Hřib modračka: Méně známá jedlá houba s otazníkem

Jaro je už v plném proudu a aktuální počasí poměrně přeje houbám. Deště pomalu odchází a teplejší počasí vede k jejich masivnějšímu výskytu. I proto se dnes budeme věnovat jedné z hub, která je poměrně málo známá. Jedná se o hřib modračku označovaný latinsky jako Cyanoboletus pulverulentus. Mnozí lidé jej znají pod označení hřib lipový. Mnohdy se o něm hovoří jako o hřibu sadním či zahradním. Nevyskytuje se nijak hojně, nicméně obsahuje spousty tělu prospěšných látek.

Výskyt hřibu modračky

Najít lze ve spoustě lokalit po celém světě. Tradičně se nachází v Evropě, Asii, Austrálii a Severní Americe. Roste od května do října. Najít lze prakticky v různorodém prostředí. Samozřejmě pod lipami, v parcích, zahradách a samozřejmě lesích různého charakteru. Má rád půdy, které neobsahují vápno.

Jak se pozná?

V první řadě předešleme, že se řadí do čeledi hřibovitých. Jeho klobouk má spíše nahnědlou barvu, přičemž třeň je žlutý s červeným či hnědým odstínem. Jeho tloušťka může činit maximálně kolem 3 cm. Dužnina je žlutá, nicméně ihned po nakrojení modrá, a to poměrně silně. Hřib se může dorůst až 10 cm.

Jaké látky hřib modračka obsahuje?

Tak především vitamíny z řad A, B a D. Jinak také mnohé minerály, a to především hořčík, draslík, vápník a železo. Jen je u tohoto hřibu zapotřebí dát pozor na jeho horší stravitelnost. Tepelně by se měl upravovat alespoň 20 až 30 minut. Podle všeho také kumuluje arsen v organické podobě. Tento polokov je toxický, nicméně přímo otravu může způsobit jen v anorganické formě. Mykologové dokonce uvažují, že tento hřib stáhnou ze seznamu jedlých, kde ale stále figuruje. Kontaminace arsenem ale hrozí jen v některých lokalitách…

Využití v kuchyni

Má lehce nakyslou, ale příjemnou chuť. Využít tuto houbu lze do smaženice, ale klidně i v rizotu či jiných pokrmech. Konzumace je z pohledu obsahu arsenu hodně diskutabilní. Pokud rostou i jiné známé houby, pak raději dejte přednost jim.