejrůznější plodnice v podstatě lidé zakopávají. Když se podíváte do mnohých košíků, zjistíte, že velké množství houbařů bere pouze hřibovité houby. Najdeme u nich klasiku v podobě hřibu dubového, smrkového, hnědého, případně křemenáče a kozáky. Zapomenout nelze ani na babky, když už je zmíněných hub málo. Spousta lidí ale nebere houby mající ze spodní části klobouku lupeny. O takové muchomůrce růžovce jsme již psali, nicméně zmínit bychom se měli určitě také o čirůvce fialové.

Čirůvka fialová nabízí gastronomický zážitek

Tato houba má určitě co nabídnout, přesto v mnohých košících chybí. Poznat ji přitom lze vcelku jednoduše.

Nezaměnitelný vzhled čirůvky fialové

Lepista nuda, jak je tato houba latinsky označována, se vyznačuje především modrofialovou až sytě fialovou dužninou, která časem dokáže poměrně solidně vyblednout. Její vůně je velmi silná a příjemná. Klobouk čirůvky fialové dosahuje šířky mezi 50 až 150 mm. Mladé plodnice jsou klenuté a mají tupý středový vrcholek, starší plodnice mají až šedohnědý odstín. Typická je i pokožka klobouku, která je hladká, ale vcelku lepkavá. Poměrně hustě rostlé lupeny zespodu klobouku jsou u mladých plodnic také sytě fialové, nicméně časem hnědnou.

Čirůvka fialová: Autor Archenzo https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lepista_nuda_cropped.jpg

Roste až do mrazů

Je to tak, nicméně s největším výskytem se setkáme během září a října. Nemusí se přitom jednat o les.Čirůvka fialová má ráda i sady, parky a zahrady či louky. Díky tomu, že mnohdy roste ve věších kruzích, je sběr poměrně úspěšný.

Zaměnit ji lze s několika podobnými houbami

Je to tak, takovýchto hub je několik.

Čirůvka špinavá

Klasicky lze zaměnit čirůvku fialovou třeba s čirůvkou špinavou označovanou jako Lepista sordida. Tato houbička je nepoměrně menší a její výskyt vzácnější. Mnohem rychleji bledne. Tak jako tak je ale také jedlá.

Čirůvka špinavá: Autor Humberto Lima https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lepista_sordida_114520454.jpg

Čirůvka dvoubarvá

Lepista personata roste spíše na loukách a typická je kloboukem šedobílé barvy. Tou se vyznačuje také třeň houby mající fialová vlákna. Houba je také ale jedlá a chutná.

Čirůvka dvoubarvá: Foto Strobilomyces https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lepista_saeva_20131102w.JPG

Čirůvka bledá

Lepista glaucocana je charakteristická spíše bělavým třeněm a kloboukem s lehce fialovoým nádechem. Mnohdy je také považována za variaci čirůvky fialové.

Čirůvka bledá. Autor Jerzy Opiola https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lepista_glaucocana_a1_(1).jpg

Pavučinec fialový

Tato tradičně rostoucí houba se liší od čirůvky fialové hned několika znaky. V první řadě kloboukem, který je matný a poměrně temně fialový. Jsou na něm také patrné jemné šupinky. Pavučinec fialový voní jako cedrové dřevo, nikoli nasládle jako v případě čirůvky fialové. Je také jedlý.   

Pavučinec fialový: Autor Holger Krisp https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dunkelviolette_Schleierling_Cortinarius_violaceus_pic2.jpg

Kuchyňské využití čirůvky fialové je multifunkční

Počítat byste měli s tím, že za syrového stavu je tato houba mírně jedovatá. Varem všechny látky rozkládající červené krvinky ale naprosto spolehlivě zlikvidujeme. Vynikající je pod maso, nicméně hodí se i do omáček a polévek. Naložit ji klidně lze i do octa. Chutná skvěle. 

Zdroje info: Autor, https://www.myko.cz/myko-atlas/Lepista-nuda/, https://www.ohoubach.cz/atlas-hub/detail/257/Pavucinec-fialovy/

Čirůvka fialová: Náhledové foto autor Lukas https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lepista_nuda_(27105376950).jpg