Co se skrývá za sliby na obalech psích krmiv? Vědci prověřili 42 výrobků od 14 značek

Lákavé sliby na obalech, překvapivá zjištění ve složení. Rozsáhlý výzkum ukázal, že většina testovaných krmiv na českém trhu, která se prezentují jako prémiová a bez chemie, obsahuje detekovatelná množství chemických látek, aditiv a konzervantů. Ze 42 testovaných krmiv od 14 známých značek byla přitom pouze tři, všechna od jediného výrobce, zcela bez detekovaných chemických konzervantů. Všechna testovaná krmiva nicméně splňovala legislativní normy. Výsledky výzkumu patřily k hlavním tématům historicky prvního Vital Pes Kongresu, který přilákal více než 200 účastníků. Vedle majitelů a chovatelů psů se na něm sešli také veterináři, odborníci na výživu i zástupci výrobců a prodejců krmiv.

Obsáhlý výzkum Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) trval více než dva roky a jeho závěrečná letošní fáze zahrnovala chemickou analýzu krmiv dostupných na českém trhu. V testech byly použity všeobecně známé značky, které se označují jako “prémiové / s probiotiky / bez chemie“. Snaha byla zvolit nejznámější značky, které pokrývají přibližně 60–70 % celkového podílu na trhu. Veterinární diety ani jiná speciální krmiva nebyly do testování zahrnuty.

Vital Pes Kongres tak otevřel důležitou debatu o tom, co skutečně ovlivňuje zdraví našich čtyřnohých parťáků. Jeho hlavní poselství je přitom jasné: Pes si krmivo nevybírá. Majitel ano. Právě proto by se majitelé neměli řídit pouze lákavými tvrzeními na obalech, ale zajímat se také o skutečné složení krmiva, individuální potřeby svého psa i jeho celkovou fyzickou a psychickou pohodu. Historicky první ročník kongresu chce zároveň položit základy dlouhodobého dialogu mezi vědou, veterinární praxí a veřejností a pomoci tak majitelům psů lépe se orientovat v nabídce krmiv a rozhodovat se na základě ověřených informací.

Jak poznat, co se skutečně skrývá v granulích? Ani obal nemusí prozradit vše

Vyznat se ve složení psích krmiv přitom nemusí být jednoduché ani pro pozorného majitele. Jak upozornila MVDr. Jiřina Marková, Ph.D., z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, některé konzervační látky se mohou do finálního výrobku dostat už prostřednictvím nakoupených surovin. Za určitých podmínek je pak výrobce nemusí na obalu jednotlivě uvádět. Ani důkladné čtení etikety tak nemusí odhalit všechny látky, které krmivo skutečně obsahuje. Jiná situace nastává u konzervantů, které výrobce do krmiva přidává přímo během výroby. U nich se povinnost uvádění řídí pravidly pro označování doplňkových látek.

Konzervanty přitom mají v krmivech své opodstatnění. Chrání tuky před žluknutím, pomáhají předcházet kažení a prodlužují trvanlivost. Důležité proto není jen to, zda krmivo konzervanty obsahuje, ale především jaké látky byly použity a v jakém množství. Majitelé psů by se tak při výběru neměli řídit pouze lákavými tvrzeními typu „bez chemie“ nebo „přírodní složení“. Mnohem užitečnější je zaměřit se na konkrétní informace o složení a způsobu konzervace.

Tip: Jak se mění psí miska v roce 2026. Veterináři už neřeší jen maso.

Na co se tedy při výběru zaměřit?

V seznamu doplňkových látek mohou majitelé narazit například na označení BHA (E320), BHT (E321) nebo kyselinu sorbovou (E200). První dvě látky slouží především k ochraně tuků před žluknutím, kyselina sorbová pomáhá omezovat růst nežádoucích mikroorganismů. Pozornost si zaslouží také obecná označení jako „antioxidanty“, „konzervanty“ nebo „antioxidanty povolené v EU“, která sama o sobě neprozrazují, jaké konkrétní látky byly použity.

Důvodem k opatrnosti jsou především nejasnosti kolem dlouhodobých účinků některých syntetických konzervantů. Experimentální studie při vysokých dávkách popsaly například změny na játrech nebo nádorová onemocnění u laboratorních zvířat. Podle MVDr. Markové však zatím nelze jednoznačně potvrdit ani vyloučit, zda může celoživotní příjem velmi nízkých dávek těchto látek představovat zdravotní riziko pro psy. Samotný nález konzervantu proto neznamená, že je krmivo škodlivé.

Foto: Se svolením Vital Pes Kongresu

Zdraví nezačíná a nekončí v misce. Do trávení promlouvají probiotika i stres

O tom, že zdraví psa neovlivňuje pouze složení krmiva, ale také dění v jeho trávicím traktu, svědčí výsledky pilotní studie výzkumníků z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL). Ta se zaměřila na vliv probiotik na střevní mikrobiom psů. Do výzkumu se zapojilo téměř 40 psů, kterým vědci pravidelně odebírali vzorky trusu a krve pro následné biochemické a hematologické rozbory.

„Zdraví psi, kteří dostávali krmivo s probiotiky dlouhodobě (alespoň 3 měsíce), měli vyrovnanější střevní mikrobiom. Bakteriální nerovnováha (dysbióza) se objevila jen u 1 z 18 psů (6 %) v této skupině oproti 7 z 20 psů (35 %) ve skupině krmené standardním krmivem,“ uvedla během svého vystoupení Ing. Miroslava Krzyžánková, Dr. rer. nat., z VÚVeL.

Co je to mikrobiom a proč by měl psí majitele zajímat vysvětlila přítomným Mgr. Magdaléna Crhánová, Ph.D. z VÚVeL:“Je to společenství mikroorganismů, které žijí na těle i uvnitř těla psa. Patří sem bakterie, viry, archea, mikroskopické houby a další drobné organismy. A konkrétně střevní mikrobiom představuje unikátní ekosystém, který pomáhá trávení, imunitě i celkové pohodě psa.

Správně fungující trávení však není jen otázkou výživy a střevního mikrobiomu. Významnou roli může hrát také psychická pohoda zvířete. Vital Pes Kongres se nevěnoval pouze složení krmiv a vědeckým analýzám. Diskutovalo se také o B.A.R.F.u, způsobech výroby jednotlivých druhů granulí či vlivu psychické pohody na zažívání psů. Historicky první Vital Pes Kongres tak položil základy dlouhodobějšího dialogu mezi vědou, veterinární praxí a veřejností. Jeho hlavní poselství je přitom jednoduché: Čím lépe majitelé rozumějí výživě, chování a potřebám svých čtyřnohých parťáků, tím lépe mohou pečovat o jejich zdraví.

Stačí šest psů a čtyři krevní hodnoty? Veterinář upozornil na pravidla testování krmiv

Jedním z dalších výrazných témat kongresu byly podmínky, za kterých mohou v EU krmiva projít testováním potřebné pro to, aby bylo krmivo schválené pro výrobu a prodej.  Známý veterinář MVDr. Milan Štourač ve své přednášce upozornil na podle něj překvapivě nízké nároky na krmné zkoušky, které mohou sloužit k ověření nutriční vhodnosti krmiva.

Podle představených pravidel se testování účastní osm psů, přičemž dva mohou z jakéhokoliv důvodu odstoupit. K dokončení zkoušky tak stačí šest zvířat. Po dobu 26 týdnů jsou psi krmeni výhradně testovaným krmivem a sledují se pouze čtyři krevní ukazatele: hemoglobin, objem červených krvinek, alkalická fosfatáza a albumin. Jejich průměrné hodnoty se následně porovnávají se stanovenými minimy. Součástí těchto zkoušek přitom nejsou vyšetření moči, stolice ani další krevní rozbory, které veterináři běžně využívají při hodnocení zdravotního stavu.

„Krmivo projde krmnou zkouškou, pokud udrží 6 z 8 psů naživu po dobu 26 týdnů, přičemž jeden a více z nich neztratí více než 15 % tělesné hmotnosti a žádná ze čtyř (!) krevních hodnot nebude pod standardním minimem. Krmivo, které by nesplnilo ani takto základní požadavky, by muselo být skutečně extrémně špatné,“ upozornil MVDr. Štourač.

Zdroje info: Autor, Vital Pes Kongres, uvedené osobnosti, https://peskongres.cz/

Náhledové foto: Pixabay, fotogalerie se svolením Vital Pes Kongresu