Skvělé bílé houby: Pečárka ovčí a polní plní trávníky mnohých zahrad a poznáte ji jednoduše

Najít žampion zahradní, žampion polní nebo jiné podobné žampiony stojí za to. Hodně oblíbená je u nás především pečárka polní a pečárka zahradní. Právě druhá jmenovaná už nyní plní trávníky mnohých zahradních ploch. Tedy v případě, že nejsou ošetřené různou chemií, která vyhání dvouděložné rostliny a také houby. Pokud patříte mezi milovníky různých rostlin včetně hub, pak pochopitelně nějaký anglický trávník můžete nechat plavat. My to tak máme a odměnou nám byly krásné bílé houby. Ano, jedná se o pečárku ovčí nebo polní, kterou přiblížíme podrobněji a zaměříme se i na to, jak ji bezpečně poznáme.

Pečárka ovčí jako typická zahradní bílá houba

Agaricus arvensis, jak zní latinské označení pečárky ovčí, se vyznačuje typickým bělavým kloboukem, který bývá zpočátku vejcovitý, nicméně časem se stává vyklenutým starší plodnice jej mají spíše plochý s hrbolkem uprostřed. Ten se ale neutvoří u každé houby. Povrch klobouku bývá zpravidla hladký, nicméně mohou se na něm objevit i šupiny. Pokud je sucho, lehce rozpraskává. Charakteristické jsou i lupeny mající typickou světlou masovou barvu, se stárnutím houby tmavnou, nakonec mohou být až černé. Houbě nechybí ani převislý prsten. Třeň pečárky ovčí je zbarvený doběla a bývá vysoký od 50 do 150 mm. V mládí je pevný, později dutý.

Pečárka ovčí: Foto Radek Štěpán 

Pečárka polní jak nápadný dvojník

Rozeznat obě pečárky je nadlidský výkon. Důležitá je nereakce na řezu. Zatímco pečárka ovčí jemně žloutne, pečárka polní nebo Agaricus campestris, nikoli. Jinak vypadá ale velmi podobně, takže nemá smysl ji blíže popisovat.

Zahrady louky a pastviny jako ráj pro pečárky

Pečárka roste od května až do října. Důležitá je pro zejména vlhkost, pochopitelně se tedy objevuje po vydatnějších deštích. Setkat se s ní lze na různých travnatých plochách, tradičně jde o zahrady, louky, pastviny a okraje lesů. Jinak může ale také růst třeba i ve smrkovém lese. Růst mohou samostatně, nicméně často vytváří kruhy a půlkruhy. Naše plodnice jsou čistě v trávě na zahradě.

Pečárka polní: Foto Radek Štěpán 

S čím lze pečárku zaměnit?

Pozor je třeba dát na mírně jedovatou pečárku zápašnou označovanou latinsky jako Agaricus xanthodermus. Ta má krásné růžové lupeny a na řezu silně žloutne. Páchne po fenolu, takže nic moc příjemného ani v tomto ohledu. Jinak si lze houbu splést také s jedlou pečárkou polní mající prsten v jedné vrstvě. Méně masitá je pečárka lesomilná, která není tak robustní a má lupeny do červenorůžova. Méně časté jsou záměny s muchomůrkami. Nezkušení houbaři si pečárku mohou splést s muchomůrkou jarní (Amanita verna), nebo muchomůrkou jízlivou (Amanita virosa). Obě dvě muchomůrky pochopitelně ale vyrůstají z kalichu smrti.

Muchomůrka jarní: Foto Sinisa Radic https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Amanita_verna_2.jpg

Kuchyňské využití pečárky ovčí je opravdu multifunkční

Jde o vynikající jedlou houbu, která lze kuchyňsky využít jakkoli snad kromě sušení. Chuť pečárky je nasládlá, lehce po anýzu. Výborné jsou v trojobalu, nebo třeba pod maso. Alternativ využití pečárky je prostě spousta.

Zdroje info: Autor, myko.cz, nahoubach.cz

Pečárka polní: Náhledové foto Radek Štěpán