Kastrace domácích mazlíčků. Kdy dává smysl a jak ovlivní jejich zdraví

Mám nechat svého psa nebo kočku vykastrovat? To je otázka, kterou si dříve či později položí většina majitelů domácích mazlíčků. Kastrace patří mezi nejčastější veterinární zákroky, přesto kolem ní stále přetrvává řada mýtů. Nejde přitom jen o prevenci nechtěného množení – zákrok může výrazně ovlivnit zdraví i chování vašeho mazlíčka.

Kastrace je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňují pohlavní žlázy produkující hormony. Právě ty mají velký vliv nejen na rozmnožování, ale i na zdraví domácích mazlíčků: „U samic kastrace jednoznačně přispívá k prevenci nádorových onemocnění mléčné žlázy, dělohy i vaječníků. Zároveň jde o nejúčinnější prevenci pyometry, tedy zánětu dělohy, který je například u starších nekastrovaných fen velmi častý a může být život ohrožující,“ vysvětluje MVDr.  Kryštof Doležal ze Super zoo veterina s tím, že kromě toho může kastrace eliminovat i další hormonálně podmíněné problémy, například falešnou březost nebo v pozdějším věku i zvýšené riziko cukrovky.

U samců se přínosy projevují zejména v oblasti urogenitálního zdraví. „Kastrace pomáhá předcházet onemocněním prostaty, která se u starších psů objevují velmi často, například cystám, zvětšení prostaty nebo zánětům, které mohou přecházet až do močového měchýře,“ doplňuje odborník.

Už při koupi zvířete je dobré si promyslet, zda si zvíře pořizuje majitel na chov nebo jako parťáka. Od toho se odvíjí poté rozhodování ohledně kastrace. Vedle kontroly populace a zdravotních benefitů může kastrace totiž ovlivnit i chování zvířete, i když její dopady nelze zobecnit.

Bezprostředně po zákroku, v období přibližně 6 až 8 týdnů, dochází k postupnému poklesu hladiny hormonů. To se může projevit od zvýšené aktivity až po dočasnou bázlivost. Dlouhodobě ale u mnoha zvířat dochází ke zklidnění. „Ve velké části případů pozorujeme snížení dominantního chování, omezení značkování a nižší agresivitu. Je ale důležité zdůraznit, že každý jedinec reaguje individuálně,“ upozorňuje MVDr. Kryštof Doležal.

MVDr. Kryštof Doležal: Foto se svolením MVDr. Kryštofa Doležala

U psů tak může dojít ke snížení tendence k útěkům za hárajícími fenami nebo k menší teritorialitě, u koček například k omezení značkování močí, toulání či hlasitých projevů během říje.

Kdy je správný čas

Načasování kastrace se liší podle druhu, velikosti i individuálního vývoje zvířete. U psů je klíčové zejména dokončení růstu. „U samců větších plemen doporučujeme zákrok až po uzavření růstových chrupavek, tedy zhruba mezi 15. a 18. měsícem života. U fen je ideální období přibližně 1 až 2 měsíce po prvním hárání,“ uvádí MVDr. Kryštof Doležal.

U koček je situace jednodušší, kocouři mohou být kastrováni již mezi 4. a 6. měsícem života, kočky přibližně od 6 měsíců věku. Obecně přitom platí, že zákrok je vhodnější u mladého a zdravého jedince než u staršího zvířete s již rozvinutými zdravotními komplikacemi.

Tip: Nádorová onemocnění u domácích mazlíčků jsou častá. Jak na prevenci?

Jak zákrok probíhá a na co si dát pozor

Samotné provedení kastrace patří mezi standardní veterinární výkony. Před operací je však důležité zvíře důkladně vyšetřit. „Minimem je klinické vyšetření a krevní testy. U rizikových pacientů doporučujeme doplnit i kardiologické vyšetření, například u brachycefalických plemen nebo mainských mývalích koček,“ říká MVDr. Kryštof Doležal.

Operace obvykle trvá 30 až 90 minut. Po ní následuje období rekonvalescence, které je zásadní pro bezproblémové hojení. „Zejména u samic je nutné omezit pohyb, protože při zákroku se vstupuje do dutiny břišní. Důležité je také zabránit olizování rány a ohlídat, aby nedošlo k podchlazení,“ doplňuje odborník.

Jedním z nejčastějších mýtů je, že zvíře po kastraci automaticky začne přibírat na váze. Ve skutečnosti samotný zákrok obezitu nezpůsobuje. „Po kastraci může dojít ke zpomalení metabolismu. Pokud ale majitel upraví krmnou dávku a zajistí dostatek pohybu, není důvod, aby zvíře přibíralo,“ vysvětluje MVDr. Kryštof Doležal.

Klíčovou roli tak hraje především správně nastavená výživa, kontrola porcí a pravidelná aktivita. Ty pomáhají udržet zvíře v kondici a zároveň snižují riziko dalších onemocnění přidružených k obezitě, jako jsou srdeční potíže, cukrovka nebo u koček onemocnění dolních cest močových.

A co drobní savci?

Kastrace je přínosná i u drobných savců – králíků, morčat nebo potkanů. U těchto zvířat se zákrok obvykle doporučuje od 6 měsíců věku, výjimkou jsou například samice potkanů, u nichž je ideální kastrace dříve kvůli prevenci nádorů mléčné žlázy. „Je ale potřeba počítat s tím, že drobní savci jsou kvůli své velikosti a rychlejšímu metabolismu rizikovější pacienti, zejména z hlediska pooperačních komplikací – častěji u nich dochází k podchlazení, ke komplikovanějšímu hojení rány nebo k omezení příjmu potravy po zákroku. Na druhou stranu jde o rizika, se kterými umíme pracovat a připravit se na ně,“ uzavírá MVDr. Petra Hájková ze Super zoo veterina.

Kastrace tak není jen otázkou kontroly populace, ale především zdraví a kvality života zvířete. Rozhodnutí by vždy mělo vycházet z individuální situace, ideálně po konzultaci s veterinářem.

Zdroje info: Autor, MVDr.  Kryštof Doležal, MVDr. Petra Hájková

Náhledové foto a fotogalerie: Pixabay