Až si tohle přečtete, už nikdy škvora nezabijete

K mnohým zástupcům živočišné říše pociťujeme zcela nezasloužené nesympatie. A škvor je rozhodně jedním z nich. U nás se nejvíce vyskytuje škvor obecný (Forficula auricularia), a pokud si odmyslíme všechny ty negativní legendy, které o něm kolují, zjistíme, že je to vlastně výjimečné zvířátko.

Kromě škvora obecného u nás můžeme potkat i škvora malého (Labia minor) nebo třeba působivého škvora velkého (Labidura riparia). Ten žije zejména v písku a dorůstá velikosti až 25 mm. Pokud věříte tomu, že vás škvor může štípnout, tak u škvora velkého by to mohla být pravda, ostatní druhy to nezvládnou. A pověra o tom, že zalézají do ušních bubínků, se už vůbec nezakládá na pravdě. Toho se bát rozhodně nemusíte.

Kam se na škvory hrabou starostlivé lidské matky

Fascinující je jejich chování zejména v období rozmnožování. A milé dámy – pokud si myslíte, jak nejste vůči svým dětem obětavé, pak vás trochu zklameme. Hravě vás strčí do kapsy každá škvoří matka. Jakmile totiž na vhodné místo naklade cca 50 krémově bílých vajíček, začnou jí ty pravé galeje.

Po dobu pěti až šesti týdnů totiž všechna vajíčka neustále otáčí, olizuje a čistí. Jsou totiž náchylná k napadení houbami a bakteriemi. Dělá to opravdu nepřetržitě, odepírá si potravu i spánek. A i přes to ne všechna vajíčka přežijí. Ta, která zhnědnou, musí okamžitě odnést pryč.

O své děti se pak stará ještě dalších nejméně deset dní. Krmí je a chrání před predátory. Malí škvoři tak mají dostatek času na svlékání. Musí si projít celkem čtyřmi larválními stádii, přičemž dospělce začínají připomínat už od tohoto druhého.

Foto: Pixabay

Ve stejného době se také začínají vypravovat do okolí, zpravidla se však ke své matce zase vrátí. Velké škvoří rodinky tak můžete vidět pohromadě až do podzimu. Teprve hledání zimních úkrytů je definitivně rozdělí. Jde o raritu, protože jinak jde o poměrně samotářská zvířátka.

Škvor může znamenat pohromu pro ovocné sady

Většinou se tento hmyz živí tlejícími rostlinnými zbytky nebo těly mrtvých živočichů. Ovšem rád si vyleze do korun stromů i pro zrající sladké ovoce nebo pro květy. Pokud se vám tedy přemnoží v ovocném sadu, jde o skutečnou pohromu.

Naopak běžně na záhonku (např. v salátu) velké škody nenadělá. Určitě tedy nemusíte „střihavky“ nebo „ušáky“ bezhlavě zabíjet. Vzpomeňte si, jak velkou práci dá jejich péče o ně. Pokud vám tohle nevydobude vůči těmto tvorečkům alespoň maličké sympatie, pak už nic.

Škvoří létání a jeho specifika

A ještě jedna zajímavost nakonec. Škvor obecný totiž téměř nelétá. Má totiž jen jeden pár křídel, ten druhý se promění v malé, pevné krovky. A aby se pod ně jeho křídla vměstnala, musí se složit více než 40x. Není divu, že před jejich pracným rozkládáním dává tento hmyz přednost raději rychlému běhu.

Náhledové foto: Pixabay

Už odmalička o mně říkali, že mám zelené prsty. A protože pod nimi stále něco roste, nemůžu si všechny ty zajímavosti a dobré tipy nechat jen tak pro sebe :)