Mladá zdravá Holanďanka podstoupí eutanázii kvůli depresím: Měla by víc chodit na sluníčko a dát si meduňku

Mladá zdravá Holanďanka podstoupí eutanázii kvůli depresím – na tenhle nadpis jste v posledních dnech mohli v různých obměnách narazit snad všude. A spolu s ním i na velmi „zajímavé“ diskuze. O co vlastně jde?

Eutanázie a deprese

Osmadvacetiletá Zoraya ter Beeková má začátkem května podstoupit eutanazii. Přestože je fyzicky zdravá, bojuje s těžkými depresemi a hraniční poruchou osobnosti a lékaři jí oznámili zdrcující zprávu o tom, že její stav se pravděpodobně nezlepší. Tváří v tvář neutuchajícímu zoufalství učinila těžké rozhodnutí ukončit svůj život eutanazií.

Právní a etické aspekty

V Nizozemsku, kde Zoraya žije, je eutanazie za určitých okolností legálně povolena. Její případ posmrtně přezkoumá komise, aby se ujistila, že byla splněna všechna kritéria pro eutanazii v souladu se standardy „náležité péče“. Pokud to bude považováno za vhodné, nizozemská vláda uzná, že její život byl ukončen zákonně.

Eutanazie v Nizozemsku

Nizozemsko je jednou z mála zemí Evropské unie, kde je asistované umírání legalizováno. Od roku 2002 je eutanazie přípustná pro osoby, které prožívají „nesnesitelné utrpení bez vyhlídky na zlepšení“. Statistiky ukazují, že počet případů eutanazie v zemi neustále roste: jen v roce 2022 se pro ukončení života tímto způsobem rozhodlo 8 720 osob, což představuje 14% nárůst oproti předchozímu roku.

Foto: Pixabay

Meduňka na depresi …

Tolik fakta. Také máte dojem? Že na tomhle případu trochu něco nesedí? Že když je člověku jen trochu blbě a cítí se pod psa, neměl by hned sahat po injekci? Pak jste člověka s opravdovou depresí nikdy nezažili.

Ne, nezažili. To nejsou ti lidé, kterým obvoďák napíše něco na zobnutí a bude dobře. To jsou ti, kteří už vyzkoušeli všechno možné a přesto se ráno vzbudí s pocitem, že na nich leží těžký balvan, který jim nedovolí dělat naprosto nic. Nedokážou vstát, i zvednou ruku je příliš „moc“ a často se k tomuto úkonu odhodlávají dlouhé minuty nebo dokonce hodiny. Nenají se, nenapijí… I dýchání jim připadá jako něco nemožného. A takové stavy se mohou táhnout dny.

Ano, pak následuje jeden nebo dva dny trochu lepší, někdy i déle… Nikdy ale nevíte, kdy se ta noční můra vrátí. Sama to neznám… jen jako vyprávění od dobré kamarádky. Když jí bylo líp, dokázala mi něco málo říct. Vyzkoušela všechno možné včetně alternativní medicíny. Nakonec tohle trápení ukončil vlak.

A víte co? Moc jí to přeju, po tom, co jsem viděla. A říkám si, že kdyby tady byla tahle možnost, jako v Nizozemsku, nemusel by se strojvedoucí a pár dalších lidí do konce života vyrovnávat s tím, co viděli. Nejhorší mi na tom všem ale připadá, že tu větu o meduňce a sluníčku stále dokáže říct i pár lidí, kteří jí byli opravdu blízcí. V tomhle ohledu má u nás osvěta ještě opravdu co dohánět…

 

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-mlada-a-fyzicky-zdrava-nizozemka-jde-na-eutanazii-kvuli-depresim-40466663, https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-bojim-se-zit-v-mrtvem-tele-posledni-cesta-postizene-francouzky-k-eutanazii-40461553

Náhledové foto: Pixabay