Neutrácejte za substrát na výsevy a namíchejte si svůj vlastní

Komerční substráty určené pro výsev zažívají v poslední době značnou popularitu. Mladým rostlinkám se v nich opravdu daří o mnoho lépe. Pokud však rozklíčujete jejich tajemství, snadno si je zvládnete připravit i doma.

Zásadní podmínkou je snížený obsah živin, což klíčící rostlinka vzhledem k vlastím zásobárnám více než ocení. Přebytek živin spolu s přílišnou hrubostí zeminy klíčení brzdí a některé druhy choulostivých rostlin dokáže tato kombinace i spálit.

Kompost jako základní přísada

Pokud vlastníte ten dobře vyzrálý, nemusíte se spálení mladých rostlin bát. A jak ho poznat? Musí být jemný, velmi tmavý a příjemně vonět – skoro jako prsť v listnatém lese. Přechod mezi hotovým a nehotovým kompostem je ovšem leckdy nezřetelný. Můžete tedy provést test za pomoci rychle klíčích semen, vysetých do vašeho kompostu a do běžné zeminy. Budou-li v kompostu klíčit lépe, je už hotový.

Foto: Pixabay

Další přísady do výsevního substrátu

Ale jen samotný kompost by byl pro semenáčky příliš hutný a výživný. Proto se vyplatí ho odlehčit. Posloužit vám k tomu může třeba zahradní zemina z krtinců. Je vytlačená z velkých hloubek, takže příliš živin neobsahuje. Prosijte ji a smíchejte s kompostem v poměru 2:1 (kompostu by mělo být více).

Dobrý tipem je i mladá listovka (se stářím do dvou let). Neobsahuje příliš dusíku, zato však mladé rostliny zásobí uhlíkem minerály. Svou strukturou pak připomíná jinak běžně užívanou rašelinu. Tu můžete mimochodem pro výsevní substrát použít také. Listovku nebo rašelinu smíchejte s kompostem v poměru 1.1, případně použijte jeden díl kompostu, půl dílu listovky a půl dílu rašeliny. Poměry nemusí být přesné.

Sterilizovat nebo ne?

Příručky tvrdí, že ideální zeminou pro výsev je ta, která prošla teplotou 65 °C, která v substrátu zničí všechny potenciální patogeny. Bohužel stejný efekt má tato úprava i na všechny prospěšné organismy. Pokud se potýkáte s častým padáním klíčních rostlin, dejte šanci i profesionálnímu substrátu, obohacenému o prospěšné houby (např. Trichoderma virens), jež škodlivé patogeny v půdě potlačují. Stačí je přimíchat do vaší směsi, kde se postarají o žádoucí půdní rovnováhu.

Dalším dobrým tipem z obchodů je pak i minerální substrát. Je lehký a porézní a dokáže zadržet velké množství vody, což brání jak přemokření, tak i rychlému vysychání. Do velkého květináče zeminy stačí jedna hrst. Navíc substrát odlehčuje natolik, že později nebudete mít žádný problém s přesazením již vzrostlých semenáčků.

Náš tip: větší semena (papriky, rajčata apod.) můžete do minerálního substrátu vysít přímo. Jen posléze nezapomeňte na dostatečné hnojení. Naopak u velmi drobných semen vkládejte tohoto pomocníka jen na dno nádoby. Jinak by mohla mezi velkými kuličkami propadnout a posléze jen špatně klíčit.

Náhledové foto: Pixabay

Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)