Vápno

Vše okolo vápnění

Využíváte doma na zahradě půdu opravdu intenzivně? Vlastníte pole, z něhož máte každým rokem solidní výnosy? Ať už je vaše situace jakákoli, vězte, že půda postupem času ztrácí potřebné látky. Stejně tak rostliny nemusí dobře vstřebávat živiny, jež jsou v půdním podkladu obsažené. Napomoci tomuto procesu přitom lze, a to vcelku jednoduchým způsobem. Výbornou volbou je dodávání vápníku. Právě vápněním jsme schopni pomoct ke skvělému zlepšení samotné struktury půdního podkladu. My se proto na vápnění podíváme mnohem podrobněji.

Proč by se mělo vápnit?

Protože jen tak dokážeme nahradit vyčerpaný vápník v zemině. Jednak se vylepší struktura půdy a jednak také budou rostliny lépe dostávat pro ně potřebné látky. Samozřejmě dochází díky tomuto procesu i k efektivní dezinfekci půdního podkladu. K největší únavě zeminy dochází ve sklenících, kde se vápní pravděpodobně nejčastěji. Jestliže využijeme dusíkaté vápno, zlikvidujeme i zárodky plevelných rostlin, případně původce houbovitých nákaz a vajíčka nakladená slimáky.

Jaká má být frekvence vápnění?

Míra vápníku v půdě se různí dle konkrétních rostlin a podmínek. Mnohdy jej vyplaví také větší množství vody. Tradičně se vápní jednou za 3 až 4 roky. Mnohem lepší je spíše vápnit častěji, ale po minimálních dávkách. Před vápněním se vyplatí zjistit složení půdy.

Kdy a čím by se mělo vápnit?

Standardně se vápní na podzim a v zimě. Někdy i časně zjara. V těžkých půdách se používá pálené vápno. Jinak by měl stačit vápenec. Mnohdy se využívá také popela z kamen, který taktéž obsahuje vápník. U košťálovin by se mělo vápnit zhruba 3 týdny před výsevem. To samé platí i pro skleník.

Kdy se nevápní?

Pokud je pH půdního podkladu vyšší než 7,2, pak rozhodně nevápněte. Stejně tak se vápno nedává k rostlinám, jež jsou kyselomilné. Určitě k vápnění nepřistupujte před začátkem pěstování jahod, hrachu, brambor, kukuřice či celeru. Společně s vápnem nelze používat chlévskou mrvu.

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

10 komentářů

  1. penzionujavoru@seznam.cz'Jaroslav Svárovský Odpovědět

    Dobrý den chtěl bych se zeptat.
    Mám na zahradě rododendrony a azalky, ale v trávníku mám mech. Vápnit nebo nevápnit. Děkuji za radu J. Svárovský

    1. kozel.zahradnik@email.cz'Kozel Zahradník Odpovědět

      protože azalka i rododendron jsou vápnostřezné, tak nevápnit, naopak je vhodné přidávat ke kořenům třeba rašelinu. S mechem máte smůlu, množí se právě protože má kyselou půdu rád. zkuste jej odstraňovat mechanicky, roste docela pomalu, tak to chvíli vydrží.

  2. ottpo@seznam.cz'Ota Odpovědět

    Dobrý den, pro likvidaci mechu je v první řadě velice důležitá správná a dostatečná výživa půdy, neboť rychleji rostoucí a hustá tráva dokáže mech udusit, protože ten potřebuje ke svému životu skoro jen vlhko, a nedostatek živin ho vůbec netrápí.

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Třeba na zemedelskerozbory.cz. Firem je více. Stačí zadat třeba do Googlu. Osobně mi ještě rozbor nedělali.

  3. jana.merhoutova@seznam.cz'Jana Beranová Odpovědět

    Dobrý den, tímto postupem, myšleno použitím dusíkatého vápna ale v půdě přece zahubím i všechny užitečné mikroorganismy, včetně žížal, ne? Děkuji. Jana Beranová

    1. anheli@seznam.cz'Anna Heliová Odpovědět

      Dobrý den,
      Přesně tak, vápno zahubí žížaly s bez nich budete mít tak zvanou „mrtvou půdu“ Použijte raději popel, který smícháte se zeminou, anebo jeden hrnek popela na deset litrů vody, přecedit a zalít rostliny. To co vám zůstane v cedníku, hoďte na kompost 🙂
      Až se vám daří!

  4. klicpera@iol.cz'Jiří Klicpera Odpovědět

    Dávat současně vápno a hnůj je nesmysl, vápno z něj uvolní amoniak do ovzduší a zaneřádíte si jím okolí a přijdete o dusík v půdě. Tyhle dvě věci je třeba aplikovat s odstupem!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *