Jaké houby najdete na pařezech v listopadu?

Máte rádi procházky po lese spojené s houbařením? Pak vám nejspíše sezona prakticky vůbec nekončí! Nebo ano? Pak spíše patříte mezi rekreační houbaře, již se některým druhům hub vyhýbají. I v listopadu totiž lze najít spousty pozoruhodných hub, které už ale nerostou přímo ze země. Ano, jde o variace rostoucí na pařezech. Takovýchto hub existuje spousta a mnohé rozhodně stojí za vyzkoušení. Podívejte se proto na naše tipy. Třeba se i vy s některou z těchto pozoruhodných hub setkáte. Sírovec

Chorošovec sírový

Našli jste masivní žlutooranžové plodnice na lesních listnatých či tradičních ovocných stromech? Pak se nejspíše jedná o chorošovec sírový označovaný jako Laetiporus sulphureus. Tradičně ho lze najít třeba konkrétně na dubech, vrbách nebo jabloních či hrušních. Plodnice mohou mít celkovou šířku až 30 cm. Postupně stářím tmavnou a dostávají se až do okrového odstínu. Jestliže se rozhodnete chorošovec sbírat, rozhodně berte jenom mladé plodnice. Starší fakticky ani nelze pokrájet. Vynikající je sírovec v omáčkách, ale i zavařeninách. Rozhodně ho ale ihned po úpravě a konzumaci nezapíjejte alkoholem.

Klihatka černá

Na odumřelých dubech a bucích najdeme také klihatku černou označovanou latinsky jako Bulgaria inquinans. Její plodnice jsou ve srovnání se sírovcem nepoměrně menší, a pohybují se velikostně od 1,5 do 3,5 cm. Okraje houby jsou zavinuté směrem vzhůru. Vrchol plodnice je černý a lesklý.  Vynikající je klihatka zejména do polévek.

Ucho Jidášovo

Ucho Jidášovo

Našli jste pařez s mající něco, co připomíná lidské uši? Pak jste narazili na houbu označovanou latinsky jako Auricularia auricula. Jidášovo ucho patří mezi známé houby, které rostou až do pozdního podzimu na odumřelém dřevu listnatých stromů. Plodnice má velké od 3 do 10 cm a nápadně připomínají boltec ucha. Vnitřní část houby je hladká a vnější má sametový charakter. Vynikající je na sušení i do polévek.

Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.

9 komentářů

  1. rudmar@email.cz'Ruda Odpovědět

    No to je zase článek! S tím alkoholem je to stejný nesmysl jako v případě hřibů koloděje a kováře, kdy se stokrát opakovaný nesmysl stává obecně přijímanou pravdou. Jediná častěji sbíraná jedlá houba, která se s alkoholem nesnáší, je hnojník inkoustový. Co se sírovce týká, kdyby to byla pravda, tak se jistě nedočteme o tom, že např. Robert D. Rogers jej v příspěvku Chicken of the Woods – Medicinal Mycology doporučuje nakládat do alkoholu a zmiňuje jeho účinky v boji s grampozitivní bakterií rodu Candida a nechvalně proslulým zlatým stafylokokem.

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Díky za odborné info, určitě si přečtu. Kombinace čerstvě uvařených hub a alkoholu u mě nefungovala zrovna optimálně.

  2. icebeer1@seznam.cz'Jura Odpovědět

    Raději bych doporučil jiné houby.
    Klihatka černá je podle některých autorů nejedlá. Daleko vhodnější a výbornou houbou je např. penízovka sametonohá, rostoucí jak na pařezech, tak i kmenech a po celou zimu. Jidášovo ucho se najde nejčastěji na bezu černém a to i mimo les. No a ten chorošovec se správně jmenuje sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), nikoliv Letiporus sulphureus.
    Chtělo by to více práce se získáváním dat, pane autore 🙂

Napsat komentář: Radek Štěpán Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *