Posečená tráva je doslova poklad. Vyhazovat ji do biokontejneru je šílenství. Naučte se ji používat

Posečená tráva je doslova poklad. Vyhazovat ji do biokontejneru je šílenství. Naučte se ji používat. Většina z nás to má nastavené stejně: vytáhnout sekačku, obkroužit zahradu, naplnit koš a pak ten zelený náklad šoupnout do hnědé popelnice nebo ho v horším případě vyvézt někam za plot na kraj pole.

Je to takový zaběhlý rituál, nad kterým člověk moc nepřemýšlí. Jenže ruku na srdce, tímhle vlastně vyhazujete prvotřídní hnojivo a ochranu pro své záhony, za kterou byste v zahradnictví platili nekřesťanské peníze. Posekaná tráva je totiž pro zahradu hotový požehnání, když víte, jak s ní naložit a nenecháte ji jen tak bez ladu a skladu hnít na hromadě.

Mulčování: Peřina, která drží vodu i teplo

Krátká stébla trávy jsou naprosto geniální jako mulč. Když je rozprostřete kolem rostlin, vytvoříte tím takovou přírodní peřinu. Ta má dvě hlavní funkce: v létě nepustí sluníčko přímo k hlíně, takže vám záhony nevyschnou na troud, a za chladných jarních nocí zase drží u kořenů stabilní teplotu. Navíc se pod touto vrstvou skvěle daří žížalám, které vám půdu zdarma prokypří.

Má to ale jeden háček, na který si dejte bacha. Nikdy nenastelejte trávu v obřích vrstvách, když je venku vlezlo a mokro. V takovém případě se z mulče stane mazlavá hmota, pod kterou se s oblibou stěhují slimáci a jiná havěť, co vám pak ožere saláty. Ideální je dávat trávu v tenčích vrstvách a nechat ji předtím klidně chvilku proschnout na sluníčku.

TIP: Možná právě váš pes může jednou pomoci zachránit jiný psí život. Jak celý systém funguje a proč je registr dárců tak důležitý?

Kde se tráva vyřádí nejlépe?

Největší radost uděláte ovocným keřům a stromům. Angrešt, josta nebo rybíz budou doslova chrochtat blahem, když jim kolem „nohou“ uděláte travnatý koberec. U slivoní a meruněk zase mulč zabrání růstu plevele, se kterým byste se jinak museli lopotit s motykou v ruce. Trávu můžete i lehce zapravit hráběmi do vrchní vrstvy země, čímž dodáte mikroorganismům pořádnou baštu. Jen buďte opatrní, abyste při tom horlivém kypření nepodseknuli kořeny, to by vám stromek nepoděkoval.

Foto: Pixabay

Kompost bude jako z učebnice

Pokud máte trávy tolik, že byste v ní mohli plavat, šoupněte ji na kompost. Ale pozor, sypat tam jen čistou trávu je cesta do pekel, protože se z toho stane smradlavý silážní hnus. Trik je v míchání. Tráva potřebuje „hnědý“ materiál, tedy suché listí, drcené větvičky nebo třeba lepenku bez potisku. Travní hmota má tu skvělou vlastnost, že se při rozkladu pořádně zahřeje. To je pro kompost terno, protože to vysoké teplo spolehlivě vymlátí zárodky plísní a semínka plevele, co by tam jinak dělaly neplechu.

Zajímavým tipem je také výroba takzvaného travního jíchu. Stačí naplnit kbelík trávou, zalít vodou a nechat pár dní kvasit na slunci. Smrdí to sice jako bolavá noha, ale jako tekuté hnojivo na rajčata je to naprostá pecka.

FAQ – Nejčastější otázky týkající se posečené trávy

Můžu použít trávu jako mulč, i když jsem trávník ošetřil chemií proti plevelu?

Pokud jste použili selektivní herbicid, může jeho zbytek v trávě zůstat i několik týdnů.

Jak silná by měla být vrstva travního mulče, aby nezačala hnít?

Zlaté pravidlo říká, že čerstvá tráva by neměla tvořit vrstvu silnější než 3 až 5 centimetrů.

Co dělat, když je v posekané trávě už hodně pampelišek se semínky?

Takovou trávu rozhodně nedávejte jako mulč přímo k rostlinám, jinak si záhon zaplevelíte.

Foto: Pixabay