Září jako měsíc burčáku. Poznejte ten opravdu kvalitní

Známé rčení hovoří jasně. Člověk by měl vypít tolik burčáku, kolik má krve. Jasně, pro mnohé z nás jde o nadnesenou záležitost, nicméně prakticky všichni se na částečně zkvašenou hroznovou šťávu prostě těšíme. Nyní na podzim opět přišel čas burčáku, a tak není od věci se právě na něj zaměřit poněkud podrobněji. Poznat totiž ten skutečně kvalitní nemusí být vůbec jednoduché. Ba naopak. Podle jakých kritériích bychom tedy měli hledat ten nejlepší burčák?

Barva burčáku je velmi důležitá

Jedním ze základních ukazatelů kvality burčáku je nepochybně jeho barva. Ta by měla být světle žlutá. Někdy bývá jakoby nazlátlá, či zelenkavá. U určitého druhu hroznů se toto může stát. Pozor ovšem na barvu hnědou. Ta moc dobrého nevěstí. Je-li hodně tmavá, může v ní být přimísen jablečný mošt. Naopak u průhledných burčáků se často setkáváme s ředěním vodou, což je asi ještě horší. Dnes si ale dovolí šidit málokterý prodejce.

Krásná hroznová vůně

Pokud si k burčáku čichnete, měli byste cítit příjemnou hroznovou vůni. Prostě je jasné, z jakého ovoce je šťáva vylisována. Nekvalitní burčáky jdou cítit po hnilobě, případně kvasnicích. Takové nebrat.

Kal je v pořádku, usazenina většinou také 

Burčák je přirozeně kalným nápojem, o čemž nemůže být diskuze. Mohou za to kvasinky. Perličky oxidu uhličitého na stěnách sklenice jsou nepochybně také v pořádku. Co se týká usazeniny na dně, měla by obsahovat minimum hrudek, ideálně žádné.

Burčák: Foto Radek Štěpán

Jak chutná správný burčák?

Měl by být příjemně sladkokyselý. Je to dáno tím, že veškerý cukr nebyl zkonzumovaný kvasinkami. Obsah alkoholu by měl být minimální. Pozor na extrémně kyselé vzorky, které už neobsahují cukr. Tak chutnat burčák nemá.

Tip: Připravte si vlastní burčák. Jde to.

Zdroje info: Autor, Meta

Burčák: Náhledové foto a fotogalerie Radek Štěpán