Pozor na skrytý jed z trávníku! Posekaná tráva může zničit celou vaši úrodu zeleniny

Pozor na skrytý jed z trávníku! Posekaná tráva může zničit celou vaši úrodu zeleniny. Máte po každém víkendovém sekání trávníku hlavu v pejru, kam s tou horou zelené hmoty? Sypat ji do popelnice na bioodpad je hrozná škoda a pálit ji za plotem zase zralé na sousedskou válku. Přitom držíte v ruce hotový poklad.

Travní kompost je geniální organické hnojivo, které vás nestojí ani korunu a vaše zahrada po něm poroste jako z vody. Správně zetlelá tráva dokáže hotové divy se strukturou půdy, zadrží v ní vláhu a hlavně dodá rostlinám pořádnou porci dusíku. Tenhle zelený životabudič ocení ovocné stromy, bobulovité keře, okrasné jehličnany i náročná zelenina. Než ale všechno naházíte na jednu hromadu, pojďme si říct, jak z trávy vyrobit prvotřídní humus a ne smradlavou kaši.

Jaký vybrat bejvák pro budoucí humus

Abyste mohli začít, potřebujete pro trávu ten správný herberk. Pokud rádi kutíte, bohatě si vystačíte s klasickou dřevěnou ohrádkou, kterou spíchnete ze starých prken nebo palet, co se vám válí za stodolou. Taková domácí ohrada nepotřebuje dno ani víko, jen by neměla přesáhnout výšku jednoho metru, aby se vám v ní materiál dobře přehazoval. Jestli ale chcete mít hotové hnojivo v rekordním čase, vyplatí se zainvestovat do uzavřeného plastového kompostéru. Ten funguje jako takový zahradní inkubátor. Drží stabilní vlhkost a teplo, takže se v něm všechno rozkládá dvakrát rychleji. Jen ohlídejte, aby měl po stranách dost větracích otvorů. Ať už zvolíte dřevo, nebo plast, postavte ho někam do stínu či polostínu pod stromy. Na přímém slunci by se vám obsah upekl a vysušil na troud.

Vrstvení je grunt aneb stop hnilobě

Nejčastější chyba, kterou udělá snad každý začátečník, je, že na kompost vyklopí celý plný koš z sekačky a nechá ho být. Čerstvá tráva je plná vody, slehne se, vytlačí vzduch a místo tlení začne prachobyčejně hnít a nesnesitelně zapáchat. Správný kompostér musí dýchat. Celé kouzlo úspěchu tkví v míchání zeleného a hnědého materiálu. Ideální je střídat tenké vrstvy. Na čerstvou, šťavnatou trávu (bohatou na dusík) vždycky přihoďte vrstvu suchou (bohatou na uhlík). Může to být předem usušená tráva, sláma, spadané listí nebo nadrcené větvičky z prořezávky keřů. Suché věci zajistí v hromadě vzduchové kapsy, takže vzduch může volně cirkulovat a mikroorganismy mají co dýchat. Pokud při přehazování zjistíte, že je materiál suchý jako troud, jednoduše ho pokropte konví vody.

Travní kompost

Foto: Pixabay

Jak udržet kompost v teple a v plném provozu

Když se dají bakterie a plísně do práce, začnou při rozkladu produkovat obrovské množství tepla. Uvnitř správně založené hromady může být klidně kolem šedesáti stupňů Celsia, což spolehlivě zničí semena plevelů i zárodky chorob. Jenže co dělat v zimě, když teploty spadnou pod nulu? Nenechte svůj kompostér vyhasnout. Jakmile udeří mrazy, zahřejte ho a pořádně ho zababušte. Stačí kolem něj navrstvit tlustou peřinu ze suchého listí, slámy nebo přes něj hodit starou jutovou pytlovinu. Rozkladné procesy tak sice zpomalí, ale úplně se nezastaví.

Tip: Máte doma plevel v dlažbě? Funguje i domácí prostředek.

Zkratky k rychlé sklizni černého zlata

Pokud nechcete na hotový humus čekat dva roky, můžete matce přírodě trochu píchnout. Prvním krokem je velikost. Čím menší kousky do kompostu hodíte, tím rychleji si s nimi příroda poradí, takže sekačka se mulčovacím klínem je ideální start. Celý proces tlení můžete fantasticky urychlit i pomocí bylinkových koktejlů. Babičky nedaly dopustit na výluhy z kopřivy, řebříčku, heřmánku, pampelišky nebo kozlíku lékařského. Tyto byliny fungují jako přírodní startéry plné enzymů. Do ohrádky můžete nasypat i trochu dusíkatého hnojiva, třeba ledku, nebo pozvat na pomoc armádu pomocníků a nasadit speciální kalifornské žížaly. Když pak celou hromadu jednou za měsíc vidlemi pořádně přeházíte a provzdušníte, budete mít parádní hnojivo k dispozici už za pár měsíců.

Na co si ale dejte vážně bacha, je chemie. Pokud jste trávník stříkali selektivními herbicidy proti plevelům, tahle tráva do kompostu nesmí ani omylem. Tyto jedy v rostlinách přetrvávají dlouhých šest až devět měsíců. Kdybyste takový kompost pak dali k rajčatům nebo keřům, spolehlivě si celou úrodu otrávíte a zničíte.

FAQ – Nejčastější otázky týkající se travního kompostu

Lze do kompostu přidávat čerstvě posekanou trávu?
Ano, ale je vhodné ji střídat se suchým materiálem, aby kompost nezačal zahnívat.

Mohu kompostovat trávu ošetřenou herbicidy?
Ne, zbytky chemických látek mohou v materiálu přetrvávat několik měsíců.

Jak urychlit zrání travního kompostu?
Pomůže pravidelné obracení kompostu a přidání drobného organického materiálu.

Zdroje info: Autorka, https://www.lovethegarden.com/pl-pl/artykul/kompost-z-trawy, https://www.puruplast.cz/kompostovani-travy/

Náhledové foto: Pixabay

Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)