Klejotok: Když peckoviny krvácí

Při jarní kontrole v sadu jste si u některých stromů mohli povšimnout vyteklé ztuhlé pryskyřice. Tento jev se nazývá klejotok a nejčastěji se objevuje u peckovin, například meruněk, broskví či třešní. Nezkušení sadaři klejotoku často nevěnují dostatečnou pozornost, což je v konečném důsledku může stát úrodu. V následujícím článku se dozvíte, co vytékání pryskyřice znamená a jak s ním (ne)bojovat.

Proč to teče?

Klejotok je cukernatá lepkavá látka, která se tvoří ve dřevě stromů. Nejčastěji vytéká v místě poranění větve nebo kmene a na vzduchu ztuhne ve žlutou, oranžovou nebo černou hmotu. Může se ovšem objevit i na plodech. Vzniká jako reakce na napadení parazity nebo jako porucha metabolismu rostliny. Například u třešní bývá klejotok důsledkem infekce bakteriemi a houbami. U meruněk a broskví indikuje nevhodnou výživu nebo hlubší poranění. Často vzniká také kvůli přehnojení dusíkatými hnojivy nebo nedostatkem vápníku. Hojně se objevuje u přestárlých stromů.

Prysykřice: foto Pixabay

Co s tím?

Pouhé očištění a natření rány nic neřeší. Vždy je potřeba nejprve zjistit příčinu, což může být velmi těžké. Pokud se sami v chorobách stromů nevyznáte, povolejte na pomoc odbornou literaturu nebo zkušeného sadaře. Jestliže však na svých stromech objevíte již poškozené větve, neváhejte je odřezat a spálit, aby se zabránilo rozšíření možných patogenů. Velké odumřelé léze na kmeni nejlépe ošetříte vyříznutím až na zdravé dřevo a zatřením dezinfekcí.

Pryskyřice: foto Pixabay

Jak výronům předcházet?

Předcházet klejotoku se dá několika způsoby. Klíčový je správný řez ovocných stromů a pravidelný postřik proti škůdcům. Také je důležitá střídmá zálivka, protože stromy v přemokřené půdě jsou ke klejotoku náchylnější. Doporučuje se také chránit strom před poškozením (např. před okusem zvěří) a před mrazem, zvlášť v předjaří. Dostatečné kypření půdy je samozřejmostí.

Zdroj: info https://sadar-amater.estranky.cz/clanky/nekolik-rad/klejotok-peckovin.html

Náhledové foto: Pixabay