Záchranářský přešlap s hnojivem. Když to přeženete s dusíkem, rajčata poženou do listů a nenasadí květy

Záchranářský přešlap s hnojivem. Když to přeženete s dusíkem, rajčata poženou do listů a nenasadí květy. S láskou a péčí jste zasadili svá rajčata, poctivě je zalévali a teď už se v duchu těšíte na ta voňavá, šťavnatá a sladká rajčátka z vlastní sklizně. Jenže dny plynou, týdny utíkají a na stoncích stále nic. Žádný náznak žlutého květu. Kde se stala chyba?

Nezoufejte! I těm nejzkušenějším zahradníkům se občas stane, že jim rostlinky vyhlásí stávku. Květ je totiž bránou k samotnému plodu, a když se neotevře, musíte najít ten správný klíč, jak ho odemknout. Běžně začínají rajčata nasazovat první poupata přibližně měsíc po vysazení na konečné stanoviště. Pokud už tedy odpočítáváte dlouhé týdny, keříky jsou sice obří, ale květy nikde, je potřeba rychle zjistit příčinu a zasáhnout.

1. Rostlinný organismus drancují nemoci a škůdci

Rajčata potřebují k tvorbě generativních orgánů (tedy květů a plodů) obrovské množství energie. A o tuto drahocennou sílu je mohou velmi snadno připravit neviditelní nepřátelé. Nemoci jako obávaná listová plíseň, padlí nebo septorióza dokážou rostlinu doslova oškubat. Méně zdravé listové plochy automaticky znamená méně fotosyntézy, méně energie a výsledkem je, že rajče na květy jednoduše rezignuje, protože bojuje o holý život. Do toho se na mladých a šťavnatých výhoncích rádi přiživují mšice, svilušky nebo housenky, které růst fatálně zpomalí.

První pomoc: To, že vám na záhoně řádí škůdci, poznáte obvykle dřív, než podle absence květů. Hledejte fleky, povlaky a vyžrané díry na listech. Hmyz sbírejte ručně nebo použijte ekologické postřiky (skvěle funguje například neem oil neboli neemový olej). Pokud jde o plísně, napadené listy ihned odtrhejte a spalte. V pokročilém stadiu chorob se ale bohužel občas musíte s celou rostlinou rozloučit, aby nenakazila zbytek záhonu. Nejlepší ochranou je prevence: zalévejte zásadně ke kořenům, nikdy ne na listy, a dodržujte mezi keři dostatečné rozestupy, aby vzduch mohl volně proudit.

Foto: Pixabay

2. Tropické peklo: Když je slunce až moc

Rajčata sluníčko a teplo milují, to je bez debat. Ideální teploty pro jejich spokojený růst se pohybují v rozmezí od 18 do 24 °C. Jenže jakmile udeří letní tropy, teploměr se vyšplhá nad 27 °C a zůstane tam bez hnutí několik dní, rajčata přepnou do nouzového, bezpečnostního režimu. Rostlina začne extrémně šetřit vodou i energií, zablokuje vývoj poupat a stávající květy dokonce může shodit. Dá se vůbec s vrtochy počasí bojovat?

• Krátkodobé horko: Pár horkých dní rajče bez problémů zvládne. Jakmile vlna veder pomine a mírně se ochladí, začne znovu ochotně kvést.
• Dlouhodobá vedra: Pokud tropy neberou konce, zastiňte záhony speciální stínicí tkaninou nebo bílou netkanou textilií, která rostliny ochrání před nejhorším poledním žárem.
• Mobilní pěstování: Pokud máte rajčata v květináčích na terase či balkoně, během největších veder je jednoduše přeneste do chladnějšího polostínu.
• Chytrá zálivka: Během veder zalévejte častěji (brzy ráno nebo pozdě večer), ale s mírou. Pozor na přemokření kořenů, které v horké půdě snadno uhnijí!

Tip: Mulčování pomocí kopřiv. Určitě zajímavá metoda.

3. Dusíkový paradox aneb Když mají rajčata „přejedeno“

Tohle je snad nejčastější chyba zapálených pěstitelů. Chcete rostlině dopřát to nejlepší, tak ji neustále proléváte silným hnojivem. Dusík je skvělý parťák pro začátek vegetace – pomáhá listům a stonkům růst raketovým tempem a keř díky němu vypadá luxusně, sytě zeleně a robustně. Jenže když to s dusíkem přeženete, rajče zleniví. Řekne si, že se má až moc dobře, a místo květů investuje veškerou sílu jen do tvorby dalších a dalších listů a zálistků.

Jak z toho ven? Jakmile rostlina dosáhne dostatečné velikosti a má bohaté „zelené“ tělo, rázně utněte dusíkatá hnojiva (jako je např. kvašený slepičinec nebo kopřivový výluh). Přesedlejte na hnojiva s vysokým obsahem fosforu a draslíku (ideální jsou hnojiva typu „plod a květ“), které stimulují nasazování poupat a následně zlepšují chuť samotných plodů. Klíčem k úspěchu je zkrátka správné načasování.

4. Život ve stínu: Bez světla to nepůjde

Fotosyntéza je neúprosný motor každé rostliny. Rajčata potřebují pro správný vývoj minimálně 6 až 8 hodin přímého slunečního světla denně. Pokud jste je zasadili za dům, pod korunu vzrostlého stromu nebo na severní stranu balkonu, budou unavená, slabá, vytáhlá a na květy nebudou mít jednoduše sílu.

Pokud už vám rajčata rostou v záhoně v hlubokém stínu, na dálku s tím bohužel moc neuděláte. Můžete maximálně ostříhat okolní přečnívající větve jiných keřů, aby k nim proniklo víc paprsků. Jestliže ale pěstujete v nádobách, popadněte je a okamžitě je přestěhujte na to nejprosluněnější místo, které na zahradě či balkoně máte. V interiérech nebo sklenících sice mohou pomoci speciální pěstební LED světla, ale pro běžného domácího zahradníka je to poměrně nákladná a zbytečná záležitost. Příští rok zkrátka vyberte stanoviště mnohem pečlivěji!

FAQ – Nejčastější otázky týkající se nekvetoucích rajčat

Za jak dlouho po vysazení začínají rajčata kvést?
Rajče obvykle začíná kvést asi 4 až 6 týdnů po vysazení, záleží ale na odrůdě a podmínkách.

Proč rajčata rostou, ale nekvetou?
Nejčastější příčinou bývá přebytek dusíku, nedostatek slunce, vysoké teploty nebo napadení škůdci či chorobami.

Jaké teploty rajčatům vyhovují nejvíce?
Ideální je přibližně 18 až 24 °C. Dlouhodobé teploty nad 27 °C mohou kvetení zastavit.

Zdroje info: Autorka, Meta

Náhledové foto a fotogalerie: Pixabay