Sníh ve skleníku: zimní trik, který pomáhá

Proč tahat sníh do skleníku? Je to vůbec k něčemu nebo je tento zvyk jen mýtem? Ve skutečnosti vám to může pomoci v zimní péči o půdu. Pokud ho do skleníku nanosíte v lednu či únoru, dopřejete zemině tu nejjemnější možnou zálivku. Tající sníh uvolňuje vláhu pomalu, bez teplotního šoku, a voda je navíc krásně čistá – bez solí a minerálů, které se běžně vyskytují v kohoutkové vodě. Půdu tím zvlhčíte do hloubky a zároveň ji „propláchnete“ po sezóně plné hnojení. Oceníte to hlavně tehdy, pokud hospodaříte s tvrdou vodou nebo rádi dopřáváte rostlinám výživu ve větším stylu.

Proč sníh pomáhá

Ve skleníku můžete pěstovat dříve než na zahradě samotné, má to ale i svá negativa. Půda tady pořádně nepromrzne. A právě v tom může pomoci sníh. Když leží na půdě a postupně taje, dosahujete tím přirozeného promrznutí zeminy. Co z toho? Snížíte tak množství škůdců, larev i vajíček. Zároveň utlumíte některé půdní choroby a plísně. Nečekejte sterilní laboratoř – jde spíš o jemný restart, který půdě připomene přirozený rytmus zimy.

Malý signál, že jaro jednou přijde

Střídání ročních období je zcela přirozené nejenom pro člověka a živočichy, ale také pro rostliny. Díky chladu, tání a vláze dáváte svým semínkům a půdním mikroorganismům zprávu: jaro už se blíží! Kromě toho, že se snažíte udržet „živou půdu“, získáváte i další praktický efekt – půda se nebude příliš rychle přehřívat a rostliny se neprobudí předčasně. Tím snížíte riziko, že by první výhonky spálil návrat mrazů.

Kdy může být sníh spíš na obtíž

Aby byl sníh opravdu pomocníkem, musíte vědět, kdy ho raději nechat venku. Pokud ve skleníku máte rostliny citlivé na chlad, mohli byste jim spíš uškodit. Stejně tak nedává smysl přidávat další vláhu do extrémně mokré a studené půdy. A u vyhřívaných skleníků by šlo spíš o boj s vlastním topením než o užitečný experiment. Ve všech ostatních případech se však sníh stane nenápadným zimním spojencem – praktickým, přírodním a překvapivě chytrým.

Zdroje info: Autor

Foto: MS Designer