Někteří lidé se bojí, že je jedovatý. Kovář je přitom skvělý

Letošní houbařská sezona je nepochybně velmi silně poznamenána suchem. Houby sice nyní zase začínají růst, nicméně jde většinou o lokální výskyt. Rostou především na okrajích lesů, podél cesta. Jednoduše tam, kde se prostě stihla dostat vlhkost. Objevuje se hned několik druhů hub, poměrně často se setkáme s hřibem kovářem. Tato krásná houba je sice jedná, nicméně mnozí lidé se ji bojí sbírat. Je to škoda, protože je chuťově vynikající a hodí se v mnoha úpravách.

Proč zrovna název kovář?

Důvod je poměrně jednoduchý. Když se člověk podívá na tuto houbu zespodu, zjistí, že náramně připomíná svou rudou barvou kovářskou výheň. I při pohledu na třeň, která je také do jisté míry rudá, je situace jasná. Klobouk kováře je krásně hnědý až sametový. Co se týká tvar, tak houba nápadně připomíná mnohé jiné masivní hřibovité kusy. Klobouk bývá velký a silný, třeň také poměrně silný. Má kulovitý až kyjovitý tvar.

Roste zpravidla celou sezonu

Je to tak. S plodnicemi se lze setkat již poměrně brzy na jaře. Letos tomu nebylo jinak. Prostřední část sezony ale kvůli suchu nerostly takřka žádné houby a kovář nebyl žádnou výjimkou. Kovář zvládá růst jak v zásaditých, tak i v kyselých podkladech. Setkat se s ním lze v listnatých i jehličnatých lesích. V nižších polohách bývá pod duby a buky, ve vyšších většinou pod smrky.

Záměna je takřka nemožná

Tvarem samotné houby je podobný kováři snad jen hřib koloděj. Suillellus luridus, jak se označuje právě hřib koloděj latinsky, má ovšem poněkud světlejší klobouk a na třeni je viditelná síťka. Jde ale stejně jako u hřibu Quéletova, latinsky označovaného jako Suillellus queletii o jedlou houbu.

Tip: Ideální houby na zavaření? Nejlepší je mix, tvrdí houbař.

Hřib koloděj- vlevo a hřib kovář vpravo: Fot Radek Štěpán

Důležité je povaření hřibu kováře

Hřib kovář není jedovatý. Mnohé mýty, které o něm kolují, toto tvrdí. Jde ale o houbu, která se musí tepelně pořádně upravit. V opačném případě může vyvolat žaludeční potíže kvůli tomu, že je hůře stravitelný. Nám vždy stačilo jeho dušení po dobu nějakých 20 minut. Na sušení se moc nehodí, jelikož tímto konzervováním ztrácí své aroma.  

Zdroje info: Autor, meta

Hřib kovář: Náhledové foto a fotogalerie Radek Štěpán