Ajwan se hodí nejenom do orientálních jídel, ale i jako součást léčebné terapie

U nás je ajwan jen málo známé koření, a to je rozhodně škoda. Říká se mu také koptský kmín a jde vlastně o drobné plody drsnoplodíku moravčinovitého, známého také pod latinským názvem Trachyspermum Ammi.

Původně pochází ze Středomoří, možná dokonce z Egypta, dnes se však pěstuje zejména v Indii a v Pákistánu. Znát ho můžete jakou součást luštěninových jídel, nevšední přísadu do kari i jako léčivou složku ajurvédské medicíny.

S čím vším vám může pomoci římský kmín

Podobně jako kmín kořenný (Carum carvi) je i tenhle krasavec perfektním pomocníkem při problémech s trávením. A ne náhodou. Obsahuje totiž thymol (podobně jako tymián) a další léčivé silice. Pomůže s plynatostí, křečemi, pálením žáhy a pod. Užívá se v podobě čaje, ovšem mnohem lepší službu vám udělá v jídle.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Pokud totiž plody římského kmínu předem osmažíte na tuku, uvolní více léčivých látek, prospěšných vašemu zdraví. Jedna lžička denně bohatě stačí. A jak vlastně chutná? Jako kříženec mezi oreganem a anýzem, i když některým připomíná i trochu mátu. Voní pak jednoznačně po tymiánu. Ovšem pozor, koptský kmín je mnohem výraznější koření, než na jaké jsme běžně zvyklí. Používejte ho tedy opatrně.

Co byste o něm ještě měli vědět

Jde o středně vysokou rostlinu z čeledi miříkovitých. Je jednoletý a pěstovat ho lze i u nás. Potřebuje k tomu jen slunné místo a stále vlhkou půdu. Potěší bílými květy, semena se pak sklízejí na podzim v plné zralosti. Před použitím je nutné je ještě vysušit.

Koptský kmín lze v obchodech zakoupit samostatně, případně jako součást tzv. berberského koření z Etiopie. Někdy ho lze nalézt i v kari, vždy však pouze v minimálním množství. Léčebné užití není vhodné pro těhotné ženy.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com