Kolik stojí rozšíření živnosti o nového zaměstnance?

Živnostník, který zvažuje prvního zaměstnance, obvykle počítá s výší mzdy – méně už s tím, co k ní zákonně přibývá. Skutečná cena práce je vždy vyšší než částka na výplatní pásce, protože zaměstnavatel navíc odvádí pojistné za zaměstnance a řeší administrativu spojenou s jeho nástupem. Kdo si tyto položky nespočítá předem, může být rozšířením týmu překvapen víc, než čekal. Následující přehled ukazuje, z čeho se náklady na zaměstnance skládají a kolik na ně reálně jde vyčlenit.

Kolik skutečně stojí hrubá mzda zaměstnance

Kromě hrubé mzdy, kterou zaměstnanec vidí na výplatní pásce, platí zaměstnavatel navíc 24,8 % z hrubé mzdy na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění – dohromady 33,8 %. Tato část se v mzdě zaměstnance vůbec neobjeví, přesto jde o zákonný náklad, který cenu práce vždy zvyšuje. Tomuto navýšení se v praxi říká cena práce a je to částka, kterou si zaměstnavatel musí umět spočítat dřív, než zaměstnanci nabídne konkrétní mzdu.

Uminimální mzdy, která pro rok 2026 činí 22 400 Kč měsíčně, to znamená, že zaměstnavatele zaměstnanec reálně stojí přibližně 29 970 Kč měsíčně (přesně 29 972 Kč, protože se sociální a zdravotní pojistné zaokrouhlují zvlášť na koruny nahoru). Při hrubé mzdě 35 000 Kč se celková cena práce pohybuje kolem 46 830 Kč. Rozdíl mezi hrubou mzdou a skutečnou cenou práce tak činí zhruba třetinu navrch – a právě s touto částkou je potřeba počítat při plánování rozpočtu, ne jen s číslem ve smlouvě.

Jak si na rozšíření týmu připravit financování

Náklady na prvního zaměstnance nejsou jen jednorázová položka, ale trvalý měsíční závazek, který musí unést cash flow podnikání i v měsících s nižšími příjmy. Pokud vlastní rezerva na první měsíce provozu s novým zaměstnancem nestačí, přichází na řadu otázka, jak přechodné období profinancovat.

Jednou z možností, kterou OSVČ může v takové situaci zvážit, je Na Živnost nebankovní úvěr, určený podnikatelům s platným živnostenským oprávněním starším 31 dní. O schválení konkrétní žádosti rozhoduje individuální posouzení a schopnost splácet, ne to, zda jde o financování mzdových nákladů, nebo jiné podnikatelské potřeby.

Než se pro konkrétní variantu rozhodne, má smysl srovnat, kolik by financování stálo celkem, a ověřit, jak by nová splátka zapadla do rozpočtu vedle mzdových nákladů.

Administrativní povinnosti a jejich lhůty

Nový zaměstnavatel se musí zaregistrovat u finančního úřadu, u zdravotní pojišťovny zaměstnance a u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Nástup zaměstnance je pak potřeba oznámit zdravotní pojišťovně i OSSZ nejpozději do 8 dnů, stejná lhůta platí i pro registraci jako plátce daně z příjmu ze závislé činnosti u finančního úřadu.

Ke dni vzniku prvního pracovněprávního vztahu navíc automaticky ze zákona vzniká zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele u pojišťovny Kooperativa, které kryje pracovní úrazy a nemoci z povolání. Zaměstnavatel tuto skutečnost musí pojišťovně písemně oznámit; sazba pojistného se liší podle převažujícího oboru činnosti a počítá se z celkového objemu vyplacených mezd za čtvrtletí, takže jde o desetiny až jednotky procenta navíc, ne o fixní částku.

Nesplnění některé z registračních lhůt samo o sobě obvykle neznamená sankci, pokud se náprava provede bez zbytečného odkladu – přesto je rozumné mít termíny podchycené v kalendáři hned od prvního dne, kdy zaměstnanec nastoupí.

Další povinné a doporučené výdaje

Před nástupem zaměstnance na pozici s profesním rizikem je potřeba zajistit vstupní lékařskou prohlídku, jejíž cena se běžně pohybuje mezi 300 a 1 000 Kč a kterou hradí zaměstnavatel. U pozic zařazených do kategorie práce 1 bez profesního rizika, tedy typicky běžné administrativní nebo obchodní činnosti, od roku 2026 platí zjednodušení – prohlídka už není ze zákona povinná, i když ji zaměstnavatel může vyžadovat, pokud to považuje za potřebné.

K dalším nákladům patří proškolení v oblasti bezpečnosti práce (BOZP) a požární ochrany, které si menší živnostník často zajišťuje externě, a pracovní pomůcky nebo vybavení pracovního místa – jejich výše se podle oboru výrazně liší a nedává smysl počítat s jedním univerzálním číslem.

Kolik stojí zpracování mezd

Mzdovou agendu – výpočet mezd, odvodů a srážek, přihlášky a odhlášky na pojišťovnách – lze vést interně, nebo si ji nechat zpracovávat externě. Pro jednoho až pár zaměstnanců bývá externí zpracování mezd levnější variantou; cena se u malých firem obvykle pohybuje v rozmezí 150 až 500 Kč za zaměstnance měsíčně, v závislosti na regionu a rozsahu poskytovaných služeb.

Orientační cena práce podle výše mzdy

Časté otázky

Musí OSVČ platit zaměstnanci minimálně 22 400 Kč hrubého?

Ano, pokud jde o plný úvazek 40 hodin týdně – nižší mzda by byla v rozporu se zákoníkem práce. Při kratším úvazku se částka poměrně krátí.

Ovlivňuje zaměstnávání paušální daň OSVČ?

Zaměstnávání samo o sobě nárok na paušální režim neruší, ale je potřeba sledovat, zda příjmy z podnikání nadále splňují limity pro daný pásmo paušální daně.

Dá se ušetřit na zpracování mezd, pokud má OSVČ jen jednoho zaměstnance?

Ano, u jednoho zaměstnance bývá externí zpracování levnější než pořizování vlastního mzdového softwaru nebo najímání účetní na plný úvazek.

Závěr

Skutečná cena zaměstnance je vždy vyšší, než kolik ukazuje smluvená hrubá mzda – k ní se přidává 33,8 % odvodů zaměstnavatele, zákonné pojištění odpovědnosti, případně náklady na lékařskou prohlídku, školení a zpracování mezd. Rozumné plánování počítá s touto celkovou cenou práce jako s měsíčním závazkem, ne jen s jednorázovým výdajem na start. Tam, kde vlastní rezerva na první měsíce nestačí, má smysl porovnat dostupné formy financování podle celkových nákladů a dopadu na cash flow.

Náhledové foto: Thirdman / Pexels