Lidská moč jako hnojivo. Někde to jde

Hnojení lidskými exkrementy je v našich podmínkách fakticky nemyslitelné. Ano, fungují jako vynikající aditiva pro jakoukoli zahradu, nicméně přesto obsahují spousty bakterií a látek, které by byly ve finále pro člověka nebezpečné. Zahrada by byla fakticky toxická a plná choroboplodných zárodků, což si pochopitelně nepřejeme. My se ale přesto na hnojení lidskými exkrementy podíváme podrobněji. Praktikuje ho totiž jeden nepálský farmář a na úrodu si nemůže stěžovat.

Trochu jiný přístup ke hnojení

Žádné splachování moči do toalety, ale využití na zahradě. Přesně takto přemýšlí nepálský farmář Džíván Mahardžán. Tento 47letý muž exkrementy uchovává a následně jimi hnojí vlastní úrodu. Hovoří o tom, že takovéto hnojení je třikrát efektivnější než v případě chemických přípravků.

Moč je zapotřebí nechat uležet

Dle slov nepálského vědce Džanardána Khadky je zapotřebí nechat moč cca 2 až 4 týdny nechat odstát v kontejneru, aby došlo ke sníženi rizika škodlivého působení bakterií a mikroorganismů. Dle jeho slov je používání moči bezpečné a optimální je její mísení s kompostem. Rodina zmiňovaného Džíván Mahardžána dokáže měsíčně sesbírat 100 litrů moči.

Foto: Radek Štěpán

Poměr moči a vody

Důležitý je poměr mezi močí a vodou. Farmář míchá jeden litr moči a tři litry vody. Roztok se potom stříká na půdu, kde se pěstuje klasická sezonní zelenina. Podle výzkumů obsahuje litr moči cca 0,26 % draslíku, 0,9 % dusíku a 0,12 % fosforu. Všechny tyto prvky se označují jako NPK a regulují metabolické procesy v rostlinách, obsahují mimo jiné i bílkoviny důležité pro jejich růst.

Foto: Pixabay

Lepší chuť i kvalita zeleniny

Farmář hovoří také o mnohem lepší kvalitě a chuti zeleniny hnojené močí. Lidé na trhu mu údajně rádi zaplatí i o několik rupií navíc. V Nepálu nyní hospodaření s močí a její následnou aplikaci na zahradu využívá více než 3000 domácností. Samotný projekt iniciuje Organizace pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENPHO).

Náhledové foto: Pixabay