Každý třetí majitel psa věří v jedno krmivo na celý život. Odborníci upozorňují na pestrost stravy

Po mnoho let se mezi chovateli předávala jednoduchá rada: najděte krmivo, které vašemu psovi vyhovuje, a už ho neměňte. Podle průzkumu organizátorů Vital Pes Kongresu realizovaného prostřednictvím platformy Instant Research od Ipsos na vzorku 800 respondentů si to dodnes myslí i třetina majitelů psů. Přitom pohled odborníků na výživu zvířat se významně mění. Výzkum střevního mikrobiomu ukazuje, že na výživu je potřeba dívat se v širších souvislostech. Potrava není pouze zdrojem bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek. Je také jedním z faktorů, které ovlivňují společenství mikroorganismů žijících ve střevě.

Právě mikrobiom se v posledních letech stal jedním z nejzajímavějších témat veterinární výživy. Odborníci dnes vědí, že složení potravy může ovlivňovat nejen samotné zvíře, ale i rozmanitost a aktivitu mikroorganismů ve střevech. A ty následně zasahují do procesů spojených s trávením, metabolismem i fungováním imunitního systému.

Současné poznatky tak stále více upozorňují na význam rozmanitosti a celkové vyváženosti stravy. Veřejnost však často posuzuje kvalitu krmiva podle jednotlivých složek. Podle průzkumu se například 74 % respondentů domnívá, že čím vyšší je obsah masa v krmivu, tím kvalitnější krmivo je. Odborníci přitom upozorňují, že kvalitu nelze hodnotit podle jedné složky, ale podle celkového složení stravy a jejího vlivu na zdraví zvířete.

„Když krmíme psa nebo kočku, nevyživujeme pouze samotné zvíře. Prostřednictvím potravy ovlivňujeme také celý ekosystém mikroorganismů v jeho střevech,“ vysvětluje Ing. Miroslava Krzyžánková, Dr. rer. nat., z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL).

Co může pestřejší strava přinést?

V přírodě by pes ani kočka nekonzumovali každý den po celý život naprosto stejnou potravu. Různé suroviny totiž poskytují odlišné spektrum aminokyselin, mastných kyselin, vitaminů a minerálních látek. U psů mohou vhodně zvolené rostlinné složky přidávat také různé druhy vlákniny a biologicky aktivních látek.

Pestřejší strava tak může znamenat širší spektrum živin i substrátů pro střevní mikroorganismy. Dobře je tento vztah vidět například u fermentovatelné vlákniny. Některé střevní bakterie ji přeměňují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), například butyrát, acetát a propionát. Ty mají význam pro prostředí tlustého střeva a komunikaci mezi mikrobiomem a organismem.

Přesto se řada majitelů psů při výběru krmiva stále přiklání k jednodušším kritériím. Podle průzkumu organizátorů Vital Pes Kongresu se například 74 % respondentů domnívá, že čím vyšší je obsah masa v krmivu, tím kvalitnější krmivo je. Současné poznatky přitom ukazují, že o kvalitě nerozhoduje jediná složka, ale celková vyváženost stravy a její vliv na organismus zvířete.

„Pestrost neznamená, že čím více různých surovin do jídelníčku zařadíme, tím lépe. Důležitá je především kvalita a nutriční vyváženost stravy. Rozmanitost má smysl tehdy, pokud zvířeti přináší různé kvalitní zdroje živin a zároveň odpovídá jeho individuálním potřebám,“ upozorňuje odbornice na výživů psů a koček Lucie Simon.

Foto: Pixabay

Jak do toho zapadají alergie?

Vědci dnes zkoumají, zda může být mezi zdravím střev a některými alergickými onemocněními souvislost. Ukazuje se totiž, že střevní mikrobiom neovlivňuje jen trávení, ale komunikuje také s imunitním systémem. Proto se výzkum alergií stále více zaměřuje na vztah mezi výživou, mikrobiomem a obranyschopností organismu.

Zajímavé jsou například poznatky u psů s atopickou dermatitidou. U nich byly popsány rozdíly ve složení střevního mikrobiomu a také jeho změny po úpravě stravy. Výzkumníci proto hledají odpověď na otázku, do jaké míry mohou být zdraví střev a zdraví kůže propojené.

To ale neznamená, že pestřejší jídelníček alergiím zabrání. Na jejich vzniku se podílí řada faktorů včetně genetiky, prostředí nebo fungování imunitního systému. Současné poznatky zatím ukazují především to, že na alergie není možné nahlížet pouze jako na reakci na jednu konkrétní složku potravy.

„Ještě před několika lety jsme se u alergií soustředili hlavně na otázku, která složka krmiva problém vyvolává. Dnes zjišťujeme, že stejně důležité může být i to, jak funguje celý organismus včetně střevního mikrobiomu. To je jeden z důvodů, proč je výzkum výživy dnes mnohem komplexnější než dříve,“ doplňuje molekulární bioložkaMgr. Helena Juřicová, Ph.D. z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL). 

Tip: 10 mýtů o krmení psa koček. Mnozí lidé jim ještě stále věří.

Pestrost neznamená každý den jiné granule

Rozmanitost potravy není totéž jako její nahodilé střídání. Jeden den kuřecí granule, druhý hovězí konzerva a třetí úplně jiný typ stravy není principem, ke kterému současné poznatky směřují. Prudké změny navíc mohou u citlivých zvířat vyvolat zažívací potíže.

Rozumná pestrost může znamenat například využívání více kvalitních zdrojů živočišných bílkovin, střídání vhodně sestavených kompletních krmiv nebo promyšlené využití různých forem potravy. Výsledný jídelníček ale musí zůstat nutričně vyvážený a odpovídat potřebám konkrétního zvířete. U koček je navíc nutné respektovat jejich specifické postavení obligátního masožravce a s tím související nutriční požadavky.

Jedna „dokonalá miska“ nemusí být cílem

Pestrost sama o sobě není lékem ani zárukou, že pes nebo kočka neonemocní. Výzkum mikrobiomu ale ukazuje, že při hodnocení výživy má smysl sledovat víc než jen obsah jednotlivých živin.

Důležité je, zda je jídelníček kvalitní a nutričně vyvážený, zda odpovídá potřebám konkrétního zvířete a jaké podmínky vytváří pro jeho střevní prostředí.

O významu správné výživy nepochybují ani samotní majitelé psů. V průzkumu 92 % respondentů uvedlo, že složení krmiva souvisí se zdravotním stavem psa. Právě proto dnes odborníci upozorňují, že vedle zájmu o kvalitní krmení je důležité opírat se také o aktuální vědecké poznatky.

„Moderní výživa tak stále méně hledá jednu univerzální odpověď na otázku, jak má vypadat ideální krmení. Místo toho se snaží lépe porozumět tomu, jak různé složky potravy ovlivňují celý organismus a proč mohou různá zvířata na stejnou stravu reagovat odlišně. Právě v tom spočívá jeden z největších posunů současného výzkumu,“ dodává Helena Juřicová.

Nejen o tomto tématu se bude mluvit na Vital Pes Kongres, který se uskuteční 4. listopadu 2026 ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně. Setkají se na něm čeští i zahraniční odborníci, kteří budou diskutovat aktuální poznatky o výživě, zdraví a péči o psy.

Zdroje info: Autor, citovaní odborníci, https://www.vri.cz/, https://peskongres.cz/category/vyzkum/

Náhledové foto: Pixabay, fotogalerie se svolením Výzkumného ústavu veterinárního lékařství